Fénix

Krásný film, jehož závěr mě emočně hodně zasáhnul. V paměti dosud chovám režisérův předchozí film Barbara, který se mi rovněž nesmírně líbil. Snad není od věci oba filmy porovnat - oba se odehrávají v Německu a jejich hlavní postavou je výrazná žena, s níž se osud zrovna dvakrát nemazlí. Fénix se vrací více do minulosti a stejně jako v Barbaře v něm hlavní role ztvárnili (herecky excelentní) Nina Hoss a Ronald Zehrfeld. Děj filmu se asi trochu zdráhá uvěření - těžko si představit, že by manžel nepoznal svou ženu - mj. po hlase - ale právě o to působivější je to finální rozuzlení. Výjimečný divácký zážitek, který budu z hlavy dostávat dlouho. UPDATE 22.2.2020 - Na podruhé se mi tam sice trochu vkrádala nuda, ale ta závěrečná scéna je prostě tak úchvatná, že stojí za to si ni počkat - cítil jsem u ní vyloženě vítězoslavné zadostiučinění, protože to končí přesně tak, jak si člověk celou dobu přeje - a takové filmy mám rád. (21.02.2015)

Podobně jako Leviatan Andreje Zvjaginceva působí i Petzoldův Fénix svou literárnosti a románově propracovaným scénářem jako lehce anachronický snímek. Nicméně anachroničnost tu není vůbec na škodu. Německý režisér se hlásí k intelektuální tradici, která už je možná lehce de mode, ale dělá to neobyčejně působivým a sofistikovaným způsobem. Komorní drama postavené na třech charakterech a důsledném důrazu na drobnosti, náznaky a eliptické prvky ve vyprávění je působivé v tom nejtradičnějším slova smyslu - intelektuálním důrazem na vrstevnatý obraz "tváře poválečné německé společnosti", viny, identity a pochopitelně lásky.-úzkosti z druhého. Fénix je jistě jakýmsi židovským Vertigem, ale tam, kde distancovaný analytik Hitch okázale operuje s psychoanalytickými koncepty dává Petzold maximální možnou péči vnitřnímu světu hlavní postavy. Způsob, jakým modeluje zdevastovaný předkamerový prostor a obklopuje Nelly "střepinami zvuků" jedinečně zdůrazňuje její křehkou odevzdanost a nejistotu nad vlastní identitou. Zbytek odvádí absolutně přesná Nina Hoss. Příběh se sice na několika místech ocitá na hraně vykonstruovanosti, ale scenáristická schopnost vzdát se meolodramatických tahů a v literárních dialozích (i obrazech) udržet život i významovou dynamiku neselže. Finále pokládám za brilantní ukázku toho, jak se staví v nejlepším smyslu tradiční katarze s důrazem na všechny dosavadní psychologické nuance. Lepší důkaz Petzoldovy citlivosti a uměřenosti nelze vymyslet. Fénix je kultivované drama, které není hanba obrečet. Protože veškerou tíhu si poctivě vyslouží. (11.02.2015)

Zatímco filmu Barbara jsem vyčítal až extremní dějovou a postavovou nedoslovnost, tady mě na Christiana přišla až přílišná doslovnost a to jak v dialozích, tak záběrech. Film však disponuje ještě jedním záporem a to naprosto nevěrohodným chováním hlavních postav vůči v sobě v kontextu s danou situací. Ještě mně pobavilo jak Johnny v okamžiku nemusel chodit do práce dělat číšnika a měl čas na vše ostatní. Navic Ronald Zehrfeld pro mě není žádný herec, fakt sorry jako, tady byl sice lepší než v Braboře, ale to proto, že v ní byl naprosto katasrofální, alespon, že Nina odehrála kvalitku. (27.08.2017)

Velké překvapení od německých sousedů. Nádherný film, děj je dost zajímavý, ale podstatné je dočkat se závěrečné scény, ta rozhodně stojí za to. Jak už jsem kdysi u nějakého díla říkal: "Kdyby někdo nevěděl, jak se dělají dokonalé závěry, tak se podívejte na tohle." Jako třešnička na dortu mi chybí už jen, že to není podle skutečné události. ... ČSFD projekce MK (20.02.2015)

Jak hodnotit Fénixe, toť věru zapeklitá otázka. Tedy, abychom si rozuměli, nemám nejmenším problém označit Fénixe za opravdu špatný film. Tedy fundamentálně špatný film. Na druhou stranu Fénix je špatný takovým sympatickým zvráceným způsobem a jeho řemeslná stránka v sobě obsahuje nesporně mnohé klady. Je to snímek, ze kterého doslova řve faleš. Je nedůvěryhodný lidskými emocemi, myšlenkovými pochody i činy jeho hrdinů. Tím, jak je snaživě vážný, se dostává na hranu směšnosti, a tím, jak se urputně snaží o katarzi, se dostává až za onu hranici. Můj pocit z filmu dokonale shrnuje poslední věta komentáře rikitiki. Niny Hoss mi bylo až líto za to, čím ji nechal režisér projít. Není podstatné, že Fénix je konstrukt. Takových je spousta filmů a přesto dokážou být plně funkční. Příkladem je ostatně Hitchcockovo Vertigo, na které mnozí komentátoři odkazují. Problém je v tom, že je to konstrukt naivní a křečovitý. Líbila se mi kamera, postava Johnyho velmi pěkně zahraná Ronaldem Zehrfeldem a líbila se mi i atmosféra, ale za víc jak 40 % celkového dojmu to nebude a Petzold může být rád, vzhledem k tomu, jak naložil s vážným tématem, i za tuhle skromnou nadílku. (05.02.2020)