Reklama

Reklama

Florencino knihkupectví

  • Německo Der Buchladen der Florence Green (více)
Trailer 2

Obsahy(1)

Film oslavující lásku ke knihám je adaptací slavného románu Penelope Fitzgeraldové z roku 1978, odehrávající se v ospalém anglickém městečku 50. let. Právě tady se Florence Greenová rozhodne otevřít knihkupectví s progresivní moderní literaturou, aby se po smrti manžela jen neutápěla v žalu. Tiché městečko Hardborough, nedotčené sociální či sexuální revolucí, které probíhají ve vzdálených velkoměstech, ale není na provokativní díla současné literatury připraveno. Když Florence začne propagovat klasická díla soudobé prózy, jakými jsou například Nabokovova „Lolita“ nebo „451 stupňů Fahrenheita“ Raye Bradburyho, v místních maloměšťácích probudí dlouho potlačované emoce. Navíc svými činy rozhněvá manipulativní a pomstychtivou doyenku místní společnosti Violet Gamartovou, v níž změny prosazované hlavní hrdinkou vzbudí žárlivost pramenící z uražené ješitnosti, a rozhodne se Florence její plán překazit… (Film Europe)

(více)

Videa (4)

Trailer 2

Recenze (34)

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Mám rád knihy. Možná i proto jsem přidal tu pátou hvězdu, ač se to tu vymyká od normálu. Pořád ale musím říct, že se jedná o krásně obyčejné lidské drama Florence Greenové, která se lopotí se svým životem, až se rozhodne na krásném anglickém místě otevřít knihkupectví. Kolem ní ale korzují lidé jak z klasického shakespearovského dramatu. Jednou dobří, podruhé zlí a tento film je právě o vztazích s těmito lidmi. Emily Mortimer tu melancholií nasáklou dámu zahrála s naprostou grácií a musím říct, že o chlup lepší byl už jenom Bill Nighy, který ten její mužský protipól zahrál s takovou lehkostí, a přidal k tomu myšlenky tak vznešené, že se mi rázem tato jeho postava stala jednou z těch nejmilejších a nejzajímavějších, které kdy zahrál. Florencino knihkupectví mi neskutečně sedlo. Je pro mě zážitkem, který mohu zažít jen v případě, kdy od filmu nic neočekávám (zde je v modrých číslech) a pak mě uchvátí svojí náladou, která mně osobně neskutečně sedla. ()

Gurtha 

všechny recenze uživatele

Můžete to brát jako film o naději a o lidech, kteří za ni bojují, nebo jako já, jako film o hořkosti a faktu, že stačí jedna vlivná osoba a všechno snažení je marné. Pochopila jsem to špatně? Snad, každopádně tak depresivní film už jsem dlouho neviděla. Místo, kde se děj odehrává je úžasné, ale jinak by to za mne mohla být rozhlasová hra - minimálně by to přidalo na tajemnosti. ()

Reklama

ještěžiju 

všechny recenze uživatele

Ač má film cca hoďku a tři čtvrtě (bez titulků), tak zřejmě nestihnul pojmout dostatečně všechny příběhové linie. Chtělo to navíc minimálně několik scén. Ještě jednu o prohloubení vzájemných sympatií Emily a Nighyho, ještě nějaké studené setkání Emily a Patricie a ještě zobrazit pár dalších postav celého městečka. Když už teda objednala 250 výtisků Lolity, tak těch obyvatel muselo být aspoň tisíc. Bylo to pěkně natočené, jako byste v tom městečku už kdysi byli ... ale ta zkratkovitost lépe řečeno nerozvití toho příběhu tomu uškodila. Docela by mě zajímal názor někoho, kdo četl předlohu a snad mi potvrdil, či vyvrátil domněnku, že kniha toho obsahovala daleko více ... ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Unavená variace na Čokoládu, akorát bez nadhledu, depresivní a bez happy endu. Ta malá holčička mi tam lezla na nervy. Myslím, že knihy tady byly spíše takovým rukojmím - o ně ani tak nešlo, jako o to poukázání na tu maloměšťáckou prudérnost. Asi tvůrci neviděli od Hugo Haase Mravnost nade vše - tam to je taky a daleko lépe podané. Artový film cílící na festivalové publikum. A ani zde mnohými tak oceňovaná atmosféra maloměsta Anglie 50. let mi tady nepřišla nijak zajímavá a mám pocit, že tady dokonce ani jednou nesvítilo slunce. (To aby byla ta depka, víme? Ve filmech o středověku většinou taky musí být zima a depka, nevím proč. Jistě i na tohle městečko občas svítilo, mají tam jaro, a stejně tak ve středověku to bývalo.). Nemám rád příliš jednostranné filmy hozené jen do černé a bílé. ()

Marze 

všechny recenze uživatele

Místo je popsané jako „tady čte jen jeden člověk a ten zase nesnáší lidi“ a hrdinka dle očekávání se svým plánem narazí. Hlavní odpůrkyní je postava dámy Clarksonové, z jejíž povýšené blahosklonnosti ukapává jed i v nejbanálnějších větičkách, natož když se snaží vystrnadit Florence ze starého domu. Mimochodem bitva o budovu představuje vcelku nudnou záminku. Daleko zábavněji se rozvíjí skrytá válka zabalená do zdvořilého přijímání salonních trapasů. Nálada tak trochu připomene klasiku Jane Austenové jako Pýcha a předsudek či Rozum a cit, ovšem modernější maloměstské retro je paradoxně krotší a melodramatičtější. Do značné míry za to může literárně zbarvený průvodní komentář, popisující hrdinčino konání i rozpoložení ve třetí osobě, a to včetně frází typu „odvahu jí nikdo nemohl vzít, i když sen ano“. Místy se také zdá, že původem španělská režisérka Isabel Coixetová zkusila do britské zdrženlivosti propašovat více vášně typické pro ženské příběhy, ovšem převážně bez humoru. Potěšila mě postava Billa Nigha jako samotářského podivína, jenž podnikavou vdovu podporuje svým tichým způsobem: „Nepochybně vás navštívím, pokud někdy půjdu ven, což nedělám.“ Je skutečným požitkem sledovat, jak se stárnoucí rocker z Lásky nebeské mazlí se slovy, jak úzkostlivě si udržuje výraz přirozeného aristokrata vlastní mysli, stranícího se všech vůkolních malicherností. Když se pak ve finále Nighy utká ve slovní přestřelce s Clarksonovou, začne to na plátně konečně jiskřit.Na jedné straně její usměvavě proradná jízlivost, na straně druhé bravura gentlemana, který při zachování veškerých společenských pravidel dokáže zralé dámě sdělit, že je „odpudivá až odporná“. Což postava Clarksonové skutečně je, ale přitom si umí získat i pochopení se špetkou soucitu. Neboť zrod knihkupectví pro ni znamená symbol příchodu vetřelce, ohrožení jejího dosavadního vladařského statutu v ospalé komunitě izolované od zbytku světa. Coixetová už natočila průkaznější filmy, ale Florencino knihkupectví v pravý čas dokládá, že karlovarská čestná cena pro Clarksonovou je ve správných rukou. ()

Galerie (40)

Zajímavosti (2)

  • Celosvětová premiéra proběhla 21. října 2017 na Mezinárodním filmovém festivalu Valladolid ve Španělsku. (ČSFD)
  • Kniha, kterou dívka drží v poslední scéně, je „Vysoký vítr na Jamajce“ od Richarda Arthura Warrena Hughese. (ČSFD)

Reklama

Reklama