Lion

V rovině jednostranného cílení na litování osiřelých či opuštěných indických dětí jsem si příliš jistý nebyl, ale když s přibývajícími minutami přibudou i motivy, je to hned jiná písnička. Sarú totiž kromě rodiny a odpovědí na otázky hledá i sám sebe a v podání vyzrálého Patela mu tuto polohu věřím do poslední minuty. V kombinaci s doceněným dramatickým comebackem Nicole Kidman se z letošního akademického otloukánka stává překvapivě ambiciózní kousek, snadno překonávající některé příliš okatě zaměřené favority. (23.02.2017)

Film, ve kterém nechybí ryzí lidské emoce a který vypráví o poutě mezi lidmi - ať už vůči vlastní rodině, tak vůči lidem, se kterými sice krev nesdílíme, ale ke kterým cítíme blízkost, náklonnost a zodpovědnost. Dev Patel i jeho "mladší verze" hráli skvěle (toho malého kluka snad čeká zářná herecká budoucnost). Vadilo mi snad jen to, že některé scény z dospělého života hlavní postavy, byly až moc okatě rozervané a vůbec celkově zbytečné. Mohlo to být i o něco umírněnější a minimalističtější. Nakonec ale vše zajelo na "správnou kolej" - jak obrazně, tak doslova. Happy end byl samozřejmě nutný a člověk žasne, že tenhle film byl natočen podle skutečné události - důkaz o tom, že i v reálném životě se dějí šťastné konce, a že lidský osud je sice nevyzpytatelný, ale zato lidský potenciál je bezmezný.~(4,0★)~ (27.08.2017)

,,NAŠEL JSEM DOMOV!...“ /// Úvod vo tom, že indickej parchant není žádnej národní poklad a že každej (teda i indickej parchant) má svůj osud… prostě tak jak to známe už vod časů týpka z chatrče. ¾ hodiny. Pak si jde Sarů žít svůj australskej sen (– sorryjako to není spoiler, ale skutečnost), aby mu mohlo dramaticky hrábnout, páč začne myslet na kořeny (hovno bukvice! Prostě domov!...). A vy čekáte až… až… až…prostě na tu dojemnou chvilku, která samozřejmě přijde. Vlastně dvě. Nebo tři. Nebo… pak už je vcelku jedno kolik, páč vlastně kvůli tomu tady ste. No a já kvůli tomu (a kvůli tomu, že podporujou děti ulice) přece nefláknu 4*. Příběh hezkej, ale tohle všichni předpokládáme, čekáme! A kde je nějaký překvapení? Snad v tý úvodní ¾ hodince… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Biografii „A Long Way Home“, kterou v roce 2013 napsal Saroo Brierley, neznám. 2.) Jednou (takhle po ránu, jsem zjistil(a), že mám vo parchanta míň. 3.) Thx za titule „sonnyboy“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (09.09.2017)

FIlm, na který jsem víceméně šla jen z hecu, a z kterého se vyklubal jeden z nejsilnějších zážitků roku 2016. Příběh je pomyslně rozdělený na dvě částí. První tvoří Sarooho dětství, kdy se ztratí rodině a musí se sám naučit přežít v nebezpečné Indii. Sunny Pawar jako malý Saroo je naprosto úžasný a zoufalství a ztracenost své postavy zosobňuje s takovým předsvědčením, že se vám chce brečet pokaždé, kdy zakřičí bratrovo jméno. Dev Patel na něj úžasně navazuje jako dospělý Saroo sžíraný vzpomínkami na ztracenou rodinu. Nicole Kidman je tu jen jako mateřská opora, ale těch pár scén stačí na to, aby si vysloužila Oscarovou nominaci. Příběh je to přímočarý, ale naprosto upřímně napsaný a hlavně bez jakéhokoliv patosu. Všechny emoce jsou ukotveny v realitě a po konci filmu jsem si připadala, jako by mi někdo dal pěstí. Vidět vedle mě brečícího dospělého chlapa mi jen dalo za pravdu, že je to skutečně výjimečný film. (10.01.2017)

Hrozně vypočítaný, prvoplánový kalkul, který nejsem schopen akceptovat. Možná ještě v první polovině, která působí jakž takž uvěřitelně. V té druhé se stává z tohoto filmu jen slzopudná pohádka, která mně utvrdila ve dvou věcech. Dav nebude asi nikdy herec, který by dokázal něco pořádně zahrát a pak ještě fakt, že Amíci nedokážou natočit nějaký věrohodný film (nejen) o Indii. Naposledy se to povedlo Richardovi v roce 1982 s Gándhím a to byl samozřejmě Brit. (19.02.2017)