foto

Vittorio Gassman

  • nar. 1.9.1922
    Genoa, Liguria, Itálie
  • zem. 29.6.2000 (77 let)
    Řím, Itálie
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku

Biografie

Je synem inženýra rakouského původu a Florenťanky, která se chtěla stát herečkou. Když mu bylo pět let, přestěhovala se rodina do Říma, kde po maturitě začal studovat práva na univerzitě, hrál košíkovou dokonce za národní mužstvo a pomýšlel na spisovatelskou dráhu.

Všeho se však vzdal kvůli herecké kariéře, k níž ho inspirovala matka. Odbornou hereckou průpravu mu poskytl Silvio D'Amico v Národní akademii dramatického umění po jejím ukončení roku 1943 ho ihned angažoval do své divadelní společnosti Aldo Borelli a od něho přešel do ansámblu Elsy Melliniové.

Vystřídal pak několik kočovných souborů a významných divadel (mj. Národní divadlo), kde pod režijním vedením Luchina Viscontiho a Luigiho Squarziny vytvořil mj. hlavní role v Shakespearových hrách Jak se vám líbí (1948), Hamlet (1953), Othello (1957) a Richard III. (1968), v dramatech Arthura Millera Všichni moji synové (1948), Tennessee Williamse Tramvaj do stanice Touha (1949) a Henrika Ibsena Peer Gynt (1953).

Roku 1960 založil vlastní divadelní společnost Teatro Popolare Italiano, v níž působil nejen jako herec, ale věnoval se i režii (Sofoklův Král Oidipus a Sartrova úprava Dumasovy životopisné hry Kean). Od pol. 40. let se uplatnil jako představitel zlosynů a tvrdých chlapů v nenáročných, až na malé výjimky (Hořká rýže), melodramatických, akčních a dobrodružných filmech.

V letech 1952-55 pracovně pobýval v Hollywoodu, ale účinkování ve filmech společnosti MGM pro něho znamenalo velké zklamání. Zato brzy po návratu do vlasti se mu otevřely nové obzory díky spolupráci s režisérem Mariem Monicellim, který v něm objevil komický talent.

Už v jejich prvním společném filmu, kriminální komedii Zmýlená neplatí, kde hrál hlavní roli amatérském boxera Peppeho, člena bandy malých zlodějíčků, naznačil, že mu jsou velmi blízké postavy lehkomyslných, mazaných a dobrosrdečných "malých Italů", záletníků, pobudů, mužů bez pevných mravních zásad, kteří svým fanfarónstvím a nerozvážností způsobují groteskní situace, mnohdy vedoucí k tragickým koncům: šibalský vojín Giovanni Busacca, umírající se svým druhem (Alberto Sordi) pro nepatetické hrdinství před popravčí četou rakouské armády, v tragikomedii z 1. světové války Velká válka , donkichotsky otrhaný potulný rytíř Brancaleone da Norcia, o jehož válečných a milostných dobrodružstvích pojednávají parodie středověkých legend Brancaleonova armáda a Brancaleone na křížových výpravách (Stříbrná mušle za herecký výkon na MFF v San Sebastianu).

Dalším významným tvůrcem, který dokázal zdařile využít jeho expresívní tragikomický projev, byl Dino Risi v mnoha jeho filmech ztělesnil obdobné typy rozporuplných, směšných i dramaticky komplikovaných hrdinů, za jejichž ztvárnění obdržel prestižní domácí i zahraniční pocty: mladý flákač Bruno, okouzlující své okolí nenuceností, podnikavostí a lehkomyslností, který zaviní smrt studenta (Jean-Louis Trintignant), v tragikomedii Sváteční vyjížďka (Donatellův David 1963) , stárnoucí ředitel velké továrny na ledničky Francesco Vincenzini, který podlehne erotickému kouzlu mladičké dívky, v komedii o manželském trojúhelníku Tygr a kočička (Donatellův David 1967) , slepý a na jednu ruku ochrnutý kapitán jezdectva Fausto, skrývající svou bezmocnost pod maskou cynického poživačství, než je přinucen okolnostmi změnit své chování, v psychologické studii podle povídky Giovanniho Arpina Vůně ženy (Donatellův David 1975 a cena na MFF v Cannes 1975) , vážený průmyslník Albino Millozzi, odhalující synovu teroristickou činnost, ve společensko-kritické komedii Drahý otče (Donatellův David 1979).

O prohloubení charakterové složitosti jeho postav se zasloužil velkou měrou také režisér Ettore Scola , z rolí, které mu svěřil, vyniká zejména učitel Carlo, hlava rozvětvené římské rodiny, v rodinné sáze mapující dějiny italské společnosti od poč. století do 80. let Rodina (Donatellův David 1987).

Přestože neměl z dřívějších dob na Hollywood příjemné vzpomínky, neodolal koncem 70. let dvěma nabídkám Roberta Altmana, jež mu sice nezaručovaly ústřední party, skýtaly však alespoň umělecky přínosné zkušenosti: ženichův otec Luigi Corelli, světácky se tvářící Italo-Američan, zastírající svůj nízký původ sebevědomým chováním, v satirickém pohledu na pokrytectví americké společnosti Svatba, jeden z degenerovaných obyvatel zamrzlé metropole San Cristoforo, oddávající se svérázné hazardní hře na život a na smrt, v ponurném sci-fi dramatu o nové době ledové Kvintet.

