Hrdina

Filmová báseň splétající jednotlivé zpěvy, každý trochu jiný než ten předchozí, dohromady obrazem, slovem i hudbou. Bombastické výtvarné pojetí a zajímavý vypravěčský styl, trocha filozofických otázek, síla ducha a přesvědčení, jímavá hudba od Tan Duna, to vše mluví pro Hrdinu. Pro mě ale stále zůstává na vrcholu Tygr A Drak, a těžko říct, zda je to jen tím, že první dojem bývá nejsilnější. I tak ale mám pro Jeta Li, ale především pro Tonyho Leunga a Maggie Cheung plných 100%. (09.03.2006)

(1001) Každá voda nakonec steče dolů. Ačkoliv zrovna včera jsem se bavila se svým tatínkem, že v jaderné elektrárně mají vodu pod takovým tlakem, že teče sama od sebe a klidně by tekla i do kopce. Ale to odbíhám od tématu. Líbí se mi, jak dokáže být Zhang Yimou sveřepý. Uprostřed vší té stylizované krásy mi totiž stejně přijde tento film zejména surový a divoký. A nebezpečný. 2019: Dnes přišel ten den, kdy snižuji hodnocení z pěti hvězdiček na tři, protože z ideologických důvodů jsem nejednomu filmu napálila odpad či velmi nízké hodnocení a tudíž by pět hvězdiček pro Hrdinu bylo z mého hlediska pokrytectvím. Dospěla jsem definitivně k tomu, že nelze (tento) film hodnotit jen jako umění (pro umění), ale rovněž je třeba vědět/vidět, kde a kdy a komu a o čem pojednává. (18.11.2006)

Hodně Kýčovité, hodně zmatečné, a některé Litací scény postrádají tempo Tygra a Draka, protože hrdina prostě skočí... a letí... a letí a letí a pak teprve se střetne s protivníkem a většinou ho mine :) ale vímn, že v kině mě to bavilo, hudba je krásná, a při všech Kaligrafických scénácjh se, cítil podivné mrazení v zádech. Jeden by nevěřil, jak napínavě se dá natočit psaní znaku. (20.02.2006)

Ying xiong (jak se to čte a co to znamená?:) aneb kvalita made in china. Jeden příběh z několika úhlů pohledu. Děj je sice řídkej jako nárazový průjem, ale tak famózně natočen, že neodolám. Hrdina je pro mě nejstravitelnější film z podobné řady filmů, které se snaží povýšit čínská bojová umění, proto, že obsahuje nejméně zlaté barvy na plátně. Mám abnormální averzi vůči všemu, co pochází z Číny a má zlatou barvu, ale Hrdina sází na famózní styl, skvělou hudbu a ani jednou neklopýtne. Oceňuji. (11.10.2008)

Tygrovi a drakovi jsem dal dvě hvězdy. Proč? Myslím, že je to strašně přeceňovaný film. Vlastně spíš děsivá nudná zívačka. Ale tohle se mi, oproti němu, líbilo. Není tu tolik nefyzikálních letů, jako v Tygrovi a navíc tady je aspoň jakýs takýs zajímavý a uvěřitelný příběh. Přestože mi hodně vadily ty záběry, který byly dělaný spíš jen kvůli kráse a pocitu naplnění, než kvůli filmu, zbytek se mi celkem zamlouval. Jediný větší problém s herci jsem měl u žen (a vážně nejsem mizogyn). Asi na to nemám to oko, jako všichni, kteří posledních pár let koukaj jen na asijský bojovky a romanťárny, ale já prostě furt nevěděl, která že to je ta Vločka a která ne. I když je děj vlastně pořád dokolečka o tom samém, je zajímavý srovnání různých vysvětlení téže situace a společně s nedlouhou stopáží jsem si to docela užil. Ale i tak si myslím, že asijský akčňáky jsou nejlepší, když se aspoň na první pohled drží reality (neboli nelétat, a to ani když se zvedá vítr). A nejlepším Hongkongským akčním snímkem všech dob pro mě asi ještě hodně dlouho zůstane Bláznivá mise (celá série). I když tohle se skorem dotáhlo na některý snímky s Jackie Chanem, který mám na druhým místě. Ale jen skoro. Ta čtvrtá hvězdička je pak za jednu z replik: "Utrpení jednotlivce není nic ve srovnání s utrpením všech lidí." a taky za hlavní myšlenku díla, která je v sebeobětování se pro vyšší dobro, protože to už dneska nikoho nezajímá. Málokdo o sobě s hrdostí a nahlas před přáteli prohlásí, že je vlastenec. A to je škoda, protože vlast je to nejlepší, za co můžeme život položit. Za ni a za vyšší dobro. (18.02.2006)