A co dále, Baltazare

Pořád nevím, co napsat - už asi rok. Proto sem radši dám dva citáty. -------- Michael Haneke (rakouský režisér, mj. Zámek, Pianistka) : "Ten film vpadl do našeho semináře jako zbloudilá raketa ze vzdálené galaxie a rozdělil nás ve fanatické zastánce a zuřivé odpůrce. Provokující, cízí a překvapující, převrátil všechna zlatá pravidla konvenční kinematografie na obou stranách oceánu, ale stejně tak pravidla evropských uměleckých filmů a byl přesto až děsivě dokonalý ve své absolutní shodě obsahu a formy." ----------- Jean-Luc Godard : "Každý, kdo ho uvidí, bude velmi překvapen, protože tento film, to je svět - za půldruhé hodiny." (14.12.2005)

Film o oslovi, který na vlastní oči i kůži prožije ten fakt, že lidstvo je hříšné. A co dále, Baltazare se podle mě Bressnovi povedlo víc, než Muška. Filmařsky je sice stejně precizní, ale z hlediska atmosféry a příběhu mě chytl víc. Přišel mi i dost promyšlený a nakonec bych mu strašně rád dal plný počet, ale prostě nemůžu. Nemůžu, protože mě dost zklamal konec. Celý ten film ukazuje krutou realitu, ukazuje je skvěle, ale i v realitě je vždycky, ať se děje co se děje, aspoň zrnko naděje. Jenže tenhle film je beznadějný od začátku do konce a právě alespoň to zrnko, díky kterému bych si řekl "Jo, tak krutý může život a svět být.", tady prostě chybí. Navíc posledních 10 minut ten film zabíjí totálně a dělá z toho bezvýchodnou, nihilistickou depresi, jelikož se zde prostě pokazí všechno, co může (a SPOILER scéna, ve které se stará žena modlí, aby jí Bůh nebral jejího manžela a záhy na to manžel zemře mi přišla strašně směšná, jak z nějaké parodie KONEC SPOILERU) a proto mi ten film připadal na skutečné vyobrazení reality přehnaně pesimistický. Jinak jsem si ten film ale užil hodně, filmařsky je to naprostý skvost a Bresson mu rozumí, navíc zde si vybral skvělé téma a vedl ho většinu času obstojně. Určitě ten film stojí za pozornost, ale můj celkový dojem fakt kazí to finále. Vždyť i v nejpesimističtějších filmech třeba od Bergmana, např. Hosté večeře Páně je i to zrnko naděje, ale Bresson ho ignoroval jak tady, tak v Mušce. Tak se obávám, jestli náhodou i ostatní jeho filmy nebudou takové. Silné 4* (06.06.2020)

Odzbrojující snímek, zdrcadlící lidský úděl. Naivita věčných lásek, přelétavost, surovost, krutost, zapšklost, avšak spíše než o pesimistický tu jde o realistický film. Ústřední Baltazarova postava nás provede složitým světem místních obyvatel, sama je pak chytrým zrcadlem lidských osudů. Tenhle snímek může nudit snad jedině osla. (03.10.2006)

Život je někdy i hodně smutný a všichni musí čelit různým nepředvídatelným trápením... Malý černý oslík těžkým nákladům, fyzickému vyčerpání i týrání, dospívající dívka problémům ve vztahu ke svému otci a první lásce s krutým bezcitným klukem, starší muž podezření policie a jednomu nespravedlivému omylu. Na samotném filmu velice oceňuji Bressonovu práci při vyprávění příběhu obrazem, s podmanivou vizuální atmosférou (a dokonce narozdíl od starší Bressonovy tvorby i bez často zbytečných vypravěčských monologů!). Všechny dojímavé či naopak především kruté scény dokázal Bresson natočit a nabídnout s dobře zvoleným odstupem tak, aby divák nenabyl dojmu citového vydírání a zároveň aby to nepůsobilo zcela odtažitě, mělo přesto podmanivé (chvílemi až poetické) momenty a mohlo zapůsobit množstvím emocí. Ona i ta krutá smrt v závěru je díky prostředí louky a stáda ovec mírně poetická... Jenom vzhledem k tomu, jak je tento film hodně smutný, pocitově zcela vyčerpávějící a ke konci až mnohonásobně a bezvýchodiskově depresivní, nejsem si jist, zda se na něj chci dívat znovu. A tady asi mám i menší problém, ačkoliv hodně váhám i nad plným počtem hvězdiček, ta skličující bezútěšnost mě k závěru až příliš rozsekala a já bych si přál v tom najít alespoň jednu malou kapku naděje, která mi tu scházela. :( [85%] (26.06.2021)

Súťaž o najroztomilejšie filmové zvieratko histórie kinematografie vyhráva....oslík Baltazar....za ním v tesnom závese Jurášek a po ňom na bronzovej pozícii psík pána Umberta D.. Nechcem byť sentimentálny, pretože ani Bressonov film a jeho zábery na nášho oslíka sentimentálne nie sú (a ani ten záver), ale kedy mám dať plný počet, keď nie filmu, kde mi hlavný hrdina tak neuveriteľne prirástol k srdcu. Áno, film má aj iné kvality, ľudská vypočítavosť a zloba verzus zvieracia naivita a inštinktívnosť, skvelo vykreslený život na francúzskom vidieku a mentalita ľudí, ale ten pravý náboj je proste v jeho očiach a vždy pri pohľade na ne máte pocit, že tú všetku ľudskú "prirodzenosť" okolo neho vníma a chcel by s tým niečo urobiť, len na to nemá prostriedky rovnako ako filmový divák, ktorý musí pasívne vnímať kruté osudy filmových hrdinov zo sedačky kina. Podľa najnovšieho rebríčka naj filmov histórie niekde veľmi vysoko.... (19.06.2013)