Zastávka 47
Pickup
Režie:
Hugo HaasKamera:
Paul IvanoHrají:
Hugo Haas, Beverly Michaels, Murvyn Vye, Howland Chamberlain, Art Lewis, Allan Nixon, Bernard Gorcey, Jo-Carroll DennisonObsahy(1)
Vdovec Jan Horák byl odeslán železnicí na opuštěné místo v poušti, kde šetří peníze. Jednou si vyrazí do města koupit psa a narazí na blondýnku Betty, která si získá jeho důvěru a vezme si ho, aby jí potom připadly všechny jeho našetřené peníze, což bylo asi 7000 dolarů. Potom Jan ohluchne a už není schopen vykonávat svou práci. Železnice za něj pošle náhradu v podobě Stevea. Steve a Betty se sblíží a nehoda způsobí, že Jan zase uslyší, ale nikomu to neřekne a všichni se před ním chovají jako by byl hluchý.
Hugo Hassovi se velmi úspěšně podařilo vytvořit adaptaci románu Josefa Kopty (Hlídač č. 47). Celý děj filmu byl přenesen do prostředí americké kultury pod rukou scénáristy Arnolda Phillipse. V ČR ještě nebyl v distribuci.
(jarod13)
Videa (1)
Recenze (33)
Oproti pozdějšímu Hlídači č. 47 s Karlem Rodenem, tento, ač s pozitivnějším zakončením, je ve svém součtu daleko dramatičtěji vyhrocenější, s propracovanější hlavní zápornou postavou, která je též zvládnutá na výbornou. Jediné, co mi zde oproti nové verzi tohoto filmu chybí, je ta atmosféra, kterou má dle mého nový hlídač mnohem temnější až klaustrofobickou. Přesto zde nemám, co bych vytýkal, vše je zvládnuté na jedničku a jsem moc rád, že jsem se na Haasovo americký film mohl podívat. 75% ()
Tím, že Hugo Haas příběhu obrousil hrany, z psychothrilleru udělal romantické drama a upravil jej pro amerického diváka, prokázal mu tím spíše medvědí službu. Scéna, kdy Horák ztratí sluch či se Stevem na "obhlídce" dává tušit, že z toho mohl vytěžit více atmosférickou podívanou. Ale i tak je to dobře napsané a herecké výkony Hugo Haase a Beverly Michaels jsou skvělé. 60%. ()
Haasova adaptace má spád. Zasazení do amerického prostředí jí neškodí. Velmi dobře prokreslený motiv představ a reality ústředního trojúhelníku (Horák - Betty - Steve). Především postava intrikářské Betty má velký prostor. Ale i vedlejší postava Profesora má svůj význam. Dokonale využit motiv psa (kromě úvodu i závěru i při znovuzískání Horákova sluchu). ()
Hugo Haas byl opravdu mistr. Temný evropský příběh převyprávěl po americku do řeči, kterou jeho tehdejší diváci zvyklí na své "pohádky" byli schopní přijmout, pochopit a strávit. Všechno je zde mnohem prvoplánovější, psychologicky jednodušší a hlavně optimističtější než v předloze a než ve všech českých adaptacích - což je vizitka mistra, který ví pro koho točí a umí tomu své řemeslo podřídit. A ještě si dovolil ozdůbky jako jen tak na okraj odhozená zmínka, že je Čech, nebo na zdi obrázek Masaryka. ()
Je škoda, že film, ktorý má v kolonke žáner film noir, sa akoby nebral príliš vážne. To sa týka atmosféry, scenára a tak trochu televízneho looku. Haas proste ide vo svojom duchu, ale pri niektorých mrazivých scénach je patrné, že tento námet sa dal spracovať omnoho temnejšie a mohol sa z neho stať klenot žánru. Námet je totiž geniálny a originálny, scéna so skúškou Horákovho sluchu by mohla byť jedna z ikonických scén 50tych rokov, no nestalo sa tak. Obsadenie pritom vyšlo, Hass je v úlohe naivného dedka až podozrivo uveriteľný a mierne škulavé oči Beverly Michaels v spojitosti s jej obnaženými nohami sú amorálne sexi. Záver trochu vyšumí do prázdna, hlavne tu sa malo poriadne pritlačiť na pílu. ()
Reklama