Fénix

Vyzerá to, akoby Fassbinder sfilmoval Hitchcockov scenár. Poodbnosť s britovým slávnym opusom tak trochu chápem ako prenesenie podobného sujetu do úplne odlišného dobového a kultúrneho kontextu. Ako sa napríklad udialo u dvoch Kurosawových historických filmov, prenesených na divoký západ. Ale tam to bolo vedomé, tu je základom filmu kniha. Treba sa odosobniť od faktu, že hlas nie je poznateľný iba na základe spevu, ale aj rozprávania a ono asi aj na koži by si manžel všimol nejaké to materské znamienko a nemusia hneˇskočiť o postele, aby to bolo zreteľné. Ale aj tieto logické nedostatky skôr smerujú k myšlienkam diela, ako absolútna zmena človeka po pobyte v koncentračnom tábore. Čiže nielen psychická, ale aj fyzická. (27.07.2017)

Tenhle film u mne narážel na nevěrohodnost zápletky i postav. Johnny je tu prostě za vola, jako jediný, kdo nepoznal vlastní manželku. Nelly sice vzpomínky na něj pomohly přežít koncentrák, ale tady se občas chová vyloženě jako puberťačka. A když už jsem čekal, k čemu jejich příběh autor dovede, přišly závěrečné titulky. Jakoby tenhle film držela nad vodou jenom Nina Hoss. (05.02.2020)

Čakal som skutočne filmový zážitok, nakoľko recenzie sľubovali veľa a aj téma vyzerala byť skutočne nápaditá. Nakoniec to ale vychádza pre mňa ako okey film, ktorý má ale fantastický úvod a fantastický záver. Problém je však stred, kde miestami je človek prekvapený tým, ako postavy jednajú. Nelly je často až strašne naivná a občas by potrebovala poriadny preplesk, aby otvorila oči a videla realitu a Johnny je na tom podobne. Nechápem, ako ho niektoré veci absolútne nenapadli, no najviac, že má svoju ženu priamo pred sebou. Možno by si niektoré veci ešte rozmyslel, či je to správne vôbec povedať. Jediná postava, ktorá podľa mňa je výbornou je Lene, ktorá sa o Nelly skutočne postarala a chcela jej skutočne dať nový život, aký by si zaslúžila. Časti s ňou sú podľa mňa tie najlepšie a ako jediná podľa mňa vidí veci tak ako skutočne sú a je msutné, že Nelly to nie je schopná vidieť. Každopádne úvod a záver tento film naozaj vyťahujú, lebo sú to skutočne skvelé momenty, ktoré stojí za to vidieť. Najmä záverečnú scénku so "Speak Low." (07.10.2015)

Zápletka filmu je skutečně nevšední, i když místy balancuje až na hraně těžko uvěřitelné konstrukce. Ač se chce vrátit ke své původní totožnosti, po operaci vypadá žena natolik jinak, že ji nepozná ani vlastní muž, kterého po usilovném hledání najde a jenž jí navrhne, aby navenek předstírala jeho manželku; jedině tak se totiž domnělý vdovec může dostat k penězům, jež zdědila po svých zavražděných blízkých.Snímku, jenž vyhrál cenu mezinárodní kritiky na festivalu v San Sebastianu, vévodí Nina Hossová, známá u nás z filmů Bílá Masajka či Barbara. V hollywoodském thrilleru Nejhledanější muž s ní hráli Philip Seymour Hoffman, Rachel McAdamsová či Willem Dafoe, ve Fénixovi má vedle sebe Ronalda Zehrfelda, trefně vystihujícího ztroskotance se zbytky šarmu. Nicméně herecky má logicky navrch Hossová, zejména když pod partnerovým dohledem nacvičuje chůzi, gesta, podpisy své předchůdkyně – tedy sebe. (25.05.2020)

Zajímavé a poměrně originální téma, které má - narozdíl od nadhodnocených nesmyslů typu "John Wick" či "Kingsman" - alespoň nějakou myšlenku. Němčina filmu sluší, (pro většinu diváků) neokoukané tváře taktéž, s výsledným hodnocením nicméně zůstanu spíše při zemi. Peß a spol.: Nemyslím si, že by ji nepoznal, spíš si nehodlal / nechtěl / nemohl připustit, že by to mohla být skutečně ona. Z psychologického hlediska je Johnny jednou z nejzajímavějších postav, které letos prošly kinem (alespoň prozatím).;-) (21.02.2015)