Nekromantik

Buttgereit s přehledem (a nadhledem) natočil minimalistický snímek s minimem dialogů o dvojici fascinované mrtvou hmotou, plný symboliky a nutící diváka k zamyšlení (popř. ke zvracení či k souloži s mrtvolou). Smrtí život nekončí, ale jen málokdo má to štěstí, že si vrzne i po smrti. Buttgereit má opravdu zvláštní smysl pro humor. Práce v Joeově úklidové službě vypadá fakt zajímavě a zaměstnance to očividně baví. Nějaký až moc. Úmrtí byla úžasná a snová pasáž, kde dostane Rob od Betty už mírně opotřebovanou hlavu a pak si na louce rozverně hází s vnitřnostmi, mě naprosto odrovnala. Navíc je Buttgereit zodpovědný a nenechá herce souložit bez ochrany. V podstatě ale jde o inteligentní dojemný romantický a ve snových pasážích silně psychedelický snímek se skvělou (i když velmi jednoduchou) hudbou (dokonale pasující k vizuálu) a artovým feelingem. Milování se s rozkládající se mrtvolou působilo velmi živelně a eroticky. Je to zvláštní pocit, snažit se vcítit do nekrofila. Nějak se mi ale nepovedlo absorbovat pocity z osahávání oka jejich nového (tři roky prošlého) kamaráda, kdy Rob nejdřív palcem setřel oční víčko a pak prstem přejížděl po slizkém oku. Scény, kdy Rob bere při milování oko zuby do pusy a pak když při polibku od Betty oko zpomaleně vypadává z důlku jsou už fajn a některým jedincům by možná přivodily i erekci. Problém nastává, když Betty uteče se svou novou životní láskou a Rob začíná prožívat existencionální krizi. Vanová scéna s kočkou je nezapomenutelná. Navíc varhánky nikdy nebyly takhle děsivé. Symbolické stažení a vykuchání králíka, střídající se se záběry pitvajícího Roba, je velmi poučné a kdyby se někdy zhroutil systém a nastala anarchie, tak jsou tyhle záběry pro homo urbanus k nezaplacení. Snímek mě nešokoval, ale pobavil a hlavně naprosto fascinoval a uhranul svojí estetikou. Asi bych měl dojít za psychiatrem nechat si vyhotovit psychologický posudek, ale nejdřív radši vyčistím křeslo od spermatu, než přijde máma z práce. (31.01.2009)

Tak zatim to je tak, že chčije ženská, sbíraj se mrtvoly, chčije chlap, chodí dom v zakrvácené kombinéze, nosí si dom kusy těl a dává si je do zavařovaček, no prostě němci, co od nich může člověk jinyho čekat... Zabití a vykuchání králika, srovnávaný s pitváním chlapa, z kterýho vytahuje ovar nebo co... pak ho vojedou a asi aji sežerou nebo co... pak umlátí kočku a ukájí se jejíma vnitřnostma, no psycho, že vražda a ojetí děvky na hřbitově už není nemá čím překvapit, a závěřečná sebevražda s multiple orgasms, to už je uplnej výplod choré mysli. Jinak filmařsky je to strašná amatéřina, ale na svou dobu chápu, že to mohlo někoho poněkud znervoznit, šokovat a znechutit, protože těm záběrům věřil... Ale je pravda, že ta představa těch hnusů (nezávisle na kvalitě filmu) funguje i dnes... Vubec se nedivim, že jedna z hereček tam rači ani neuvdedla svoje příjmení. Ej sorry, ale tohle nemůže mít žádnej skrytej význam... (26.09.2015)

NEKROMANTIK sa zakladá skoro len na vizuálnej stránke, ku ktorej sa najlepšie hodia prívlastky "bizarný, morbídne zmyselný, chorý a zároveň jemne lyrický, nekro-romantický "- ako samotný názov hovorí. Práve kvôli lyrickému nádychu sa stáva film veľmi zaujímavý a pôsobivý, nielen nechutne makabrózny - nemôžem ho brať ako vyložene samoúčelný a prvoplánový, produkuje atmosféru ktorá ho stavia na zmyselnejšiu úroveň. Je to akoby precítená tragická romanca podaná nezvyčajným a zdeformovaným spôsobom, obsahujúcim minimum dejovej línie aj dialógov - komunikácia medzi postavami je skoro nulová, čo vytvára pocit izolácie podporovaný zo strany precízneho výberu hudby a smútočne sa tiahnuceho tempa, miestami so zábermi ako z nemých filmov, s postmortálne hypnotickým vplyvom . Nečakane zaujímavý a sugestívny underground so srdcom pre neobyčajnú zvrátenosť. Príde mi to ako jednoduchá, často aj cynická-humorná, báseň plná lascívnej funebrálnosti. (26.03.2013)

Vkládám stejnou recenzi pro oba filmy : Nekromantik i Nekromantik 2 jsou prakticky nehodnotitelná dílka - nekrofilní zhovadilosti, ztopořené pyje chrlící krev a pomazávání se vnitřnostmi se zde mísí s decentním klavírkem a humornými okamžiky, přes špatné herce a viditelně mikroskopický rozpočet lze vysledovat, že to vlastně nejsou špatně natočené filmy. K dobru bych také přičetl fakt, že právě díky své nevázané zvrhlosti a střelenosti jsou oba filmy velice originální, něco takového skutečně každý druhý den nevidíte. Nějak zvlášť náramně jsem se ale nebavil, proto hodnotím klasickými třemi vyhřezlými řitními otvory. P.S. Toho králíka si fakt mohli odpustit. (31.08.2009)

Nebýt krátké stopáže asi umřu nudou. Vlastně i tahle stopáž je na první díl Nekromantik docela úmorná. Název je doslova trefným vyjádřením příběhu a jak je vidno, jedná se o čistou kombinaci romantiky a nekrofilie. Nějaké scény vyzní vtipně, nějaké jsou nechutné, nějaké se snaží o jakýsi přesah a symbolismus, ale i tak se jedná o zívárnu. Cenním, že přijít s něčím takovým bizarním chce odvahu, jen celek působí jako takový splněný "studentský" výstřelek bez ladu a skladu. Mrtvolná a prohnilá nedomrlost na entou. (02.10.2019)