Dolores Claiborneová

„Lenže ak človek padá, nepadne zo dňa na deň. Padá v priebehu rokov." Strhujúca filmová adaptácia pravdupovediac nie najgeniálnejšej novely Stephena Kinga. Snímka divákom predstavuje jednu z najsilnejších ženských hrdiniek americkej kinematografie a zároveň sa jedná o akési "ospravedlnenie" pre fenomenálne úžasnú a jedinečnú Kathy Bates, ktorá v predchádzajúcej kingovke Misery nesmie zomrieť dostala takú sku*venú rolu, že by z toho jednému zliezla koža z tváre. Tentokrát sa predstavuje ako Dolores - týraná, no napriek tomu (alebo práve preto?) mimoriadne silná žena, ktorá za žiadnych okolností nedopustí, aby dobehol rovnaký osud aj jej dospievajúcu dcéru Selenu. Fascinujúca mainská sychravá atmosféra (to more!) a výborné herecké výkony. Okrem parádnej Kathy Bates fenomenálne mrazivo-desivá Judy Parfitt, ale od veci prekvapivo nie sú ani ničomný úbožiak David Strathairn, odporne posadnutý Christopher Plummer (ktorý ale, keď sa to tak vezme, hrá najkladnejšiu postavu v celom filme!), Bob Gunton v dojemnom (ak vezmeme do úvahy to, čo postváral vo Vykúpení z väznice Shawshank) cameu, krehká bábika Jennifer Jason Leigh ako keby čakajúca na poslednú ranu od života a v neposlednom rade aj milý John C. Reilly. K tomu nezabudnuteľné scény (v banke, na trajekte, s valčekom v ruke...) a veľmi silná neprikrášlená myšlienka o tom, že matky za istých okolností môžu (musia) byť najväčšie suky na svete. Jedna z mojich najobľúbenejších filmových kingoviek s vizuálne podmanivou spracovaním zatmením slnka. (17.10.2004)

Až na dílčí přešlapy (předlouhý terapeuticko-vyšetřovatelský závěr s přehrávající Leigh) moc hezky napsaná mystérie, ve které se zdařile setkává étos pozapomenutého ostrova na kraji světa s nejedním tajemstvím, které v sobě skrývají jak postavy, tak samotné místo. Akorát ta snaha o feministickou rovinu selhává s obvyklou berličkou 90. let, kdy sice protagonistka je schopná, individuální a nezávislá postava, nicméně jakoby jí tato role neseděla, tak je neurotická, podléhá panickým atakům a závislosti na práškách. (25.05.2020)

Tenhle film mi dlouho ležel ve filmotéce, až toho teď lituji. Výborně napsané morálně nejednoznačné drama, které na tu pátou hvězdu táhne Kathy Bates. Příběh je postupně odkrýván, každou chvíli se odhalí nový dílek puzzle, takže plný obraz vidíme až na samotném konci. Hackford dopomáhá atmosféře výborným výběrem palety barev a Elfman ji dokresluje nenápadnou, avšak zneklidňující hudbou. Spolu s Shawshankem, Mílí a Misery jedna z nejlepších adaptací děl rodáka z Maine. (10.04.2021)

Stephen King je sice považovaný v dobrém smyslu slova za krále knižní komerce a řada jeho titulů oprávněně patří k bestsellerům, při velké nadprodukci jeho próz je ale nevyhnutelně podepsaný pod řadou průměrných kousků a navíc je pro filmy natáčené podle jeho předloh typické, že chtějí maximálně vytěžit divácký efekt a jsou pod nimi často podepsáni mizerní řemeslníci, takže je potřeba k podobným kouskům přistupovat s velkou dávkou opatrnosti. Dolores naštěstí patří k těm lepším, možná nejlepším případům kingovských adaptací. Především díky výbornému castingu, kdy Kathy Bates a Jennifer Jason Leigh odvádějí v rolích matky a psychicky nevyrovnané dcery maximum a Christopher Plummer coby vyšetřovatel prahnoucí po pomstě jim zdárně sekunduje. King tentokrát nepotřebuje žádné mysteriózní berličky, aby rozehrál hru plnou temných tónů a do posledního momentu nechávající diváka tápat, na čí straně je pravda, a kolik lidských životů má Dolores vlastně na svědomí. Dolores Claiborne je morálně nejednoznačné drama, které nutí diváka k zamyšlení a které doznívá ještě dlouho poté, co skončí titulky. Celkový dojem: 85 %. (12.03.2017)

Je potešujúce zistiť, že skvelý film podľa Kinga dokáže natočiť aj niekto iný než Darabont, Reiner , Singer a Kubrick. Hackford za nimi síce trochu zaostáva ale aj tak tu vznikla výborná rodinná dráma s prvkami thrilleru a ďalší herecký koncert Kathy Bates. Škoda, že je ten film tak zabudnutý 8/10 (27.07.2015)