Nastala chyba při přehrávání videa.
  • MessiáŠ
    *****

    Název snímku nemohl být výstižnější, zároveň s sebou nesl riziko přehnaně patetického žalozpěvu, Fénix však zůstane důsledně intimní, v zásadě od-patetizovaný a skrze tři postavy dokáže opsat traumata a bolesti, která osobní rozměr dalece přesahují (kromě intimní tragédie zároveň tragédie rodinná, národní/německá, etnická/židovská), přičemž jsou obsaženy jedna v druhé a nedají se vzájemně oddělit. ___ Hlavní hrdinka Nelly od začátku dává najevo, že chce zpátky svou tvář, odmítá stát se někým jiným. Její původní tvář však nikdy skutečně nevidíme, pouze zprostředkovaně na fotografiích, také stojí za povšimnutí, že vyprávění se zcela vyhýbá vizuálním retrospektivním vsuvkám, veškerý děj se odehrává lineárně, vzpomínky jsou zprostředkovány výhradně slovy, která jsou více zdrcující než obrazy. Aby se mohla Nelly stát opět sama sebou, musí se vyrovnat se svou minulostí, jak demonstrují její návraty na místa činu (dům, hospoda, hausbót), a přijmout zradu (?) milovaného manžela; zde se projevuje rozdíl mezi Nelly a její přítelkyní Lene, která se s minulostí vyrovnat nedokáže, a tudíž odmítá budoucnost a spáchá sebevraždu. Skvostná epifanická závěrečná pěvecká scéna, ve které se spojí dosud rozvíjené motivy, dovršuje znovuzrození Nelly z popela na několika úrovních – jako scelující prvek znovunabyté identity se nejeví její tvář, nýbrž její hlas – hlas Nelly jako zpěvačky, hlas Nelly jako manželky a konečně hlas, který se zprvu zdráhal vyjít na povrch a který nyní překlenul hranice minulosti a stal se sám sebou. ___ Film by mohl ostatně přijmout verš speak low when you speak love za své vypravěčské motto. A díky této tvůrčí strategii je pro mě Fénix film zdrcující svou nenápadnou, ale o to větší silou, jinými slovy – pure gold.(21.2.2015)

  • Malarkey
    ***

    Fénix se svým námětem tváří jako neskutečně zajímavý film. Průser je, že ty dvě hlavní role, co v tomto filmu hrály, se tu chováají jak z Jedličkárny. Nelly je celou hodinu a půl za brutální chudinku, její manžel je blbej jak tágo a oba rozjedou vesměs zajímavý drama, u kterého jsem čekal snad jenom na závěr, jak to režisér rozsekne. No a musím říct, že jsem byl zklamaný. Načaté to bylo hodně dobře, ale vůbec se divákovi ten film neotevřel. To abych si to všechno domyslel sám. Takový Chlapec v pruhovaným pyžamu je podobného ražení, ale právě za tu závěrečnou scénu stoprocentně vím, že na něj nikdy nezapomenu. Fénix bohužel tuto závěrečnou scénu nemá.(15.3.2015)

  • WillBlake
    ****

    Při závěrečné Speak low mě mrazilo jako už dlouho ne. 4 a půl hvězdy.(25.5.2015)

  • Kristusazapad
    ****

    Tak ako vo svojom predchádzajúcom filme Barbara, aj vo Fénixovi sa Petzold obracia do minulosti, konkrétne do obdobia dejinného zlomu (Nemecko „v roku 0“). Petzold sa pri zobrazení tejto historickej udalosti rozhodol zamerať predovšetkým na otázky kolektívnej viny, vyrovnávania sa obetí s hrôzami holokaustu a samotnej identity človeka i celého národa, pričom vo filme opätovne využíva žánrové postupy. Zatiaľ čo v Barbare sa pri vytváraní paranoidnej atmosféry inšpiroval špionážnymi thrillermi, tu pracuje predovšetkým s prvkami expresionistického hororu, ako je monštruozita, deformácie, budovanie napätia a spôsob štylizácie mizanscény. Viac tu(30.10.2015)

  • DwayneJohson
    ****

    Hra na náhodu, nebo spíš na naději, v typicky německém zpracování. Co bylo už není, i když ona by to chtěla tak vrátit zpět. Vůbec herecký výkon Niny Hoss je opět výborný, podobně jako například v Barbaře. A opět se ji podařilo udělat z trojkového filmu čtyřkový. Bravo, já jen tiše smekám.(23.2.2016)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace