Dům tisíce mrtvol

Těla přicházejí a zase odcházejí, ale krev zůstává. Dům tisíce mrtvol je jeden z nejzábavnějších filmů, který jsem kdy viděl. Splatter komedií není nikdy dost (zařazení mezi horory jsem opravdu nepochopil). Podle reakcí jsem čekal, že to bude mnohem drsnější jízda, ale bohužel jsem se místy nudil a mučeníčko nebylo ani zdaleka tak drsný a nechutný jak jsem čekal, takže plný počet nebude. Každopádně děj nemá chybu, atmosféra úžasná, '70 like feeling, masky, barevný filtry, hudba… Rob se musel pěkně vyřádit :-) Oproti některým lidem mi rozhodně nebyl lhostejný osud obětí a bylo mi strašně líto králíčka, kterej skapal strašně normální a rychlou smrtí. Co k tomu ještě dodat? Od doby, co jsem začal poslouchat Insane Clown Posse, chci být klaun a Rob mě v tom jen utvrdil. Běž králíčku, běž! (22.12.2008)

Dej vystavaný na pôdoryse príbehov o dome, v ktorom sa sústreďuje zlo. To tentoraz nie je sofistikované, ani záhadné - predstavuje ho rodina dementne pôsobiacich úchylov, milujúcich zohavovanie. Zvolená forma sa míňala s mojimi požiadavkami na horor plný temného napätia a vzrušujúcej fantázie (alebo aspoň výdatnej porcie humorného odľahčenia). Narýchlo splácaná bábovka zložená zo scén, ktoré nedesili, z úvodnej odľahčujúcej polhodinky s primitívne "tvrďáckymi" hláškami (nebolo ale veľmi od čoho odľahčovať : očakávané hrôzy sa nedostavili), z prestrihov na TV obrazovku, ukazujúcich zábery z hororov či správ o násilí a to všetko korunované prehrávaním slabučkých hercov. Vidiecke hororové B - disko. Usledovateľný bol ako-tak jedine záver začínajúci pohrebom zaživa. 10% (22.10.2006)

Jiny "reziser z lidu" Tarantino sve uhlazene filmy toci jako pocty, Zombie na to jde sympatictejsi cestou a primo pokracuje ve slepejich hororu ze 70. - 80. let. Znamena to mile vyzivani se v neomezenem nasili, kozy, lunaparkovou pokrivenost a barevnost, ale i scenar slouzici vic jako seznam mist k vrazdeni, nez jako pomucku k vypraveni pribehu. Ale co uz, scenar je dnes u vetsiny hororu prezitek brzdici navaznost brutalnich jatek. A tak ho Zombie logicky odstranil. Zcela. Tim vic se polozil do estetiky filmu, ktera jako by vypadla z videa Marilyna Mansona a je opravdu uchvatna. Veskere ty filtry, obracene barvy, pre-/pod-sviceni ve vas vyvolaji znepokojivejsi pocit lepe, nez xkrat videne usekane koncetiny. Ne, ze by se jich Zombie vzdal, jen vam budou docela ukradene, stejne jako ctyrka cestovatelu, ktera si svou zastavku na ceste nevybrala nejlepe. Reziser presunul pozornost na zvracenou rodinku, ktera je stejne bizarni a stylizovana, jako hlavni atrakce Domu hruzy v zabavnim parku. Je sice zabavne je sledovat, bat se ale u filmu ani chvilku nebudete, coz je u hororu velke minus. Nic to ovsem nemeni na tom, ze je Rob Zombie zrucny reziser, ktery presne vedel co toci. Daleko zabavnejsi nez se ale pokouset vzit do sympaticky nadsazeneho filmu, je premysleni o tom, co se mu vlastne rodi v hlave a jestli by se to nemelo odborne prozkoumat. (10.11.2008)

Výborný splatter horor, ktorý je ako sa patrí poriadne úchylný, nechutný a so skvelým čiernym humorom (neuveritelne zábavný Captain Spaulding, ktorý hádže jeden skvelý fór za druhým ). Rob to síce nakoniec prehnal v používaní kamerových filtrov ale aj tak natočil skvelý film pre hororových fanúšikov. 7/10 (08.11.2005)

Technicky amatérská vykrádačka prvního Texaského masakru (1974), ale zábavná a dělaná s láskou (k hnusu, násilí, krvi a sadismu). Humorným tónem dostatečně odlehčená na to, aby ji nešlo označit za zvrhle úchylnou, anebo jí brát jakkoliv vážně a být z ní “hororově vyděšen”. Nihilistický redneck rampage. (16.10.2020)