Manželé a manželky

Manželé i manželky mají dost času a energie se nimrat ve svých šedivých a šedivějších manželstvích a podstupovat "škatulata, hejbejte se" tam, sem a zase zpátky, v bláhové víře, že jinde je to barevnější a ještě s tím baví svého psychoanalytika: "........ jednou jsem žil s úžasně zajímavou ženou. Víte, milovali jsme se všude, byla to sexuální šelma, éro. Chtěla se milovat s jinými ženami, brala drogy, vždycky si něco šňupla, aby měla orgazmus. Byla to pro mě škola, fascinovala mě, byl jsem do ní blázen. A nakonec skončila v ústavu. To není k smíchu, to je smutná záležitost. Byla skvělá, ale byla cvok. Vždycky mě přitahovaly ženy, já jim říkám "kamikadze", protože nemají pud sebezáchovy. Narazí do vás a vy zemřete s nimi.......". No, není Woody Bůh? (12.09.2005)

Wudy Allen a jeho rozpitvavanie medziludskych vztahov. Herecke osadenstvo je dobre - samotny Allen, Mia Farrow, Sydney Pollack a Juliette Lewis /Takovi Normalni Zabijaci/, ale zase dostali prazdne tlachacky o medziludskych vztahoch prilis vela priestoru. od tej smradlavej zumpy zvanej NBK herecku Juliette Lewis nemozem ani vidiet, je mi z nej spatne, z duse ju neznasam : 50 % (02.02.2016)

Když se řekne „newyorský intelektuál“, není to intelektuál ledajaký. Za poslední půlstoletí pravděpodobně žádná duchovní elita neovlivnila tvář současného světa tak zásadně, jako ta z východního pobřeží Spojených států. Právě tam se rodí valná část názorů a postojů, které jsou pak skrze média šířeny do celého světa a stávají se civilizačním vzorem. --- Woody Allen je významným mluvčím tohoto proudu. Mnohé jeho filmy jsou vlastně stejné a monotematické. Zobrazuje sexuální vztahy newyorských (vzácně i jiných) intelektuálů, jeho příběhy jsou vždy (psycho)analytické, dialogy vtipné, postřehy trefné (i když občas dost na efekt), místy sarkastické. Všimněme si, že vždy jde o sex, ale nikdy nejsou vidět žádné děti. --- Pokaždé, když mne Allen takto osloví, nemohu se ubránit otázce: Dobrá, chytré, vtipné, ale co s tím? Má to být jenom inteligentní sranda? To snad ne, to by šlo sotva dohromady s Allenovým statutem významného umělce a intelektuála. --- Myslím, že Allen nám opravdu chce něco důležitého říct, koneckonců, co je důležitější než sexualita? Ale pochybuji, že chce říct zrovna to, co slyším já. Totiž že ten jeho svět a jeho vztahy jsou chronicky nefunkční, doslova sterilní. Na pohřbech jeho postav se bude hodně a kultivovaně řečnit o jejich zásluhách, ale sotva se najde někdo, kdo je bude lidsky postrádat a oplakávat. --- Ještě jeden postřeh: všiml jsem si, že mnoho komentátorů upozorňuje, že tento Allenův opus není komedií, ale ryzím dramatem. Možná se mýlím, ale mám dojem, že tak soudí převážně ti, kteří dlouholeté manželství a jeho krize dosud nezažili. V reále je to daleko drsnější, tohle je jen taková úsměvná pohoda. Nevěříte-li, zeptejte se svého psychoanalytika. Nebo ještě lépe - advokáta. (14.01.2011)

Tentokrát nic, co by mě bavilo, napínalo, šokovalo... jen vlažný vývar z manželských rošád, který možná sváděl k zamyšlení, jenže mně se ten večer zrovna zamýšlet nechtělo. Navíc mám zkušenost, že Woodyho filmy jsou pro mě, až na pár výjimek, atraktivní přibližně od roku 1998, taktéž až na pár výjimek, kdy začal ubírat na intelektuálních rozpravách a přidávat na životaschopnosti svých hrdinů. (25.03.2010)

"Život nenapodobňuje umenie, ale špatnú televíziu". Mikroskopické nakuknutie ba i uvažovanie nad manželským labyrintom vzostupov a pádov, ktoré sa týka Vás (milý rodičia) a (dúfam že nie) čoskoro aj nás (milá mládež). Horúce ako vriaca voda z kanvice, chutné ako cukrová vata z jarmoku. Premiešať, pretrepať alebo pospájať? Pomôže to? Veru, to asi nikto nikdy nezistí... (08.02.2010)