Reklama

Reklama

Roger Waters: The Wall

  • Velká Británie Roger Waters: The Wall (více)
Trailer 2
Hudební / Dokumentární
Velká Británie, 2014, 155 min (Alternativní 127 min)

Obsahy(1)

Roger Waters The Wall je hudebně-zážitková road movie, která zachycuje světové koncertní turné zakládajícího člena legendární britské skupiny Pink Floyd v letech 2010 až 2013. Záběry, pořízené ve třech městech na dvou kontinentech, putují mezi 150 metrů dlouhým jevištěm a zákulisím, ze kterého vše exkluzivně komentuje sám Waters. Divákům se naskytne pohled na úchvatnou hudební a vizuální show, ve které nechybí pyrotechnika, bohaté projekce a před zraky rostoucí monumentální zeď. Waters při tvorbě ohromující rock'n'rollové show doslova zhmotnil vlastní imaginaci a protiválečné vize – stejně jako původní dvojalbum rockové opery z roku 1979 nese i film silné pacifistické poselství a stopuje Watersovu osobní minulost, kterou tvrdě zatížila otcova a dědečkova smrt ve světových válkách. (Aerofilms)

(více)

Recenze (106)

Djkoma 

všechny recenze uživatele

Působivé? Rozhodně. I pro nefanoušky Pink Floyd (mezi které rozhodně patřím, vždyť já znám The Wall) nabízí film dost zábavy a vizuální působivosti. Na rozdíl od filmu zde není takový tah na bránu (návraty k Watersově cestě za "mrtvými") a je citelně sestříhán z několika koncertů. Takže nejde o jednotný záznam z jednoho koncertu, ale výběr toho nejpovedenějšího, co dohromady dá jeden koncert. Bohužel jsem vždy žil v tom, že The Wall je skupinová věc, Waters mě skoro pořád přesvědčoval, že to je jeho one-man-show a to hlavně svým sklonem k přehnané umělé dramatčinosti gest. Hudebník skvělý, herec možná do němé éry:-). Závěrečné pomrkávání na fanoušky bylo příjemné, jen zase došlo k hodně citelnému stříhání otázek (otázka na bubeníka ohledně jeho hry a smích Waterse, že se na to těší, střih otázka pryč:-)). PS: pro mě stále filmové The Wall o kategorii výš, i dík genialitě Geralda Scarfa, která tu tolik nevynikla. ()

Rimsy 

všechny recenze uživatele

Je to samozřejmě skvělé, ale výsledný dojem je rozporuplný. Sledujeme totiž tři linie: 1) záznam koncertu z posledních turné, který je úžasný. Bylo to skvělé naživo a i na plátně z toho naskakuje husí kůže. Jako záznamu jedinečné události a aktualizaci možná nejlepšího koncertního vystoupení všech dob nelze nic vytknout. 2) Watersovo plazení po francouzsko-italských hranicích, aby s duchy minulosti i přítomnosti diskutoval svou životní pouť a smysl všehomíra. A je to přesně tak watersovsky samožerské, jak to zní. Namísto aby překlenul třicetiletou propast od vydání Wall tak, že její témata aktualizuje a ukáže univerzálnost svého nejhlubšího životního sdělení (které je skutečně úžasné a síla budování svých osobních zdí nevyprchává ani po letech), tak příběh vztáhne k sobě, zaměří se ještě víc na svého otce a dědu a prezentuje se tak melancholicky a pateticky, jak to umí jen on sám. No a konečně za 3) tu máme rozhovor Waterse a Masona, který se nese v podobném duchu. Waters má o všem jasno a ničeho nelituje, zatímco ze strany Masona je cítit, že Gilmour zas takový padouch asi nebyl a že s Rogerem to musely být pořádně těžké dekády. Ale smířlivý tón nostalgie a humoru naštěstí hrany obrušuje, a tak si v rozhovoru jen potvrdíte, co stejně už dávno víte. Takže výsledně za 4, ale to je fuk, protože pro fanoušky povinnost a úžasný zážitek a nikoho jiného to zajímat stejně nebude. Původní Wall je stále milníkem hudebních filmů, na čemž tahle snaha o upoutání pozornosti nic nezměnila. ()

