Fénix

Velké překvapení od německých sousedů. Nádherný film, děj je dost zajímavý, ale podstatné je dočkat se závěrečné scény, ta rozhodně stojí za to. Jak už jsem kdysi u nějakého díla říkal: "Kdyby někdo nevěděl, jak se dělají dokonalé závěry, tak se podívejte na tohle." Jako třešnička na dortu mi chybí už jen, že to není podle skutečné události. ... ČSFD projekce MK (20.02.2015)

Waw, už dlho mi posledná scéna nevzala všetky slová a dych ako práve v tomto filme. Excelentné zakončenie celého filmu, ktorý mal fakt parádny námet, hoci čo sa spracovania týka, tam by som si to vedel zápletku predstaviť ešte oveľa rozvinutejšiu a dodalo by to celému filmu ešte väčšie čaro. Ale ten koniec, tak ten bol Famózny! Občas tie scény pôsobili trochu nepresvedčivo a až príliš bezemočne, ale tak asi po vojne ľudia boli predsa len citovo vyprahnutejší, alebo neviem ako by som si to vysvetlil. No nevadí, aj tak parádny kúsok! (06.06.2015)

Krásný film, jehož závěr mě emočně hodně zasáhnul. V paměti dosud chovám režisérův předchozí film Barbara, který se mi rovněž nesmírně líbil. Snad není od věci oba filmy porovnat - oba se odehrávají v Německu a jejich hlavní postavou je výrazná žena, s níž se osud zrovna dvakrát nemazlí. Fénix se vrací více do minulosti a stejně jako v Barbaře v něm hlavní role ztvárnili (herecky excelentní) Nina Hoss a Ronald Zehrfeld. Děj filmu se asi trochu zdráhá uvěření - těžko si představit, že by manžel nepoznal svou ženu - mj. po hlase - ale právě o to působivější je to finální rozuzlení. Výjimečný divácký zážitek, který budu z hlavy dostávat dlouho. UPDATE 22.2.2020 - Na podruhé se mi tam sice trochu vkrádala nuda, ale ta závěrečná scéna je prostě tak úchvatná, že stojí za to si ni počkat - cítil jsem u ní vyloženě vítězoslavné zadostiučinění, protože to končí přesně tak, jak si člověk celou dobu přeje - a takové filmy mám rád. (21.02.2015)

Německo-polská nuda. 1) Komentář obsahuje spoilery. Čti až po zhlédnutí filmu!_____ 2) Na rozdíl od většiny komentátorů zde na ČSFD mi nevadí vykonstruovanost příběhu ani fakt, že muž nepoznal svou ženu._____ 3) Základní problém, který se snímkem mám, je nuda prvních 40 minut, kdy jsem málem od televize utekl. Nadbytečně dlouhý úvod by se dal zvládnout za čtvrtinu této doby a tím výrazně ušetřit producentovy peníze a divákovy nervy._____ 4) Dále mi silně vadí, že nevíme, proč udělal muž, co udělal. Nabízí se prvoplánové vysvětlení: on jako ne-žid se rozvedl se svou ženou po rozhovoru - nátlaku - výslechu (nehodící se škrtni) na gestapu. Tu pak následně zatkli a poslali do koncentračního tábora. Musel to učinit anebo ne? Znamená fakt, že se rozvedl, i to, že se zachránil? Zachránil by svou ženu, kdyby se nerozvedl? Mělo jeho chování nějaký vliv na fakt, že byla poslána do koncentráku? Odpovědí může být mnoho a různých._____Když scénáristé připustí, že muž nepozná svou ženu po ročním odloučení a operaci obličeje, pak stejně dobře mohou připustit, že jeho chování mohlo nějakým způsobem ovlivnit její osud, ať už že do tábora půjde anebo nepůjde. To ovšem z filmu nepoznáme._____ 5) Další zmatek přinesl konec filmu. To, že ji nakonec pozná (nebo se mu dá poznat ona) bylo jasné už od začátku. Filmaři to zvládli velmi decentně a vytříbeně. Ovšem ukončit film v tomto okamžiku mi přijde podobné, jako kdybych jel vlakem z Prahy do Plzně a v Rokycanech mi řekli, že tu vlak končí, vystupovat. Dál ať si cestu domyslím. Byl jsem zvědav právě na jeho reakci, na jeho chování, na jeho vysvětlování a tak._____ 6) Film nabízí možnost, že mu žena odpustila (nic proti němu nepodnikla), i když málem ne (revolver v kabelce). Ale i tento výklad může být mylný._____ 7) Apologetům hitchcockovských postupů chci připomenout, že základním předpokladem je, aby byl divák napnutý nebo se i bál. Film mě (po čtyřiceti minutách) skutečně zaujal, ale napětí vypadá jinak. (08.04.2020)

"Žánrová hra, která je v jistých ohledech velmi jednoduchá a přímá, se ve Fénixovi postupně komplikuje. S tím, jak se Nelly pod vedením Johnnyho čím dál víc blíží svému dřívějšímu já, se například značně problematizuje původně jasně položená otázka filmového monstra. Nestává se jím Nelly až teď, při své přeměně v dokonale oblečenou a nalíčenou napodobeninu sebe sama? Odpovědí může být, že se ve skutečnosti stává jen monstrem jiného řádu – takovým, které neděsí prvoplánově svým zdeformovaným zevnějškem, ale naopak poněkud složitěji tím, co pod pečlivě vymodelovaným exteriérem skrývá." Recenze pro 25fps (01.04.2015)