Tohle je náš svět

Tématicky podobné Wild a Into The Wild. Tedy jedinec mající odlišné názory, postoje a životní filozofii, jdoucí proti zajetým postupům a standartům moderní společnosti. Je to trochu agitka za bio život, trochu pocta hypíkům a trochu zálesácká flákota. Nejvíc je to ale překvapivě funkční rodinné drama o nestandartních rodinných postupech a odlišném přístupu k životu, které je v některých scénách 100 procent raw a zároveň v jednom filmu brilantně kontrastují typicky kapitalistické manýry současné buržoazie, skvěle typizovaná americká střední třída a rodinka pragmatických trhačů bez peněž, žijících v lese, která je zdánlivě ve všem zvrácená, ale není to tak úplně pravda. Největší deviza je v tom, že režisér dokázal dát všechny tyhle typologicky vybrané životní postupy do jedné roviny a z obou extrahoval ve stejné míře pozitiva a negativa. Takže ve finále je to pro diváka nepřeberná porce konzistentních, velmi zajímavých názorů a scének, které jsou záživné vnitřním nábojem, myšlenkovým poselstvím i zdravě okořeněné skvělými hereckými výkony. Díky bohu to jednoznačně nestraní přírodě, zatímco starší bratříčkové to mají už v názvu a je jasné, jak to potom vypadá. Mortensen a spol jsou magoři, ale mají mozek, vědí proč to dělají a fandíte jim. (15.12.2016)

Já jsem v tom teda žádnou agitku neviděl, tu vidím leda tak v některých recenzích. Film Tohle je náš svět jsem vnímal, jak střed mezi alternativním a konzumním způsobu života a co mě doslova hladilo na duši, že film, tedy tak jak jsem ho vnímal já nestranil ani jednomu, protože těžko po tomhle filmu bych šel a následoval Vigga a šel se svými dětmi žít do divočiny a vychovávat je mimo ostatní společnost, na druhou stranu ty zmínky o lécích, nadnárodních koncernech, způsobu našeho života, byť byli třeba jen v jedný větě nebo v jednom záběru, ty podepíšu v plným rozsahu. Hrozně mě zamrzela ta záverečná scéna s maminkou, nějak mě to s ohledem na vývoj celého příběhu nehrálo. Samotná finálovka je však zcela podle mých představ a jen mě potvrdila mé vnímání celého příběhu a to co nám Matt vlastně chce říct. Za aobslutního krále filmu považuju Vigga, ten chlap je fakt snovej, záběr co záběr nám dokazuje jaký má ohromně vyspělý herecký projev. (27.07.2016)

Tohle jsem ignoroval hodně dlouho, ale po zhlédnutí mám chuť jít téměř až na 5 hvězd. Myslím, že na tuhle rodinku, která žije 10 let v lesích jen tak někdo nezapomene. Styl výchovy byl hodně nevídaný a myslím, že by mohl být i klidně funkční. Viggo Mortensen naprosto úžasný a svými intelektuálními dialogy mi místy vyrážel dech, co dialog to síla a důvod k zamyšlení. Děti byly na oscara a co 8 letá holčička má za znalosti z oblasti politky a práva z toho mi padala brada. Hodně dobré místy i zvráceně vtipné. 85% (10.03.2017)

Velmi podivná agitka naprosto pohřbená posledním aktem, kterým se pro mě tenhle film svou filosofií postavil někam na úroveň scientologie. Ani ne tak samotným smyslem, ok, ať si to klidně tvůrcí myslí, ale spíš zahozením dosavadní snahy argumentovat ve jménu hopsání na louce. Oslava magorství. Nebrat! (19.06.2016)

Velmi pěkný film, který by měl v létě celkem bez problémů zafungovat - tenhle výběr se myslím Aerofilms hodně povedl a věřím, že své diváky si tento film najde. Je tam humor, dojetí i několik překvapivých zvratů, Viggo Mortensen v hlavní roli je výborný a obsazení dětských rolí se taky povedlo; v kombinaci s atraktivními lokacemi a poutavým dějem je to zárukou toho, aby si to udrželo pozornost celou dobu (i když mně osobně ten film přece jen přišel trochu dlouhý a místy jsem se neubránil lehké nudě - možná by to trochu zkrácení sneslo). Při sledování CAPTAIN FANTASTIC (btw. z filmu jsem nepochopil smysl jeho názvu) se člověku samozřejmě na mysl okamžitě dere vzpomínka na loňský dokument Stále spolu, který je tematicky velmi podobný - i v něm vychovává fousatý autoritářský chlapík svou početnou rodinku stranou civilizace, aby ji uchránil před jejím "zhoubným vlivem", což samozřejmě vyvolává řadu komických i dramatických situací při konfrontaci s "vnějším světem" - oba filmy se jistě srovnání neubrání (do kin je ostatně uvedl stejný distributor), ačkoli jeden je dokument a druhý hraný film, ale to nakonec ničemu nevadí. Film Matta Rosse je v podstatě zcela jiný než dokument Evy Tomanové, a vyvolává v hlavě úplně odlišný druh otázek - a ať už je člověku postava Bena (otec) sympatická či nikoli, asi jen málokoho nechají jeho výchovné metody lhostejným - ten film vyloženě člověka burcuje a nárokuje si velké emoce. Po této stránce je to inspirativní podívaná, kterou lze všem přemýšlivým divákům jen doporučit - je to chytrý a promyšlený film, který určitě stojí za vidění. (06.06.2016)