Bloody13 

všechny recenze uživatele

Z audiovizuální show samotného koncertu (vlastně 3 koncertů) se místy tají dech. Ta velkolepost budí respekt a v několika sekvencích jsem se z těch nápadů málem pochcal - pardon, samozřejmě počůral. ALE! Na druhou stranu tu máme skoro polovinu stopáže vlezlých monologů či dialogů s Rogerem o tom, jak je válka krutá a jak Rogera poznamenala. Do toho tu Roger obejde hřbitovy svého dědy i otce, zahraje na trubku a vypije pár panáků, aby si v poměrně zábavném závěru poklábosil s kámošem Masonem. Předešlé epizody bohužel celkem nudí. Co ale vyloženě znechutí, tak je místy až zbytečně násilná protinacistická propaganda, která vrcholí těsně před koncem v podobě kamerových detailů na některé fanouškovské (nebo fanatické?) jedince z davu. Fakt prdel! ()

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

"Je chyba myslet si, že váleční vůdci nebo dnešní ekonomičtí stratégové jsou bezcitní. Jsou ubozí!" Uši zaslechly skvělou hudbu, oči viděly úžasnou show, srdce aplaudovalo protiválečným myšlenkám a přesto tomu k dokonalosti něco chybělo. Nebo spíše přebývalo, protože Rogerovo cestování, mluvení, truchlení a troubení zabíralo na můj vkus příliš prostoru. Nicméně na pódiu to bylo dokonalé a to píšu přesto, že album The Wall pro mne nepředstavuje srdeční záležitost. ()

ripo 

všechny recenze uživatele

Watersovu show som mal možnosť vidieť naživo už dvakrát. Vždy to bol neskutočný zážitok. Ten zážitok som očakával i v kine. Prišiel. Veď doma si nemôžem "vybombovať" domáce kino na plný výkon a tak som si to dokonale užil v kresle kina. Hudbu nebudem komentovať, o tej sa nediskutuje. Je to umelecká špička. Aj čo sa týka textov i celého posolstva pre ďalšie generácie. Druhá linka filmu, keď Roger Waters putuje po bojiskách prvej a druhej svetovej vojny a hľadá hroby svojho otca a deda celkom vhodne zapadla do koncepcie celého filmu, čím sa nestal len obyčajným filmovým prepisom koncertu. Slzy na tvári Watersa som mu akosi neveril. Nebolo to presvedčivé. Záverečný rozhovor Watersa a Nicka Masona bol tak trochu vtipnou bodkou za skvelým večerom. ()

Beckett51 

všechny recenze uživatele

Komu neukápla slza při písni Vera nemůže se považovat na lidskou bytost. "Ashes and diamonds, Foe and friend. We were all equal in the end." ()

InJo 

všechny recenze uživatele

Strašně moc jsem záviděl lidem v publiku, že si mohli tu neskutečně pompézní show doprovázející fantastickou hudbu užít naživo... ()

Frajer42 

všechny recenze uživatele

Fenomenální koncert. Luxusně zaranžovaná a vysoce promyšlená záležitost. Tiše závidím všem šťastlivcům, kteří toho mohli být součástí. Roger Water povýšil standardní koncert na zcela jinou úroveň. Velká pacifistická záležitost s těžkým myšlenkovým přesahem. Zimomriavky mě provázely skoro celé dvě hodinky a několikrát jsem byl až nezvykle naměkko. Stačilo k tomu rozeznít pár tónů mých oblíbených skladeb. Opravdu úžasná záležitost. Vše bylo nádherně vymyšleno i provedeno. Jeden z mála koncertů, na které bych byl ochotný vážit cestu. Prostřihy se mi až tolik nezamlouvaly, ale na celkovém dojmu toho až tolik nezměnily. Roger Waters je opravdu válkou poznamenaný (dokonce oběma) a já mu věřil snad každé zazpívané slůvko. Vážně úžasná záležitost, která potěší určitě nejen Pink Floyďáky. Jakožto jejich příležitostný posluchač, nemohu hodnotit jinak. ()

boshke 

všechny recenze uživatele

Vím, že dívat se na film jen proto, že je v žebříčku nejlepších filmů, není asi ta úplně nejlepší motivace, ale stejně... Neoslovil. Vizuál ano, ale tím asi nejzásadnějším, čím měl, tedy hudbou, ne... 60% ()

Slarque 

všechny recenze uživatele

Mylně jsem se domníval, že uvidím hudební film. Místo toho jsem pořád sledoval Rogera Waterse jezdícího autem, filozofujícího a brečícího nad sedmdesát let starým dopisem. Tady má zřejmě hlavní slovo Waters producent, režisér a scenárista a pomocí Waterse herce nám ukazuje Waterse takového, jak si ho máme pamatovat. A nakonec i když dojde na hudbu, tak jakoby měla hlavní slovo videoprojekce a další technické elementy show, a hudba byla jen jejich doplňkem. Nakonec jsou z toho nejlepší přímé výpůjčky ze slavného Parkerova filmu. Pro mne velké zklamání. ()

eLeR 

všechny recenze uživatele

Kvalitná muzika, skvelá show a dokument premyslený do najmenšieho detailu. (Filmová výzva 2016 - Frajer42) ()

