Koyaanisqatsi

Nedá sa od toho odtrhnúť zrak. ... umelecký dokument , ktorý servíruje svet v pôsobivých obrazoch, kapitoly pozemského života v nových významoch, pozoruhodných súvislostiach. Najviac si ma podmanili- "nebeská" časť, lietadlová scéna, demolačná scéna (budovy obraciace sa na prach), úchvatné zábery najrôznejšej strojovej výroby, svetelná game nočných mrakodrapov...... Koyaanisqatsi by som si s chuťou zopakovala- nie preto, na čo poukazuje, čo hodnotí, ale čisto len kvôli Reggiovmu vizuálnemu umeniu a monumentálnej atmosfére. Pravda, v niektorých momentoch sa dostavil pocit prehnanosti hudobného sprievodu- napr. pohľady na hustú elektrifikáciu v lone odmietavej prírody- párkrát je zbytočne apokalyptický. (Sila je v obrazoch a také motívy ju udúpajú, až predkladané významy môžu pôsobiť tak nejak falošne...) Na záver vyzdvihnem fantastický strih, často extrémne prekvapivý. 80% (23.04.2008)

Je to paradox, ale během tohoto filmu, který je jak po vizuální tak po (hudební) stránce dokonalý, se dostaví bolení hlavy a mírná nevolnost žaludku. Na několik dní se v hlavě zahnízdí vtíravé myšlenky ohledně konzumu a v super/hyper/megamarketu se nějak nebudete cítit ve své kůži. Je na první pohled jasné, že ovlivnila o deset let mladší (a mně ještě bližší) Baraku.Koyaanisqatsi je němý a zároveň do celého světa křičící dokument o rozpínavosti, neohleduplnosti a nenasytnosti lidstva. Nejsžíravější kritika naší civilizace, jakou jsem asi viděla... 4 a ½* (23.08.2005)

Dobrovolně přiznávám, že když jsme si to na FAMU v rámci hodiny scenáristiky v kabinetu pouštěli, usnul jsem - z té hudby - u toho. Ale tak dobře jsem si nezdříml ani nepamatuju! Co já měl potom energie! Samozřejmě jsem pak film zkouknul znovu a fascinovalo mě, jak pouhým obrazem podbarveným skvělou minimalistickou, ale v zásadě mystickou hudbou, dokázal Reggio podat vývoj Země, zvířat a různých druhů, rostlin, člověka a působení člověka na přírodu a Zemi - s apokalyptickým dovětkem. Má to celé vnitřní příběh a je zajímavé jej v těch úchvatných obrazech sledovat. (30.12.2021)

Je nutné to vidět na plátně, aby se kouzlo tohohle filmu mělo šanci projevit. Na jednu stranu je neodvratitelná pravda, že Koyaanisqatsi je coby jedinečné dílo překonané, což bylo dokázáno, když kdosi doplnil hudbu Philipa Glasse náhodnými obrazy z archivu a nikdo nepoznal rozdíl - tvrdit, že jde o něco absolutně výjimečného, už zkrátka nejde. A nešlo ani v době vzniku, kdy byly městské symfonie dávnou minulostí zažranou do kánonu kinematografie. Ale stejně tomu dám plný počet, protože ať je to jakkoliv, ve tmě sálu jde o vtahující zážitek, i kdyby okradený o konečnou hodnotu.A přece jenom krása kamery, velikost měřítka a naopak některé nuance z toho dělají víc než jen náhodnou změť obrazů kritizující kapitalismus. (05.05.2010)

Koyaanisqatsi nabízí silný emoční zážitek, který vám obyčejný dokument jen tak nenabídne. Rozhodně patří právem k tomu základnímu z oblasti dokumentárního filmu. Celý zážitek v podstatě tvoří jen dva elementy. Krásné obrazy a hudba Philipa Glasse. Ta je pro Koyaanisqatsi nepostradatelným prvkem. Posouvá vizuální složku do spirituální roviny a vytváří pocit putování napříč miliony let vývoje naší planety. Hans Zimmer stole this shit! 9/10 (21.06.2016)