Co děláme v temnotách

Srdcovka. Má to sice své mouchy a trojice megasympatických upírů si v prostřední části vybírá slabší hláškovací chvilky, ale tenhle svérázný dokument (sorry, mockument) prostě nejde nemilovat. Waititi a Clement to vzali za poctivý konec a naservírovali divákovi unikátně vtipný a detailní průřez upírskou mytologií, v němž všechny ty jinak ohrané motivy kolem noclehu v rakvích nebo upálení na slunečním světle dokázali podat originálně a zároveň účelně, aby příběh pouze nesekundoval minutovým gagům – každá vedlejší postava tak má důležitou roli ohledně odkrývání celého dobře promyšleného fikčního světa nebo adaptace upírů na moderní dobu, v níž žijeme. Celé by to určitě fungovalo nejlépe jako několikadílný sitcom a těch 5* posílám hlavně díky vrozeným sympatiím k především Waititiho smyslu pro humor, ale přesto velká sranda a z jistého úhlu pohledu i studnice moudrosti – zdejší problémy spolubydlících kolem mytí nádobí a uklízení totiž docela věrně odráží soužití vysokoškolských studentů na společném bytě. Sám bych mohl vyprávět… (05.05.2018)

„Je veľmi urážlivé, keď niekoho nazveš teplošom.“ – „Ani sa s nimi nebav, s homokladami.“ Mám rád podobne absurdný humor so smrteľne vážnou tvárou. Napriek tomu som z tejto snímky čiastočne sklamaný, pretože nie je až taká obskúrna, ako som sa tešil. Napriek tomu by som sa s Vladislavom, Viagom, Deaconom a Petrom (no dobre, s Petrom asi nie) ešte rád niekedy stretol. Hrozne sa mi páčilo, aké to celé bolo afektované a WTF, ale na môj vkus to chcelo ešte viac zatlačiť na pílu. Po pozretí tohto filmu, Honu na paľudí a Thora: Ragnarok si myslím, že režisérovi sa podarilo vrchol svojrázneho humoru dosiahnuť paradoxne nie v nízkorozpočtových prvých filmoch, ktoré robil doma na „dedinskom“ Novom Zélande, ale v megalomanskom Thorovi 3. Za sympatické postavy a niektoré úžasne bizarné scény mám chuť dať 70%, ale inak to bolo síce pôvabné, ale aj trošku na efekt a nudné. (13.01.2018)

Poměrně zábavný snímek, který formou dokumentu ukazuje co dělají třeba i takoví upíři po setmění. Jak vypadá jejich život, kam chodí za zábavou a jaký mají vztah mezi sebou, k lidem a k vlkodlakům. Snímku originalitu a vtip nemohu upřít, ale spíše si neumím představit, že bych si tohle pustil někdy znovu. Vlastně se jedná o takového Borata s hororovou tématikou. 65% (19.06.2017)

Nenapadá mě jiné slovo, než geniální. Co děláme v temnotách je naprosto geniální parodie, co si dělá naprosto upřímnou prdel z upírů a sem tam i vlkodlaků. Ne z filmů, ani z konkrétních postav. Prostě jenom z upírů jako o. A věřím, že některé scény se po shlédnutí musí stát legendárními. Snad jenom, tedy, v případě, kdy se tenhle film trošku dostane více do světa. Koho by totiž napadlo, že něco takového natočí tvůrci z Nového Zélandu, že jo. Viděno na základě Challenge Tour 2015 (07.04.2015)

Roztomilá komedie, postavená jako pseudo dokument o partě upírských spolubydlících. Povedených fórů a něčím zajímavých postav je tu přehršel. Humor je navíc občas takový minimalistický, nějaké gesto nebo způsob projevu, ale strašně vtipný. A naopak jsou tu zas scény, kde to jde rovnou - třeba, když upíři potřebují ke vstupu do klubu, aby je tam nejdřív vyhazovač pozval. Za mne každopádně milý překvapení, který funguje možná i líp než v modernějším a dražším seriálu. (27.04.2019)