Samsara

Já bych tomu rád dal víc, ale prostě to nejde. Většina záběrů je skutečně perfektně natočená a nejeden bych si dal i na plochu (ale jen ty přírodní), hudba je vybraná kromě jedné scény skvěle (a hraje tu i jedná má oblíebená) a taky to odněkud někam jde. Jenže ten film se snaží být takovým novým Koyaanisqatsi, které bude úplně o všech problémech současného světa. ÚPLNĚ. Snad jen na hladomor v Africe nedošlo. Ale na to mu chybí nějaká podmanivá atmosféra a pořádná kontinuita. Já nevím, když se ohlédnu na začátek toho filmu, přijdou mi ty přírodní záběry zbytečné, byť jsou na celém filmu nejlepší. A těch zbytečných scén je tam víc, třeba prázdné záběry pózujících lidí (někteří se dokonce tvářili, jako kdyby neměli duši), kterých je tam... fakt přehršel. A co měl symbolizovat šéf firmy, co si na obličej matlá nějakou zelenou hmotu? Šílenství? Z čeho, z práce? Dle jeho chování si to evidentně užíval. Beztak to byla light pocta Vídeňským akcionistům a Günteru Brusovi :DD (zasvěcení pochopí). A když jsou nám představovány na začátku různá náboženství a kultury, proč jsou muslimové až někde 25 minut před koncem? Tohle jsem zmínil jako příklad, ale podobný pocit nahodilosti záběrů jsem měl víckrát. Na Samsaře je strašně znát, že Fricke strašně chtěl vytvořit "největší a nejhlubší film všech dob", ale chtěl to tak moc, že z toho je spíš vidět snaha než to, že se to opravdu povedlo. Fakt bych tomu chtěl dát víc. Ale chybí tomu lepší sestřih, lepší návaznost scén a to úplně nejdůležitější - silný dojem. Impresionistické filmy mám fakt rád, ale radši si znova pustím Koyaanisqatsi, TimeScapes (které ani nepředstírá, že je jen "spořičem obrazovky") a taky třeba Small Roads, Ten Skies, RR nebo celou California Trilogy od (ne)korunovaného krále všech impresionistických filmařů - Jamese Benninga. Lepší 3* EDIT 28.2. 2021 - Po zhlédnutí Baraky shazuji hodnocení o celou hvězdičku dolů. Samsara je totiž v mnoha scnách totožná, jen jinak nasnímaná - tím pádem je mi důvod její existence trochu záhadou. Lepší 2* (20.11.2020)

Další obrázková koláž o naší planetě. Tentokrát spoléhající pouze na krásu a sílu prezentovaných obrazů bez jakéhokoliv komentáře nebo nástinu děje. A tak na své předchůdce lehce ztrácí, protože zde nalezneme opravdu spoustu hluchých, které svádí k přeskakování, jelikož Vám stejně nic neuteče. Místy tedy sice velmi audiovizuálně podmanivé, ale sestříhaná do několika minut, by Samsara měla daleko větší sílu. (25.12.2016)

Opět nádherný a nepochopitelný dokument o naší Zemi. Pravda, o trošku slabší než předchozí díl s názvem Baraka, ale opět to stojí opravdu za to. Zvláště já jako fotograf u každé scény slintám blahem. Hodně jsem se na něj těšil a zklamání se naštěstí nedostavilo, takže jsem spokojen. 8/10 (22.12.2012)

Samsara je vizuálně dokonalá. Celý film je vlastně složen ze statických záběrů na něco. Tím něčím jsou buď další statické objekty nebo lidé. Na jiných záběrech je z jednoho pozorovacího úhlu natáčen naopak ,,cvrkot'' běžného života a někdy je ten pohyb dokonce zrychlený. Vzniká tak neskutečný kaleidoskop barev a obrazů z nichž některé jsou opravdu dechberoucí. U jiných jsem naopak přemýšlel proč je tam tvůrci zakomponovali. Chvilkami se zdá, že promítané sekvence nějak na sebe navazují a tvoří příběh. Je to však jen zdání a tyto momenty zřejmě dokonce může každý subjektivně vnímat jinak. Já osobně když už jsem si myslel, že jsem nalezl niť, byla mi posléze rázně přetržena obrazem, který s předchozími pranic nesouvisel. Přiznávám, že jsem si dal Samsaru na dvě půlky. Celých 102 minut bych nedal. Film skvěle zachycuje lidskou rozmanitost ve všech spektrech našeho bytí od různých náboženství po bohatství a chudobu. Od přírodních krás nedotčených rukou člověka po mrtvou přírodu ubitou průmyslovou činností. Některé záběry opravdu nutily k zamyšlení. Ač tam nebylo zobrazeno nic brutálního jako týrání či zabíjení zvířat, už jen ten kombajn na kuřata mi stačil. A také si člověk uvědomil jak by měl být rád za místo, kde žije a že měl kliku, že se narodil tady a ne někde ve slumu. Že i když ho práce občas štve, pořád je to lepší než stát v řadě někde v porcovně kuřat a jako jeden z mnoha set lidiček v růžovém overalu pravidelným pohybem odřezávat stále ty stejné kousky masa hodinu za hodinou, den za dnem, pořád do kola do zblbnutí... Jesli mne něco asi fascinovalo nejvíce pak to byl muslimský svátek v Mekce. Ten roj statisíců muslimů kolem Káby byl fascinující i děsivý zároveň. Pro moderního člověka 21. století těžko pochopitelná věc obzvláště při vědomí, že se islám čím dál více týká všech bohatých států naší civilizace, která si říká křasťanská a západní.... Nevím zda to byl záměr, ale za překrásnými obrazy značně minimalisticky až pokulhával hudební doprovod, byť leckde mi sednul. Kdybych to měl shrnout, je tenhle film ideální materiál pro nějakou kosmickou sondu k vyslání mimo naši Sluneční soustavu. Místo obrazu člověka by si ufouni pustili tohle a celkem přesně by viděli jací my lidé tady na Zemi jsme. Ale jsme tu jen na čas jak naznačili mniši při závěrečném setření nádherné mandaly z barevných písků, kterou na počátku filmu pečlivě dělali. Dávám za 4 hvězdy. * * * * (07.11.2020)

Smutný konec lidské civilizace obestřený magií krásy a duchovna. Některé společenské fráze jsou tezovité a nepřekvapí, ale způsob jejich nasnímaní, propojení a ohudebnění jim dodává silný a apelativní punc. Růžová brokovnice, rakev ve tvaru zbraně, střelivo v rukou nevyspělých kmenů. Nakonec všichni jásavě sledujeme ty zdánlivě nekonfliktní vojenské přehlídky. Pochodující hrozba, zosobněná agresivní podstata lidstva. Není to Quatsi, ale za pozornost stojí. (03.11.2012)