Cena strachu
Le Salaire de la peur
Vite vendute
The Wages of Fear
The Wages of Fear
The Wages of Fear
The Wages of Fear
Režie:
Henri-Georges ClouzotKamera:
Armand ThirardHudba:
Georges AuricHrají:
Yves Montand, Charles Vanel, Antonio Centa, Peter van Eyck, Véra Clouzot, Folco Lulli, Darío Moreno, Grégoire Gromoff, Darling Légitimus, François Valorbe (více)Obsahy(1)
Las Piedras, malé, od zbytku světa odříznuté městečko v jedné nejmenované zemi střední Ameriky. Bezcílně tu marní čas horda dobrodruhů nejrůznějších národností, která horečně vyhlíží jakoukoliv naději, jak uniknout všudypřítomné bídě a nudě. Mezi nimi je i Mario (Yves Montand), kterému zpříjemňuje pobyt mladá obsluha místí krčmy Linda (Véra Clouzot); Jo (Charles Vanel), francouzský gangster s nervy z ocele; Bimba (Peter van Eyck), tajuplný Němec, který přežil nacistický pracovní tábor; a Ital Luigi (Folco Lulli), nejlepší Mariův přítel - ovšem jen dokud se Mario nedal dohromady s Joem. Jednoho dne se jim naskytne možnost, jak přijít k vytouženým penězům, které jim umožní únik ze země: vypukne požár ropného pole a americký koncern, jediný zaměstnavatel v kraji, nabídne mužům 2 000 dolarů, když ve dvou náklaďácích přepraví pro hašení nutný nytroglycerin. Čeká je 500 kilometrů dlouhá cesta, při níž může sebemenší nehoda vést k explozi zničujících následků...Podle románu Georgese Arnauda. V roce 1977 natočil William Friedkin remake SORCERER. (Pohrobek)
(více)Videa (1)
Recenze (253)
Bezchybný thriller, který s přehledem strčí do kapsy většinu svých dnešních následníků. Od začátku - představování protagonistů - po odzbrojující dramatické pasáže, jež nás nutí zadržovat dech, našlapaná podívaná bez slabých míst. Výborný Yves Montand, kterého tento film přes noc proslavil. Ještě suverénnější je ale představení Charlese Vanela, jenž se postupně mění z chladnokrevného gangstera až na roztřeseného "strašpytla. ()
Nečítal som síce predlohu a nevidel som ani remake so Scheiderom, ale musím povedať, že originál stojí za nejedno zhliadnutie. Strašidelná stopáž spôsobila, že mi film na disku doslova zapadol prachom a teraz ľutujem. Mzda strachu je veľmi originálna, dobre obsadená a následne aj s prehľadom zahratá a naviac v druhej polovici plná toho najlepšieho napätia a gradácie. Ani som si poriadne neuvedomil a boli tu záverečné titulky. ()
Kdyby první hodina filmu byla o půlku kratší tak bych dal za plný počet, protože mi to připadalo zbytečně natahované a zdlouhavé. Ale jak došlo k tomu hlavnímu a to byla přeprava nytroglycerinu tak se film změnil v naprosto nervydrásajicí pecku u které ani pořádně nedýcháte a v každé chvilce jste v neuvěřitelném napětí. A když to celé je navíc podpořeno skvělýma hereckýma výkonama hlavních hrdinů tak není co řešit. Silné čtyři hvězdy. ()
Nedá se říci, která verze je lepší. Obě mají svůj emocionální vrchol, ta francouzská v podobě přejezdu přes ropné jezírko i s jeho tragickým důsledkem, Friedkinova má zase nezapomenutelnou scénu přechodu po lanovém mostě nad rozbouřenou řekou. Ale jinak jsou obě v podstatě úplně jiné a krásně se vzájemně doplňují. Snad jen francouzský originál má zbytečně dlouhou úvodní seznamovací část, která stopáží překračuje více jak hodinu a potřebovala by prostříhat, jinak je to ale vydatná porce prvotřídní filmařiny. A Yves Montand zamlada vypadal jak David Gahan z Depeche Mode :o) ()
Filmová lahůdka trvající dvě a půl hodiny a světe div se, já bych nevystřihl ani minutu. Vše tu krásně zapadá (např. zde tolik kritizovaná první "nezáživná" hodina tam podle mě musela být, abychom pochopili další jednání všech zúčastněných a dá se říct abychom pochopili i samotný závěr) a navíc je tu nespočet scén, kdy jsem opravdu jen tiše seděl a čekal, co bude. Pokud máte tu možnost, tak si tento film sežeňte, najděte si dvě a půl hodny volného času a sami posuďte. Já nelituju a už se těším na další projekci. 100 %. ()
Galerie (43)
Photo © Cinédis
Zajímavosti (17)
- Film se měl původně natáčet ve Španělsku. Ovšem Yves Montand (Mario Livi) tam odmítl natáčet, dokud byl u moci diktátor Francisco Franco. Nakonec se tedy natáčelo na jihu Francie. Přesto šlo ze strany Montanda o odvážný požadavek, jelikož do té doby byl hercem malých rolí a nemohl si moc „vyskakovat“. Hvězdu francouzské kinematografie z něj udělala právě až Mzda strachu. (DaViD´82)
- Natáčení začalo 27. srpna 1951 a bylo plánováno na devět týdnů. Ovšem natáčení stíhala jedna pohroma za druhou. Proti všem předpokladům byly nezvykle velké srážky, což zapříčinilo nejen zapadávání vozidel, ale i devastování natáčecí techniky a placu. Navíc si režisér Henri-Georges Clouzot zlomil kotník a jeho žena Véra Clouzot, představitelka Lindy, vážně onemocněla. Došlo tedy k tomu, že na konci listopadu byla natočena pouze sotva polovina filmu. Vzhledem k blížící se zimě bylo natáčení na půl roku pozastaveno. Poslední klapka nakonec tedy padla až v létě 1952. (DaViD´82)
- Jean Gabin odmítl ve filmu hrát roli M. Joa (Charles Vanel), jelikož si myslel, že jeho fanoušci nebudou ochotni platit za možnost vidět ho na plátně postupně se měnit ve zbabělce. (DaViD´82)
Reklama