Marze 

všechny recenze uživatele

Sympatický protiválečný dokument. Třeba jednou někdo natočí druhý díl o pošlapaných lidských právech v časech pandemie. Koncert není žádné cukrem doslazované krabicové víno za 20 korun litr, ale jiskřivé víno s minerálním dojezdem na patře. Tedy pokud ho nesledujte na notebooku. ()

marhoul 

všechny recenze uživatele

Tohle byla naprosto strhující a geniálně promakaná show! Vizuálně i hudebně famózní! Koncertní záběry fantastické! Byly tam i chvíle "zbytečně" patetické, které zřejmě potřeboval RW odventilovat, ale já myslím, že je to dobře. Lidé mají krátkou paměť, takže takováto názornost může být efektivní. To, že se zabíjí na všech kontinentech světa víme, ale kombinace konkrétních jmen a hudby Pink Floyd mě totálně sestřelila. Svátek hudby, povinnost, radost a dojetí. Úvodní řeč Liama Neesona se mi zařízla do srdce asi navždy. Byl to krásný večer! ()

Flego 

všechny recenze uživatele

The Wall je kultová záležitosť, či už sa jedná o dvojCD alebo Parkerov film. Obe média zdobia moju zbierku a rád sa k ním vraciam. Po megaúspešnej koncertnej šnúre sa v rokoch 2010-2013 rozhodol Roger Waters ponúknuť nevšedný zážitok aj filmovým fanúšikom. Samotný film má dve roviny, jednou je samotný koncert, ktorý je famóznym audiovizuálnym divadlom. Hudba je taká ako ju poznáme, žiadne úpravy sa nekonali, potešujúci bol aj fakt, že úžasná animácia z filmu je použitá aj tu. Druhým aspektom filmu je Rogerov osobný vklad v podobe spomienok na otca a deda, ktorí padli vo vojnách a návštevy pamatníkov padlých vojakov. Ak by to bolo len o tomto, nič by som nenamietal, problémom sú zbytočné dialógy. Pocity sa mohli radšej vyjadriť vnútorným monológom. Toto je jediný nedostatok tejto show. Roger Waters The Wall je však predovšetkým fantastickou adrenalínovou jazdou plnou úžasnej hudby, protivojnovým posolstiev a likvidovaní múrov okolo seba. ()

Exkvizitor 

všechny recenze uživatele

Vizuálně a zvukově úžasné, hudebně fantastické. Moje pochyby se lehce týkají scénáře, jmenovitě oněch dosti prvoplánových scén, kdy RW brázdí ve svém veteránu evropská bojiště, kde padl jeho otec a děd, a u toho se slzou v oku ne příliš invenčně rozpráví s dalšími osobami. A taky zjišťuju, že stárnu: Už totiž stěží věřím té části kontrakulturního mýtu, který je součástí The Wall, jež hlásá, že rodinná a školní výchova jsou součástí fašistického spiknutí. ()

becki_tu 

všechny recenze uživatele

Ačkoliv stále ještě patřím k mladší generaci, hudba Pink Floyd mě už nějaký ten rok inspiruje a fascinuje. Na živém tour Waterse jsem nebyl a proto jsem bez váhání kupoval lístek na The Wall již v předprodeji, abych si ono legendární stavění a bourání zdi mohl užít na vlastní oči a uši alespoň na velkém plátně. Příběhové pozadí desky The Wall zná asi většina fanoušků, ale i pro příležitostné posluchače je film dostatečně srozumitelný na to, aby pochopili Watersovy pocity, prožitky a myšlenky, které emočně vrcholily při epickém Comfortably Numb. Závěrečné půlhodinové odpovídání na otázky fanoušků v již odlehčené atmosféře bylo už jen příjemným bonusem, který završil tuto unikátní projekci. ()

