Noci vstříc (S02E01)

Začína to rovnako ako to minule skončilo, poriadne krvavo a s rozbúrenými vášňami. Čo ale na Journey into the night oceňujem najviac, je fakt, že ma to opäť poriadne naladilo na búrlivú vlnu s názvom Westworld a neviem sa dočkať, ako to bude pokračovať ďalej. Osobne mi mierny odklon od atmosféry prvej série vyhovuje, keby som totiž túžil vidieť opäť to isté, pustím si ju znova. (16.06.2018)

Westworld není seriál, na jehož pokračování bych se vysloveně těšil a nemohl se ho dočkat. Přesto uznávám obrovské kvality, které má. Navíc jde o můj oblíbený žánr, takže bylo jasné, že se na druhou řadu podívám. Nicméně oddaloval jsem okamžik, kdy se sledováním začnu. Takže proč se vědomě vyhýbám kvalitnímu sci-fi? Je to těžké "čtení"? Spousta řečí a žádný humor? Samé střílení a žádné emoce? Chybí postava, které by člověk fandil? Od všeho něco. Jestliže v Humans dostáváte spoustu podnětů k zamýšlení se, tak tady už dostáváte myšlenky naservírované a tvůrci se vám snaží vysvětlovat, co a proč se děje. Westworld je hodně na efekt...tak trochu to vypadá, že někdo zatlačil, aby bylo vše přímočařejší a jednodušší. V této epizodě sledujeme, jakými cestami se asi bude následující řada ubírat. Za pomocí flashbacků poskakujeme na časové ose podobně, jako v první řadě. Sledujeme Bernarda, který se hledá, také tažení Dolores proti hostům, ale i černého kovboje, který přijmul novou výzvu, nebo Maeve na cestě za svou dcerkou. (12.06.2018)

Mám trošku smíšené pocity z toho, že druhá série bude úplně o něčem jiném, jenom lidi vs stroje, tak jak se dalo čekat. To ještě tak špatné není, nicméně mám v sobě pocit, že vím jak to skončí a že lidi stejně jednou vyhrajou. Neříkám, že nechci, aby to tak dopadlo, ale chci aby to bylo provedené nečekaně. Každopádně samotný díl samozřejmě víc než dobrý, jak už je zvykem. (27.10.2018)

Po skoro jeden-a-půl-roční pauze od první řady je úvodní díl té druhé v prvním plánu logicky připomenutím kdo je kdo, kde ho nebo ji zanechalo předloňské finále a co teď chce. Což zvládá dostatečně elegantně na to, aby se obešel i bez koláže „v minulých dílech jste viděli“. Nebyl by to ale Westworld, jak ho známe, aby zároveň nestíhal i alespoň druhý plán, takže ani vyprávěcí struktura epizody není zase tak přímočará, jak by se nejdřív mohla zdát. Už tady nepůsobí tak silně jako minule to kouzlo objevování nepoznaného a dychtivé hltání jakýchkoliv střípků informací o světě a postavách. Přeci jen už jde o návrat do již rozjetého univerza a tvůrci do konce řady na většinu hlavních otázek odpověděli. To ale v globále rozhodně není špatně, jakkoliv mám třeba Ztracené rád, je jen dobře, že Nolan a spol. mají své záhady pečlivě promyšlené a postupně je osvětlují. A pomalu už uvádějí i otázky pro aktuální řadu, zatímco jen tak mimochodem vykrývají některé potenciální útoky diváků na logiku děje. Samozřejmostí je stále velice vysoký produkční standard. Výborní herci, výprava i kostýmy, působivá hudba (nechybí ani mechanické piano) i vysoká obrazová kvalita, která bez problému ustojí i kinoprojekci. První epizoda druhé řady sice nenabídne nic vyloženě strhujícího, ale jako nový úvod funguje bezchybně. V tuhle chvíli k divácké radosti bohatě stačí návrat do světa westernového parku, a opětovné shledání s nebohým Bernardem, emancipovanou Dolores nebo Mužem v černém, který konečně hraje hru za podmínek, jež ho zase baví. A nepochybuji, že v příštích týdnech se to rozjede ještě víc. (25.03.2020)

V první řadě byla vypravěčská spletitost s filosofickými úvahami o povaze vědomí nebo o umělé inteligenci. V druhé řadě popohánějí tvůrci příběh více dopředu. Stále je zde ale několik paralelních dějových linií. Mizí také nahota a objevuje se více krve. Scénárista se například brání před svým výtvorem utrženou lidskou nohou. (16.08.2018)