poster

Schmitke

  • Německo

    Schmitke

  • Slovensko

    Schmitke

    (festivalový název)

Komedie

Česko / Německo, 2014, 94 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Joges
    ****

    Konec mě zrovna dvakrát nepřekvapil, ale jinak byl film jedna dlouhá, napínavá jízda s Peterem Kurthem, celý film dokonale utáhl. Nevím, proč je v popisku Schmitke označen jen jako komedie, vedle několika málo humorných chvilek je film docela mysteriózní psycho. Na českoněmecký počin prostě velmi dobrý.(24.1.2016)

  • JitkaCardova
    *****

    Není to komedie, byť se s mrazením v týle a třetím okem pomrkávajícím do jiné dimenze budete i hojně usmívat. Není to mysteriózní a není to drama, jako by si film důrazem na civilnost, všednost a zapadlost prostředí té mírně magické zápletky z podobných žánrů dělal legraci, přitom nijak nezlehčuje důležitost toho, čím si hlavní hrdina prochází. Na několika rovinách (ironizací art-eko, art-natur, spirit-art a podobných vzdělávacích filmových balíčků, reálně magickou kamerou, zachycováním člověka v jeho malosti a zároveň i v přirozeném a všudypřítomném přesahu, kdykoli se někdo začne soustředit a vnímat fluidum svého okolí, jeho prodyšnost, plnou tajemných bran, ad.) to silně rezonuje s posledními mistrovskými filmy Kelly Reichardt, ale je to naprosto samostatné, originální a vzácně sepjaté dílo, u něhož navíc nesehrála žádnou roli výše rozpočtu. *** Výborně navozená atmosféra, obrazem, vývojem situací, který promyšleně balancuje mezi lehkým a tíživým, i celou nesmírně originálně propracovanou zvukovou stránkou (a nemám na mysli jen specielní, uměle vytvořené ozvučení větrné elektrárny a dalších ventilátorů, ale i původní zkomponovanou a orchestrem nahranou filmovou hudbu, a celkovou vrstevnatou kompozici soundtracku, která je ústrojnou součástí děje, zvuky jsou tu oživlé a nesou sdělení), není samoúčelná, film má vtahující dějovou linku, po níž vás povláčí zasmyčkovanou bludištní realitou stavů lucidního snění a halucinující unavené či zabloudilé, avšak hledající mysli, v takových zákrutách realistického, všedního rámce příběhu a u tak zdánlivě obyčejné postavy, kde bychom se toho nadáli nejméně. Závěr je pak příjemně ironickým vyústěním příběhu o duševní cestě k uvolnění: nikoli inženýrova dcera, která se vláčí po indických klášterech a učebnicově nasává energii z kamenů, ale on sám v medvědí ušance nakonec nachází (nebo prostě přijímá) svobodu - ať už k tomu došel v hloubi lesů, či v hloubi sebe sama, ať už bdící, nebo snící. Tak či tak tu cestu vykonal sám, vlastním pohnutím mysli, tak či onak sám sebe vnitřně osvobodil. A kdo ví, možná to začalo tím dceřiným onyxem v dlaních. A nebo mediální zprávou o Medvědím muži - zajímavá představa, podpořená zasmyčkovaností postavy v časoprostorových bludištích příběhu, je, že tím Medvědím mužem byl nakonec Schmitke sám. Že to celé začalo voláním divočiny vlastního podvědomí. V tomhle jednoduchém čtení příběhu jako cesty člověka k duševnímu uvolnění, kdy se mysl podvědomě obklopuje symboly, signály a vidinami, které se zhmotňují v nápovědách, aby kruhem pochopila, co v sobě dávno ví (aby se Schmitke hledající potkal se Schmitkem uvolněným), lze vidět svěží, originální paralelu s hlavní linií všech Lynchových děl. *** Bonus: Doporučuji počkat si po konci titulků na vtipnou tečku za příběhem - zprávu v hlasové schránce jednoho z mobilů. Není to nezbytně důležité, ale leckomu to jasněji dourčí mezeru ponechanou v hlavním vyprávění, zdánlivé nedořečení.(24.3.2015)

  • Tom_Lachtan
    **

    ... Kdysi dávno v jedné předaleké Germánii vzal se inženýr Schmitke a musel odjet zpravovat větrnou turbínu do Krušných hor... A zřejmě tam má zažívat i krušné chvíle, které mají být rozkročeny někde na pomezí humoru a psychologického artu s nádechem tajemna, jenže se to v mnoha a mnoha pasážích nevyvedlo, například mikro-postavy, které by měli být těmi figurkami, které dokreslí abnormalitu celého místa jsou tu neskutečně neslané a nemastné. Což je jednak docela škoda, ale co je horší, tak stejně se dá popsat i hlavní postava, zahranej je sice Schmitke relativně dobře, ale přesto působí celou dobu dokonale sterilně a to je prostě pro mě problém, který nedokáže ani skvělá hra se zvuky a obrazem (ach, ty překrásné scenérie zamlžených hor za zvuků temně skřípající vrtule), kór, když je na hlavní postavě a jejím herectví vystavěná celá pointa příběhu, která díky tomu prostě hrozně kulhá. Lepší vedlejší postavy, scénář a hlavní postava, bylo by to mnohem lepší, zvuk a vizuál to nezachrání, po všem co jsem o tomhle filmu slyšel, je to pro mě docela zklamání.(20.2.2016)

  • Mr.Cinephile
    ****

    Na český film je Schmitke až neuvěřitelně vyspělý po technické stránce. Hlavně zvuk zde zvládá nahradit jakákoliv slova a bez servítků bych ho označil za nosnou část celého filmu, krom skvělé kamery. Bydlím kousek od místa kde se Schmitke odehrává a můžu potvrdit, že ty hory mají svou moc a jsou zde vykreslené přesně takové jaké jsou ve skutečnosti. Nemohl bych tam bydlet, ale zároveň mě to neuvěřitelně láká. Herecky nadprůměrné, atmosféricky podmanivé a znepokojivé.(19.3.2016)

  • Master19
    ****

    Komedie? U závěrečných titulků se asi budete přiblble usmívat, ale komedie to určitě není. Ale co vlastně to je. V první řadě určitě překvapení, v druhé řadě excelentní přestavení Petera Kurtha a v neposlední řadě film, který diváka nenechá vydechnout. Posraný hory...(3.9.2016)

  • - Ve filmu vystupují skuteční obyvatelé Abertam. Například hospodský z hostince U Bobra hraje sám sebe, dokonce ve vlastním oblečení. Také štamgasti z hospody jsou reální. (ondey)

  • - Film měl premiéru v Busanu na filmovém festivalu v Jížní Koreji 2014. (Terva)

  • - Když geolog Kryšpín (Petr Vršek) zavede Schmitkeho (Peter Kurth) do cínových dolů poblíž Kraslic, jsou takřka vypucované. Filmařům muselo dát práci najít na záběry vhodné místo, jelikož už 10 let se tam jezdí hrát paintball. Dále do těchto dolů bylo za druhé světové války deportován nespočet věznů, kteří těžili cínovou rudu. (kratoslav)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace