Kameny bolesti

Marion je zase krásná, úžasná a dokonalá, ale všechno ostatní je sterilní nuda. Začátek sice dává naději, že by se to mohlo občas zvrhnout v něco vypjatějšího, protože hlavní hrdinka působí jako sympaticky neřízená střela, ale i tuhle polohu režisérka upozadila a zůstalo jen několik odstínů neštěstí a to mě moc nebavilo. Závěr s poněkud laciným vysvětlením mi také zrovna moc neseděl, ale mohl mít svou hloubku, pokud by byl vrcholem něčeho emotivnějšího. Ale bohužel. 30% (31.12.2017)

Snímek o nesnadném hledání cesty k nemilovanému partnerovi. První polovina ubíhá velmi pomalým tempem, o to více působivěji pak vyzní závěr filmu. Film táhne Marion Cotillard, která hraje jako obvykle parádně. Velmi dobře jí sekunduje pro mě dosud neznámý Španěl Àlex Brendemühl, jehož role byla zdánlivě velmi jednoduchá (moc toho nenamluví), ale zahrál ji velmi přesně a přirozeně. Festival francouzského filmu, Lucerna. (25.11.2016)

Film o nenaplněné lásce? Ani bych neřekla. Většinu života se hrdinka tvrdošíjně a poněkud sobecky honí za bludy, sny, chimérou, pudy a hlavně za muži, kteří si její lásku nezaslouží, žije nereálnou či spíše nerealizovatelnou vášní,zatímco manžela si neváží a nechtěně mu ubližuje. To vše proto aby nakonec zjistila: kde je pravá hodnota a o čem je skutečný vztah. Spolehnout se na partnera a mít si ho pro co vážit, najít druha, který má pochopení pro nedostatky protějšku, zbytečně nevyčítá a toleruje něčí mimózní úlety, to se každému člověku nepovede. Nechte se překvapit: zda alespoň na konci filmu hrdinka docení manželovi hodnoty a začne se na něho jinak dívat, zda se konečně začne zajímat o toho, kdo o ni tak dlouho a rozumně pečoval a zda se v ní objeví hlubší cit, nezaložený primárně na sexuální přitažlivosti.- "Proč si mi nic neřekl?", řekne při procitnutí z bludů, které jí chránily, těšily a bohužel pak i ubližovaly zároveň. "Chtěl jsem, aby si zůstala živá." (Pacientka měla sebevražedné sklony a byla citově hodně křehká). (08.12.2016)

Tu je ďalší príklad filmu, ktorý som skutočne chcel, aby ma bavil. "Mal De Pierres". Táto romantická dráma mala skvelé predpoklady na to byť kvalitným filmom. Kvalitné obsadenie, zasadené do zaujímavej doby a film miestami má celkom dobrú atmosféru. No nemohol som sa doňho za ten svet poriadne ponoriť. A dôvodom je naša hlavná hrdinka Gabrielle. Marion Cotillard je síce skvelá herečka, no Gabrielle mi od začiatku nebola sympatickou postavou. Dokonca by som si dovolil tvrdiť, že úvodné časti, kde sa snaží zbaliť svojho profesora sú tak neskutočne patetické a prepálené, že bude len veľmi ťažké si k nej potom budovať reálne aj nejaký ďalší vzťah. Jediná postava, ktorá je podľa mňa ešte menej sympatická je jej matka. To musím uznať. Ostatné postavy sú podľa mňa dobré. A najlepšou je práve Gabriellin manžel José. Skutočne skvelý chlap s dobrým srdcom a pre svoju ženu by urobil absolútne maximum. A aj keď na ňu raz zvýšil hlas bolo to absolútne pochopiteľné. No ona to musí pochopiť tiež. Neviem. Mňa ten film nebavilo sledovať. Je to neskutočne monotónne a najmä s hlavnou hrdinkou, ktorej som skutočne nefandil. Hodnotenie: C+ (17.05.2021)

Je to chorobně nutkavě dívatelné, ale zároveň s jistým nádechem nepravděpodobnosti. Vizuálně to vyleštila kamera Christophe Beaucarna. Chvílemi to svým prázdným portrétem sexuálního přání vyvolávalo nechtěný smích. Místo smysluplného zkoumání duševní choroby film zkoumá náklonnost svých postav pro klikatící se romantické melodrama. Dialogy jsou afektované a uplakané. Shlédl jsem na promítání v jednom pražském klubu. (18.02.2020)