Dokonalý šéf

Filmy tohoto ražení mají jeden velký problém. Divák při nich pokaždé dostane hlad. Ale teď vážně. Stejně jako film Chev, je i film Burnt skvělou sondou do zákulisí kuchyně, která není pokaždé jen oázou dobrého jídla. Občas to tam vypadá jako v džungli, kde každý kuchař bojuje o své vlastní přežití. Nicméně, oproti filmu s Jonem Favreauem oplývá Burnt skvěle střiženým dramatickým příběhem, plejádou známých tváří a sympatickými hereckými výkony (Bradley Cooper zde předvádí pravděpodobně svůj nejlepší herecký výkon.). Musím zde také pochválit i skvělou kameru, která si nádherně "pohrává" s detaily různých typů jídel, takže vše vypadá naprosto dokonale a dotváří už tak skvělou atmosféru, která na Vás po celý snímek dýchá. Až na pár zádrhelů se tedy jedná o výborný film, který by neměl chybět ve filmotéce každého milovníka dobrého jídla či začínajícího kuchaře. „I don't want my resturant to be a place where people sit and eat. I want people to sit at that table and be sick with longing.“ (02.01.2016)

Tak trošku jsem se bál toho jídelního snobství. A jelikož žrádlo mám poměrně rád, byl jsem následně docela zklamán. Až na pár chodů jsem měl pocit, že nic z toho by nepolechtalo mé chuťové žlázy tak, jak bych si přál. A to se přitom Bradley Cooper, a nejen on, fakt docela snažil. Nezbývá tedy nic jiného, než naladit na podobnou notu s o rok mladším filmem Šéf, kde bych jim sežral všechno, na co se čočka kamery podívala. (03.01.2016)

Americký Zdeněk Pohlreich a jeho strastiplná cesta zpátky na výsluní. Film je sám o sobě ryzím průměrem, neboť dle mě nevyniká v žádném aspektu až na jeden a tím je fenomenální Bradley. Chopil se velmi charakterní role a onu cílevědomost i aroganci zahrál na výbornou. Sem tam zazní nějaký vtípek a cholerické výstupy v kuchyni jsou rovněž cool. (04.01.2016)

Jsou škatulky, jejichž naplňování mě vždycky bude bavit sledovat a nadaný frajer, který svůj talent zničil v návalu pýchy a euforie, je jedna z těch nejoblíbenějších. Takovým návratům na vrchol nemám nejmenší problém uvěřit a jen málokdy mě šablonka kajícného machra umí zklamat. Jenže jedna věc je dobře napsaný archetyp a druhá věc je zkrachovalá kuchařská hvězda v podání Bradleyho Coopera. Jestli se totiž někdo narodil pro chlápky s rošťáckým kukučem, které chce okolí zabít a zulíbat zároveň, je to právě on. Poučení o životních chybách, které vás dříve nebo později musí přijít strašit, nechutnalo už dlouho takhle vydatně. Nemluvě o tom, že se Goldmanova kamera s veškerými laskominami roztodivných názvů mazlí tak něžně, že je z výsledku malý poklad pro všechny, kteří mají otevřené smysly. (26.10.2015)

Prostředí michelinských restaurací mě zajímá, takže bylo fajn nahlédnout do jeho filmové verze. Víc než příběh - protože ten byl docela prostý - mě samozřejmě zaujaly dobroty, které šéfkuchaři vytvářeli na talíři. Šokující, a perfektně zahrané, byly hysterické scény, které u toho Bradley předváděl. Ačkoliv nevím, jestli by mi chutnalo, kdybych viděla, jaký stres za tím stojí. Slabší 4*, a přiznávám, že v mém hodnocení hraje velkou roli jídlo. (20.01.2017)