Pí

Pridal jsem si jak na hodine na matematiky - vubec jsem tomu nerozumel a style nechapu. Ale tenhle film v sobe neco nepopsatelneho, co me nuti dat tomu pet hvezd. Mozna je to vizualni strnka dotazena k dokonloasti, promyslenost nebo jenom spojeni Lynchovy mazaci hlavy a Howardovy Ciste duse. (26.02.2009)

Nijaký závěr ? A co ta životní volba ? (10.04.2009)

Určitě ne tak dobré jako následující Requiem za sen a Fontána, přesto hodně zajímavé. Již ve svém debutu Aronofsky nastavuje laťku poměrně vysoko, zároveň už je zde dobře patrný jeho osobitý rukopis. Černobílé provedení snímku podle mě dost přidává, kontrast bílé s černou i hra světla a stínů je vynikající, stejně tak místy roztěkaná kamera. Navíc nepopírám, že námět mě hodně lákal, tyhle matematický posloupnosti a vzorce mě ve filmu jednoduše bavěj a jestli jsou profláklý nebo ne, mi je fuk. Stopáž je tak akorát, Gullette svou roli taky zvládá velice dobře, i když mě během filmu napadlo, jak by se toho zhostil třeba takový Christian Bale (pravděpodobně jsem ještě ovlivněn jeho výkonem z Mechanika). (10.05.2009)

Začátek na mě působil až moc ujetě, ale později jsem začal chápat o co že tu vlastně jde. Ve všem naleznete čísla, jazyk přírody je matematika. Nejde o to, jaká čísla vidíte, ale o to, jaký vzorec vás k číslům přivedl. Chcete ovládnout burzu? Dívejte se před sebe, je tam vzorec, přímo před vámi, jen na něj přijít! Šílené stavy matematika, který svou genialitou ničí své tělo, svůj mozek, sám sebe. Náboženská sekta, která se chce dostat co nejblíže Bohu, tedy nejlépe k němu, ale nechápe, že nejde o čísla, nýbrž o vzorec. Film je naprosto šílenou sondou do nitra matematikových vzorců. Nesnášim matiku, nikdy mě nebavila a mojí jedinou čtyřku v životě jsem dostal z ní. Ale tento film je psycho nářez! (11.05.2009)

čovina, čo vy to? ___ e^(i*Pi) = -1 ("všechny nejdůležitější symboly pod jednou střechou") ___ Souhlas se Sysel_CZ a všemi, kteří to pohanili za nesmyslnost (Já to za nesmyslnost nepohanil. Uff. Nikdo nemůže hanit mě za to, že haním. Dobrej pocit.) (20.08.2009)

Obraz, zvuk, psycho. Příběh je záhadně schválně nevysvětlený, ale pointa je dostatečně zajímavá. Příběh ze současnosti natočený tak, že vypadá jako 50 let starý. Osobně ale dávám přednost Requiem. (19.11.2010)

Veľmi podivný projekt od majstra Aronofskyho, ktorý aj vo svojich začiatkoch dokazoval, že sa jedná o budúcnosť Hollywoodu. Filmu ťažko porozumie bežný divák, ponurá atmosféra a čierno-biela farba pridáva na znepokojivosti diváka v spojení s podivne zasadenou hudbou je Pí tvrdým orieškom. Aronofskyho réžia je veľmi nadpriemerná a herecky zvládnuté kvalitne. Škoda len, že tu nie je žiadna výraznejšia scéna, ktorá by utkvela v pamäti a moment, ktorý by mi film Pí pripomínal. Sám som filmu úplne neporozumel, preto ostávam s percentami nižšie ako by si film možno zaslúžil. 70% (20.11.2010)

Experiment s existencí píše novou kapitolu. Kolečka v hlavě se roztáčejí, brouk v ní tepe do kovadliny...Spleť čísel, vzorců, kombinací, myšlenkových inspirací. Logika postupů matematických operací zůstane i nadále pro mou maličkost neřešitelnou situací. Závrať a hysterické stavy z Ludolfova čísla musím ihned vyhnat ze své pomazané hlavy. Alarmující je stihomam, neklid zašifrované zprávy. V epicentru úvah vzrušující nervozita. V hledáčku hledání klíčů, konstanty smysluplného života. Heuréka?! (10.07.2016)

Samoúčelný experiment... (10.08.2017)

Na to, že hlavní hrdina je matematický génius, režisér nám skrz jeho život přibližuje různé matematické poznatky, které by on už měl dávno znát a vůbec by se tím neměl zabývat, protože je to základ. Je to tam jenom kvůli tomu, aby to přiblížil divákovi. Místo toho si čmárá do novin vzoreček pro výpočet objemu kruhu, mluví o Fibonacciho posloupnosti, Pythagorovi a zlatém řezu, mluví o Archimedově zákonu a jak na něj přišel a tak dále. Kromě toho je tam zapleteno židovství a ty jejich šaškárny a propojení s bohem. Kurva Aronofsky, to už je po několikáté! Jsem nevěděl, že už od začátku kariéry jsi byl tak fascinovanej bohem a kokotinama kolem (které mě naštvaly ve Fontáně a Noemovi). Tohle, navíc s vizuálem, kterej se mi fakt nelíbil, mě vůbec nebavilo. Jediné, co v tom bylo nadprůměrné, byla ta hudba - nejen od Clinta Mansela, ale i ten soundtrack. (08.02.2021)

...Prvodílo vycházející hvězdy Aronofského... Černo-bílý snímek točený snad 16-kou, příběh je fajn, ale nepřesahuje výrazně průměr, vyniká ale ovšem grafické a vizuální ztvárnění (jak typické pro Aronofského i v jeho dalších filmech Rekviem za sen a Fontána)... (13.09.2005)

Výborná kamera, která jenom dokresluje stav hrdinovy mysli a stejně tak i hudba. Příběh samotný si však zaslouží víc než jedno shlédnutí. Tohle není film jen tak pro někoho. (06.03.2007)

Jak tak koukám, tak bejt abnormálně nadanej matematik není žádnej med. (03.02.2008)

Darren Arnonofsky opet ukazuje jakym vladne umenim. Pribeh premytajici o smyslu vseho byti skryteho za nekonecnem mnozstvi cisel a rovnic, podporeny elektroambientni hudbou Clinta Mansella a cernobily obraz, ktery jakoby byl tocen ve stylu 50. let. Musim uznat, ze se jedna o vydareny snimek s moc hezkym zaverecnym rozuzlenim, ale kvalit Rekvia ci nedej boze Fontany jeste nedosahuje. Za zminku take stoji velmi presvedcive ztvarneni Seana Gulletta coby genialne sileneho matematika Maxe. (19.01.2009)

Jsem si něco měla dát před tím, než jsem se na to začla dívat. Třeba bych se lépe orientovala. Jednu hvězdu dávám za zpracování a za hudbu, druhou hvězdu dávám, protože jedna by byla málo. Nepochopení podstaty je zde ale asi můj problém. (13.05.2009)

Depresivní film s povedenou atmosférou. Místy víc Lynchovské než Lynch samotný. S odstupem času však dojem vyprchal a ze čtyřech hvězdiček jsou nakonec jen lepší tři, protože to všechno nakonec vyzní do nesympatického prázdna. (23.11.2009)

Zaujímavý debut. Už sa jasne črtal Aronofského audiovizuálny rukopis, ktorý rozvinul naplno v Requiem keďže mal lepší rozpočet. Zaujímavý príbeh o tom, že skrátka nie všetko v živote sa dá pochopiť a niekedy je lepšie si proste užiť napríklad také pekné počasie. ;-) (24.04.2010)

Můj první Aronofsky. Jako někdejší matfyzák, druhdy též naivně doufající, že skrz matematickou logiku by se třeba mohl dát pochopit celý svět, i jako velký obdivovatel filmových obrazů subjektivních až halucinogenních jsem byl pohlcen, uchvácen, ztotožněn. Protentokrát opatrnické čtyři; jestli přihodím i tu pátou, uvidím příště, až na to nebudu koukat v mrákotách mezi druhou a čtvrtou ráno. — P.S. z května 2013: Při dalším kole žádné nové hlubiny neodhaleny, čtyři jsou tak akorát. (20.01.2012)

marná snaha o prazvlaštní a přehnaně schizoidní prostředí. přijde mi že menší tlačení na pilu by filmu hodně přidalo, ale jinak slušný film. (23.07.2013)

Strhující shluk vjemů, jejichž pochopení je podle mého velmi individuální záležitostí. Já třeba nevidím Pí jako úplně šílený film (navíc i vzhledem k nedávnému shlédnutí Donnieho Darka), ale jako film, který je zkrátka natočen přímo pro potřeby ukázky života geniálního matematika. Jasně - tohle není vůbec film pro masy, nebude vysílán v hlavním vysílacím čase, ale není ani nepochopitelný, ani nepříjemný, je prostě jiný - v mnoha významech. Těžko se mi to i popisuje. Jinak vizuálně je to pro mne nejlepší Aronofského film. Prvních dvacet minut jsem byl doslova v transu. (04.05.2014)