Kde je dům mého přítele?

Ahmed: Cesta tam a zase späť...a tam a zase späť. Jednoduchý príbeh, ktorý by si vystačil aj na pólhodinku v nejakých tých Bakalároch, ale keď sa to vie, dá sa to príťažlivou formou rozpovedať aj na ploche hodinky a štvrť. Takže Ahmed omylom zoberie zo školy zošit svojho kamaráta z vedľajšej dediny, ale ten musí do neho napísať do zajtra domácu úlohu. A tak sa 8-ročný chalan vydáva za kopec hľadať jeho domov. Kde je dom môjho priateľa? hovorí rozotmilým spôsobom o detskej oddanosti a zmysle pre česť, ktorá tak nejak ľuďom v dospelom veku začína chýbať. Okrem toho vidíme, že deti častokrát musia vypomáhať doma rodičom na úkor vzdelania. Príjemný film s fokusom na detských hrdinov, ktorí tu sú obzvlášť roztomilí. (02.05.2019)

V jednoduchosti je síla. Kiarostamího starší filmy mají někdy až banální náměty a jejich provedení působí právě tak prostě až všedně; je to ale jen zdání. Jeho díla jsou ve všech ohledech na výši (ať už jde o scénář, střih, výběr herců nebo Kiarostamího specialitu - umné vedení dětských herců). Roztomilý klučina v hlavní roli je výborný; pohled na jeho vyčerpaný výraz po střetu s omezujícím světem dospělých stojí za to ("Ale vy jdete moc pomalu a já spěchám!"). Khane-ye doust kodjast? je jednoduchý film, který si ale zaslouží pozornost, protože podobně kvalitních na tomto poli je jak šafránu. Dávám plné hodnocení, nelze jinak. (13.06.2011)

In memoriam díl druhý- Pocta Abbasu Kiarostamimu, jehož jsem poznal před pár lety na LFŠ a od té doby čekám na další nové filmy. Už se nikdy nedočkáme a zbývá jen detailně poznat celou jeho práci. Ještě než se sejdeme pod olivovníky a okusíme chuť třešní, budeme s malým Ahmedem vracet spolužákův sešit. Prvky typické pro Kiarostamího tvorbu nejsou tolik soustředěny jako ve zmíněných dvou snímcích následujících, ani se nezdařilo tolik vtipných situací, přesto poctivá filmařina a vhled do klukovské duše, jíž dospělý nechápou, slaví úspěch. Moc se mi líbila kombinace hudebního motivu a záběru na klikatou cestu na kopec, asi nejtypičtějším záběru pro Kiarostamího tvorbu. (10.07.2016)

Ten chlapec nachodil snáď milión kilometrov hore/dole, a ja sama som mala nervy, keď nebol doma po zotmení, a že nestihne napísať domácu úlohu. Nič prevratné sa v tom filme nedialo, ale bavilo ma to. Plusom je určite netradičné prostredie, pre danú lokalitu tradičná muzika a v neposlednom rade dobrý koniec. (23.02.2021)

Sice mě ze začátku trochu děsilo, že se děcka koukají do kamery, ale jakmile se rozjede mission impossible, tedy předat spolužákovi a kamarádovi omylem vyměněný sešit, už to jede ve velkém stylu. Scény z toho kopce nahoru do té druh vesnice mě budou strašit ještě dlouho. Kolikrát jsem si říkal, chudák kluk, zvlášť když běžel za tím oslem (nebo to byla mula?). Líbí se mi ta ironie ve filmu - škola po dětech něco chce, rodiče něco chtějí, běž tam, zařiď to, zouvej se, výprask dostaneš jen tak, a kde má člověk brát čas na úkoly a zvládnout vše dodržet? Nejlepší jsou ty pasáže, kde dospělí působí zcela odcizeně od těch dětí - neslyší, co říkají, jako by nebyly (ale podřídit se musejí), nedokážou pochopit jejich svět a problémy, ale chtějí z nich mít poslušné lidi, aby se jim nic nemuselo opakovat dvakrát. Pak se mi líbila ta pozitivní, přátelská nota filmu - kdy ten kluk vážně chce hrozně moc pomoct spolužákovi za každou cenu. A konečně je tu mj. i rovina modernizace - poctivé dřevěné proti kovovým dveřím (a člověk si hned vzpomene na ty obouchané kovové dveře školy hned na začátku, které nedoléhají a stojí za prd) nebo stěhování do měst, často zcela zbytečné. To zavření průhledu starcem - tesařem je hodně symbolické. Chybí mi tu jen jedna scéna - jak sehnal chleba? Že jej někde sehnal, to vidíme, neměl by jej k večeři, ale i tak jsem čekal od jeho rodičů nějakou bandurskou. Protože jinak má autor film promakaný do nejmenšího detailu (třeba jen taková ta banalitka s ušpiněnými kalhotami je využita dovedně pro rozvinutí děje; nebo dům s oslem pod schody z jiné strany pohledu po cestě se starcem; již zmíněné kovové dveře školy atd.). A musím říct, že procházení toho horního městečka mi přišlo až surrealistické. No a hlavní hrdina to zahrál skvěle - zvlášť ty vyděšené oči, výraz zoufalství ve tváři, všechno tam je. (08.08.2022)