Slunce nad Leithem

Po tom, čo sa Pán nadočnicový oblúk vráti z vojnovej misie plný zážitkov z leštenia bajonetov zisťuje, že na ostrovoch nieje moc IN žiadať o orál s hlavňou pritlačenou o spánok. V zúfalej snahe ututlať erekciu spôsobenú upreným pohľadom na svojho brata v zbroji, chňapne po prvej indickej kočovnícke. Odvykanie si od okupovaných Iračaniek pomocou anglomorgošky sa zdá byť na prvý pohľad celkom dobrý nápad. Problém však nastáva, ak sa dočasné riešenie stáva trvalým a človek sa stotožní s kecami o rovnosti kúnd v noci. Zo slepej vetvy evolúcie sa tak razom stáva do vzduchu máchajúci gej s potrebou vyjadrovať svoje pocity v melodických veršoch. (oficiálny text distribútora) (08.10.2014)

Muzikál s ještě naivnějším a předvídatelnějším příběhem, než Mamma Mia! Muzikál, kde se všichni chovají hloupě a ve kterém vznikají naprosto zbytečné konflikty (jinak by tam samozřejmě příběh chyběl úplně). Ale bože! To zpracování! Ty velkolepé pohledy na Edinburgh! Ta pozitivní atmosféra, která z toho sálá! A hlavně - ta hudba. Ta je prostě geniální a všechny covery jsou náramně povedené, ať už jde o duety nebo skupinový zpěv! A závěrečné 500 Miles je už jen povedená třešinka na zatraceně sympatickém dortu. Užil jsem si to. A užil jsem si to moc už dvakrát. Pozitivní, energické. Chápu všechny, kdo tvrdí, že je to hloupý muzikál a pitomý film. Ano, nepochybně je to pravda. Ale zároveň je to prostě nehorázně super. A ty songy jsou fakt klasa. 85% (ano, je to skoro na pět hvězd). (26.01.2020)

Po dlhej dobe konečne nejaký dobrý muzikál zo súčasnej doby, ktorý nevyznieva ako do neba volajúce klišé okopírované zo starých dobrých muzikálových diel. Pre mňa celkom milé prekvapenie. Už len to, že príbeh bol zasadený do príjemného prostredia škótskeho Edinburghu, kam by som sa najradšej hneď a zaraz vybral. Čo sa týka deju, tak oceňujem, že v tom nebolo všetko plné radosti a bez trápení, ale tie pekné a smutné momenty tu vytvárali v podstate harmóniu. Avšak čo je na muzikáloch najdôležitejšie, sú samotné pesničky, a v tomto prípade bola drvivá väčšina z nich naozaj vydarená (určite veľká vďaka za ne patrí skvelým The Proclaimers), najmä tie duety, kde sa akoby v dialógu odohrávali na pozadí pesničiek celé scény. Aj keď niektoré tie choreografie mi prišli predsa len trochu prehnané a veľmi neprirodzené (pesnička v bare pred zásnubami, alebo aj záverečné I'm Gonna Be na stanici). Ale nevadí, ako celok to pôsobilo veľmi dobrým dojmom hodným 4*. (16.08.2014)

Dokážu si vymyslet tucet racionálních důvodů, proč by se mi mělo Sunshine on Leith líbit. Ve Skotsku žiju, pár mých přátel se ve filmu objevilo a třeba takové I’m Gonna Be (500 Miles) od Proclaimers mám ráda. Jenže... když ono je to všechno tak kýčovité. Edinburghský hrad vykukuje v každé druhé scéně, všechny zápletky se odehrávají u neprofláklejších turistických památek a skotské přízvuky jsou tak typické, až působí nepřirozeně (nabízí se srovnání s mnohem opravdověji působícím Filth). V podstatě to celé působí jako jedna obrovská reklama na Skotsko. Pozitivní a sympatická, ale také po příběhové, herecké a režijní stránce docela průměrná. (21.10.2013)

Je mi líto... Proclaimers jsem viděl naživo a nikdy nezapomenu, jak mě jejich show semlela. Ve Skotsku jsem naopak ještě nebyl a po tomhle filmu se mi tam chce na chlup stejně jako před ním. Spievanie bez kulí a příběh plytký tak, že kdybych měl komukoli věřit aspoň nos mezi očima, musel bych se koukat z chodby přes dveře. Podle zpěvníku se dá hrát u ohně na kytaru, ne točit celovečerák. (Ashburton, NZ) (03.08.2014)