ledzepfan 

všechny recenze uživatele

Nemůžu si pomoct, ale z toho všeho co Roger za poslední dekády produkuje, je tahle znovuvzkříšená The Wall zdaleka nejslabší. Nechápejte to špatně. PinkFloydovská The Wall je jedno z nejzásadnějších alb své doby a i dnes dokáže rezonovat jako máloco.. ale přestože se Roger snaží inovovat, přidat song, pozměnit aranže atd, je -z mého úhlu pohledu- nesporné, že koncept legendárního dvojalba je dnes pro Rogera značně svazující. Je evidentní, že značná část motivů, které kdysi skrz album ventiloval, je dnes už cosi z čeho vyrostl (vyřešil si to) a naopak se mu ne vždy úplně daří roubovat na zatvrdlou formu zdi témata která jsou pro něj aktuální dnes. Roger je dnes velmi ostře (a mě blízce) ideologicky (nebo přesněji ideově) vyhraněný a snaží se tyto ideje manifestovat právě skrze Zeď.. To by teoreticky mohlo docela dobře fungovat.. Roger by se ale musel vzdát značné části obrazů neoddělitelně vrostlých do původního (zásadně intimnějšího) příběhu Zdi. To ale nejde. Lidi očekávají ikonické animace a specifickou symboliku a tak se ve výsledku pere staré s novým.. Intimní zpověď s velkými revoltujícími prohlášeními atd.. Problematika sama o sobě je vizuální stránka celé show.. Zeď (ta fyzická, na jevišti) prvotně koncipována jako tupě sterilní bariéra, která vyroste mezi diváky a kapelou a která je až skrz hudbu a příběh stržena se zde stává jen obřím plátnem pro vizuální onanie. Tozn. úplným protikladem původního záměru, a co hůř, i úplným protikladem toho co Roger hlásá. Divák se MUSÍ BAVIT, protože si přece ZAPLATIL a nemůže půl hodiny pronikat skrze zeď pomoci své imaginace, emocí, schopnosti vnímat.. Jakoby chtěl Roger diváky "ubavit k smrti".. a tak promítá na zeď animované akčňáky o tom jak je svět povrchní, jak konzum odvádí pozornost od podstaty, jak lidi málo přemýšlí.. Paradox.. Navíc v průběhu show Roger Zeď několikrát jakože bortí, ohýbá a otevírá (pomoci projekce) což mi taky připadá dost mimo mísu...... Co mu ale zbývá (než dav bavit), když při záběrech do davu člověk vidí stádo ovcí, které na své Ajfouny natáčí koncert přestože okolo lítají desítky profi kamer, které celou show natáčí ze všech možných úhlů, v super kvalitě a se super zvukem..? Néé vole. Zaplatil jsem si, tak se potřebuju, namísto oddání se hudbě, soustředit na to abych měl důkaz o tom, že jsem tady byl.. (nebo já fakt nevím jak takový blb může přemýšlet)... Rogerovo putování za hroby svých předků je pak spíš jen očekávaně pathetickou a poněkud neautentickou vsuvkou. Kdo má Rogera naposlouchaného, toho to asi ani nepřekvapí, ani neurazí, ani nenadchne... Kdybych to měl podtrhnout a sečíst, řekl bych, že celek je takovým nesourodým kočkopsem kde se o místo na jevišti perou perfektní momenty (létající prase "požírané" davem) s momenty které byly myšleny dobře, ale nevynikly (choreografie detí během Abitw) až po bezradné nonsency (velká část projekcí a efektů na zdi).. Navíc, speciálně u Zdi je Gilmourova absence vážně až bolestivá..... Příště až si pustím Waterse, tak určitě nesáhnu po tomhle filmu, ale po jakémkoliv záznamu jeho sólové dráhy.. + s velkým očekáváním vyhlížím Us+Them, kde snad konečně bude moct dát naplno volný průchod všem svým ideím a bude moct kázat i mimo koncepci zdi.. () (méně) (více)

SaNcHeZ_cz 

všechny recenze uživatele

Viděno v DOLBY ATMOS: Neskutečné a popravdě nemám slov. Nadčasová muzika a jedno z nejlepších konceptuálních alb hudební historie v podobě nepopsatelného audiovizuálního zážitku, pro který se těžko nachází slov. Byly tam sice některé slabší momenty v příběhové části, nicméně co se týče celku naprosto fenomenální takovým způsobem, že mráz v zádech je téměř setrvalým stavem. K tomu lahůdkové verze legendárních skladeb z alba v čele s Comfortably Numb, které v tomto podání beru mezi své nejlepší zážitky v kině. ()

Luke7 

všechny recenze uživatele

Koncert vizuálně a hudebně fascinující. Vsuvky v koncertě, kdy Roger Waters putuje po bojištích první a druhé světové vojny a hledá hroby svého otce a dědy celkem vhodně zapadají do koncepce celého filmu. Závěrečný rozhovor Watersa a Nicka Masona byl pro mě tak trochu zbytečným natahováním filmu. ()

Reklama

Reklama