Čtyřikrát se také postavil za film. kameru, ale žádný z jeho režijních pokusů (Kean, Alibi, Bez rodiny, nemajetní, hledají cit a Od otce k synovi), v nichž také hrál hlavní role, se nesetkal s velkým úspěchem. Roku 1991 byl poctěn Zvláštním Donatellovým Davidem a za celoživotní dílo mu byly uděleny Cena Luchina Viscontiho (1996) a Zvláštní Zlatý lev na MFF v Benátkách 1996.

Jeho manželkami byly herečky Nora Ricciová (1943-52) a Shelley Wintersová (1952-54) a od 1972 byl ženatý s Dilettou D'Andreovou. Z každého manželství má jedno dítě: dcery Paola (nar. 1949) a Vittoria Gina (nar. 1953) a syn Alessandro (nar. 1965).

maxi6

Herecká filmografie

Filmy

1999 Bomba, La
1998 Cena, La
1997 Un homme digne de confiance (TV film)
1996 Spáči
1995 Tutti gli anni una volta l'anno
1993 Biblické příběhy: Abrahám (TV film)
1992 Divertimenti della vita privata, I
Largo invierno, El
Quando eravamo repressi
Ulisse e la balena bianca (TV film)
1991 Rossini! Rossini!
1990 Nebudu vám už na obtíž
Zapomenout na Palermo
Šeherezáda a gentleman
1989 Mortacci
Strýček za všechny peníze
1987 I picari
Rodina
1985 Paradigma
Zloději po dvaceti letech
1983 Benvenuta
Život je román
1982 Bouře
Conte Tacchia, Il
Di padre in figlio
Vittorio Gassman aux enchères (TV film)
1981 Camera d'albergo
Sharkyho mašina
Třetí na řadě
1980 Jsem fotogenický
Nahá bomba
Terasa
1979 Drahý otče
Due pezzi di pane
Kvintet
1978 Svatba
1977 Nová strašidla
Ztracená duše
1976 Bílé telefony
Dámy a pánové, dobrou noc
Panenství
Tatarská poušť
1975 Po půlnoci to roztočíme
Un sorriso, uno schiaffo, un bacio in bocca - a.z.
1974 C'eravamo tanto amati
Vůně ženy
1973 Krásná Tosca
1972 Audience
Bez rodiny
Co my máme společného s revolucí?
1971 In nome del popolo italiano
Scipione detto anche l'africano
1970 Brancaleone na křížové výpravě
Contestazione generale
Divorzio, Il
1969 12 + 1
Arcangelo, L'
Kam jdeš úplně nahá?
L'alibi
1968 Pecora nera, La
Profeta, Il
1967 Questi fantasmi
Scatenato, Lo
Sedmkrát žena
Tygr a kočička
1966 Brancaleonova armáda
L'Arcidiavolo
Piacevoli notti, Le
Una vergine per il principe
1965 Congiuntura, La
Dirty Game, The
Il Gaucho
Slalom
Znal jsem ji dobře
1964 Se permettete parliamo di donne
1963 Frenesia dell'estate
I Mostri
Il successo
La smania addosso
Nejkratší den
Nesnadná láska
1962 Briganti italiani, I
La Marcia su Roma
Sváteční vyjížďka
Černá duše
1961 Barabáš
Fantasmi a Roma
Kriminálníci
Poslední soud
Una Vita difficile
1960 L'homme aux cent visages
Znovu v nesnázích
1959 Směnka
Sorprese dell'amore, Le
The Miracle
Velká válka
1958 Gardový seržant
Zmýlená neplatí
1957 La ragazza del palio
1956 Difendo il mio amore
Giovanni dalle bande nere
Kean
Vojna a mír
1955 Donna più bella del mondo, La
1954 Mambo
Rhapsody
1953 Cry of the Hunted
Sombrero
The Glass Wall
1952 La Tratta delle bianche
Sogno di Zorro, Il
1951 Anna
La corona negra
1950 Leone di Amalfi, Il
1949 Ho sognato il paradiso
I fuorilegge
Il lupo della Sila
Sparviero del Nilo, Lo
Tradimento, Il
Voce nel tuo cuore, Una
1948 Hořká rýže
Il cavaliere misterioso
L'ebreo errante
1947 Daniele Cortis
La figlia del capitano
Le avventure di Pinocchio
1946 Preludio d'amore

TV seriály

1997 Ohnivá poušť (TV seriál)
1990 Il giudice istruttore (TV seriál)

Dokumentární

1999 Luchino Visconti
1987 La nuit des Molières (TV seriál)
1979 Portrait de Vittorio Gassman (TV film)
1975 E il Casanova di Fellini? (TV film)

TV pořady

1991 Bouillon de culture (TV pořad)
1976 La nuit des Césars (TV pořad)
1975 Les rendez-vous du dimanche (TV pořad)
1956 En direct de... (TV pořad)

Režijní filmografie

Filmy

1988 Altro enigma, L'
1982 Di padre in figlio
1972 Bez rodiny
1969 L'alibi
1956 Kean

Fanoušci tvůrce

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace