Il sorpasso
Sviatočná vychádzka
The Easy Life
Režie:
Dino RisiKamera:
Alfio ContiniHudba:
Riz OrtolaniHrají:
Vittorio Gassman, Jean-Louis Trintignant, Catherine Spaak, Annette Vadim, Claudio Gora, Linda Sini, Nando Angelini, Edda Ferronao, Jacques Stany (více)Obsahy(2)
Bláznivá a zdánlivě bezcílná jízda přes Římskou riviéru svede dohromady bezstarostného řidiče se zastydlým studentem práv a jejich životy navždy změní směr. V polovině srpna se koná svátek Ferragosto, přičemž většina Italů slaví tak, že zavře krám a vyrazí na venkov nebo k moři. A právě v takový rozpálený den křižuje Bruno (Vittorio Gassman) liduprázdným Římem a shání telefon. Narazí na zakřiknutého vysokoškoláka Roberta (Jean-Louis Trintignant), který celé léto sedí nad právnickými skripty, a vytáhne ho ven na skleničku aperitivu. Z krátké zajížďky se ovšem rychle stává neřízený dvoudenní výlet po Římské riviéře až do Toskánska, plný šíleného předjíždění v úzkých zatáčkách, rozhlížení se po krásných ženách a všemožných eskapád při každém vystoupení z Brunova kabrioletu Lancia Aurelia Spider. Přes počáteční nesympatie a následné okouzlení velkohubým a bezstarostným řidičem si ovšem Robert stále více uvědomuje tragičnost svého nového přítele a skrze něj i své vlastní bezútěšné vyhlídky... Režisér snímku Dino Risi se proslavil jako tvůrce italských komedií s ostnem společenské kritiky. Ve svém ranějším díle dává Risi do kontrastu dva povahově rozdílné hrdiny a přes jejich upjatost či dětinskost však ani jednomu nestraní. V jistém smyslu představuje setkání Bruna a Roberta střet generací, fanfarónské lehkomyslnosti 50. let, kdy se poválečná generace mohla poprvé zhluboka nadechnout, a nastupující generace 60. let, vychovávaná uprostřed tržního kapitalismu a v honbě za kariérou. Svá nejslavnější díla natočil Risi právě s italským komikem Vittorio Gassmanem, který se stal jednoznačnou tváří režisérových tragikomických postav. Sváteční vyjížďku (1962) uvádí Česká televize v nově zrestaurované verzi a s původním barrandovským dabingem, stejným s jakým byl film před více než padesáti lety promítán v československých kinech. (Česká televize)
(více)Recenze (57)
... si vyhodila z kopýtka. Zemi ladnou tryskem bere. Doslova. Doprava, doleva, spolu rovně. Pod kapotou přede motor neposeda. Rozpálí mapy cest, roztaví značky měst. "Bellisimo uomo." Bohémská, vitální nátura. Říman "Amore." Bourák Bruno. Když sešlápne plyn, roztančí kola. Roztočí silniční "mejdlo." La dolce vita, jehož nakažlivě nevázaný, zářivě odvázaný, perlivý, burácivý úsměv zůstává už jen v zrcátku zpětném. ()
Drsna komedia, ktora sa nic nehra. Tak to mam rad, i komedie musia byt tvrde - take Richardovky su samy o sebe dost drsne filmy. makka komedia je naopak Klec Blaznu 1978 tusim. Vittorio PlynovyMuz /Questi Fantasmi/ vytiahol mladeho sympatickeho Trintignanta na blaznivu a zdanlivo bezcielnu jazdu napriec Talianskom 60. rokov. Ja sam som uz stretol typy chlapcov, ktori sa spravali ako Vittorio - a musim napisat, ze z tych dvoch bola sympaticka buddy dvojka. Ovsem, komedia je to drsna, hlavne od polky som vedel, ze nieco skarede sa chysta - priamo to viselo vo vzduchu : 89 % ()
Učebnicová road movie, která se stala inspirací pro řadu dalších filmů, stejně tak gramec v autě, který dnes známe jako CD přehrávač, parádní scénář, rozdílné charaktery, krásná Itálie plus stejně krásné ženy, prázdný Řím- to se jen tak nevidí, energie, humor, prkenný Trintýňan- senzační, rozesmátý živel Bruno okouzlující, neúnavný, otravný jako klakson na jeho fáru a konec? Ten se dal očekávat. Však ve své dobé jistě způsobil nejednomu divákovi nepříjemné překvapení... Easy Rider a naše Jízda, my už tohle známe a tak se nedivíme. Čtyři až pět, dabing Václava Vosky vyloženě miluji! "Tak co? Domů? Nebo se najíme, opijeme a někde přespíme?" ()
Ak niekto dokázal natočiť komédiu s prímesou tragiky bol to určite Dino Risi. Jeho road movie s živelným Brunom a nesmelým Robertom je akousi hranicou medzi zlatou érou talianskej komédie a nastupujúcou tragikomédiou, ktorá vydržala takmer dve desaťročia. Film má v podstate jednoduchú líniu, je poskladaný z mini príbehov, doležitá je však myšlienka, ktorá udrie diváka po záverečnej scéne. Vysoko vyzdvihujem oboch hlavných protagonistov, sú typologicky perfektne vybraní a nezostali svojej hereckej povesti nič dlžní. ()
To boli časy, keď boli rímske pamiatky ľudoprázdne a miestami, kde sa dnes takmer nedá prejsť ani peši, sa prechádzalo autom plnou rýchlosťou. Plná rýchlosť je treťou hlavnou postavou filmu, a ten by mohol byť premietaný aj ako varovanie mladým nevinným dievčatám (aj chlapcom), že netreba bezhlavo nastupovať do auta k agresívnym neustále trúbiacim bláznom, akým je filmový Bruno. No v užívaní života sa mu nikto nevyrovnal, a to, čo zažil za dva dni, niektorí nestihnú ani za celý život. Tento film je oveľa, oveľa lepšia Bezstarostná jazda, a keby som si medzi nimi mal vybrať, tak si vyberám tú taliansku. ()
Galerie (6)
Zajímavosti (12)
- V televizním pořadu Il caso Scafroglia, který italská televize vysílala v roce 2002, natočil Corrado Guzzanti parodii na tento film, v níž hlavní postavy ztvárnili Umberto Bossi (alter ego Bruna Cortony) a Giulio Tremonti (alter ego Roberta Marianiho). (classic)
- Film provází a ve více scénách se v něm objeví v různých formách píseň italského zpěváka Edoarda Vianella „Guarda come dondolo“. (skinny9)
- První scény, které byly natočeny, byly právě ty, které film otevírají: natáčení probíhalo ve skutečnosti v polovině srpna, a protože Dino Risi ještě neměl vybraného herce pro postavu Roberta Marianiho (Jean-Louis Trintignant), použil dvojníka, a to jak v okamžiku, kdy se mladík objeví u okna, tak v úvodní části cesty, kdy projíždí Piazza di Spagna, Piazza del Popolo a Svatopetrské náměstí: záběry jsou vždy v dlouhém záběru a když auto projíždí před kamerou, postava si zakrývá obličej. (classic)
Reklama