Amateur
Amateur
Amatér
Režie:
Hal HartleyScénář:
Hal HartleyKamera:
Michael SpillerHudba:
Hal HartleyHrají:
Isabelle Huppert, Martin Donovan, Elina Löwensohn, Terry Alexander, Holt McCallany, Erica Gimpel, Michael Imperioli, Parker Posey, Dwight Ewell (více)Obsahy(2)
Vykoupení a mučení k sobě nemají daleko. Stejně jako nymfomanka a jeptiška... Nymfomanská mniška Isabelle (Isabelle Huppertová), co nikdy neměla sex, se zkouší prosadit psaním porno povídek, ale vychází jí z toho poesie. Sadistický kriminálník Thomas (Martin Donovan), který nemá tušení, že je sadistický kriminálník, neboť ztratil paměť. Oběť a současně manželka sadistického kriminálníka, Sofia (Elina Löwensohnová), pornoherečka, která se při konání dobra zaplete s nadnárodní společností obchodující se zbraněmi. Nevyzpytatelné životní cesty svedou netradiční trojici dohromady, v patách jí ale budou nájemní zabijáci shánějící pružné disky, které nejsou ani pružné, ani kulaté… Všestranný umělec, režisér, scenárista, dramatik, ale kupříkladu také střihač a hudebník, Hal Hartley, byl na přelomu 80. a 90. let jedním z těch, kteří spoluutvářeli tvář amerického nezávislého filmu. A zatímco řada kolegů ze „zlaté generace Sundance“ se posunula ke střednímu proudu a nákladnějším výrobám, jako kupříkladu Jim Jarmusch, Hartley až dosud zůstal věrný své poetice a malým produkcím, které mu umožňují osobnější přístup ke zpracování námětů o spodinách, podivínech a vyvrhelech ujařmených v civilizované společnosti. Amatéři, podobně jako většina Hartleyho snímků, jsou těžko žánrově zařaditelnou směskou komedie, detektivky, ale též existenciálního dramatu. Vyprávění o osudovém setkání několika fušerů vykazuje přiznaně divadelní herectví s teatrálními gesty a frázemi, vychýlené obrazové kompozice, a především vyšperkované dialogy plné trefného sarkasmu a absurdity, které se suše trousí z úst asociálních představitelů s kamennými tvářemi. Jak už je u Hartleyho zvykem, kromě newyorské lokace a hereckých stálic nesmí chybět indie hudba v čele s "My Bloody Valentine", "Yo La Tengo" či "PJ Harvey". A stejně jako většina děl Hala Hartleyho i Amatéři tvoří společenskou výpověď, jež kousavým způsobem zpřítomňuje vliv technologií na člověka, nešvary vládní korupce, ale také odvrácenou tvář pornografického průmyslu, nebo slabiny lidského pokušení se spásou, která ne vždy přichází anebo nepřichází takovým způsobem, jakým bychom si představovali. (Česká televize)
(více)Recenze (21)
Amater je perfektni ukazka toho, ze dobry film jde natocit i za malo penez a nemusi v nem chybet ani humor, ani napeti, ani laska. Hartley vsechno davkuje v preciznim pomeru, herce vede k presvedcivym vykonum a dava az prekvapivy prostor pro komiku, ktera ale nezahlusuje vaznejsi linku pribehu. Vyborny film, ktery si s prehledem poradi i bez prestrelek, honicek a vybuchu. ()
V jádru krásný, lehce těžce nesmyslný příběh vyprávěný pomocí zábavných, surreálných, trochu ulítlých a stylově nesourodých obrazů a dialogů. Cítím tam snahu o kultovnost, ambici stvořit něco, z čeho půjde každé okénko filmu zarámovat a pověsit na zeď, každou větu citovat. Jenže kult se nedá vydřít, on se prostě přihodí. Amatér má strašně moc chyb a falešných not. Charakterý jsou nedopsané, herci evidentně neví co vlastně hrát, nicméně celek tvoří příjemný ambient, který dokáže pohltit a zanechat chuť, kterou ještě nějakou dobu převalujete na patře a marně přemýšlíte, co vám tak připomíná. ()
Zvláštním absurdně neosobním stylem, téměř bez emocí, odvyprávěný příběh, jakoby se odehrával v nějakém potřeštěném snu. Vše se točí kolem hledání identity člověka s temnou minulostí, který ale ztratil paměť, a všichni zúčastnění se přitom točí v jakémsi fatálním bludném kruhu, z něhož není úniku. Určitá komediální nadsázka pak naznačuje, že nic není nikdy třeba brát smrtelně vážně. ()
Od Hala Hartleyho jsem neviděl vůbec nic, takže těžko soudit obecně, co vlastně dělá za filmy. Zde sledujeme příběhy tří lidí, kteří se postupně mění. Předně bývalá jeptiška je nyní nymfomanka, co ale neví, jaké to je mít sex a tak si to alespoň představuje v porno povídkách, které ovšem nejsou erotické, ale spíš romantické. Už to samo o sobě svědčí o pořádné dávce ironie a humoru sobě vlastního. Zabiják, který ztratil paměť už vlastně není zabijákem, ale chce být lepším člověkem. To ale musí nejprve o sobě zjistit pravdu. Tu se vydáváme na pole spíše dramatu. A konečně pornoherečka, která vlastně už dobrá je, jen se jaksi zapletla s pochybnými lidmi. Tato trojice se vydává společně do akce a chvílemi není jasné, zda se smát či být zaražen napjatě do sedla či dokonce uronit slzu, na což u citlivějších diváků taky dojde. A možná pak ještě k sebereflexi, že na to změnit se není nikdy pozdě a konat dobro taky ne. Jsou situace, kdy ze sebe herci sypou vtipné, ale suché a sarkastické a ironické poznámky. Ale pak jsou tu momenty vážné. Herci hrají jen tak mimochodem, ale ta dějová linka mě zase tak moc do sedla nezarazila. Ono to totiž začne být zajímavé až ve druhé půlce a dramatické až na konci. ()
Já si vypůjčím větu z Halovy biografie : "Hartleyho díla nejsou určena pro široké publikum, mají svá osobitá specifika, díky nimž jsou relativně lehce rozpoznatelná, ale o to méně stravitelná." Ale až na toho maximagora v druhé polovině jsem byla spokojená právě tou zvláštností všech zúčastněných. A Isabelle je vážně formát. Od Hala jsem viděla pouze jeden film a zřejmě se bude také vymykat svým režijním rukopisem jako například Aki Kaurismäki. ()
Reklama