Válka policajtů

Mezi skutečnými francouzskými gurmány se k žabím stehýnkům, červenému Valombreuse Bordeaux a vybranému sýru Bleu d´Auvergne nejlépe hodí právě tato Válka policajtů, kde můžeme vysledovat stejný název i v originále. Film vychází ze skutečného konfliktu, který existoval v té době ve francouzském policejním systému. Claude Brasseur zaslouží pochvalu za výborný výkon. (Krimi ze staré školy)._____Poťouchlý smysl pro humor projevil distributor, který dal stejný český název i fr. filmu z roku 2004, který se věnuje stejnému tématu, ale je to prostě už krimi nové školy, takže takyfajnšmekři co upřednostňují 36 Quai des Orfèvres před tímto filmem ze sedumdesátých let s oldschool dabingem se potom jeví v hodnocení francouzských policejních válek jako poněkud dezorientovaní. (24.10.2020)

Poctivá krimi ze staré školy, tak jak ji my, jednou za čas sobotními filmy na hlasování odkojení, máme rádi (teda ne, že by tenhle film za minulého režimu v nabídce filmů na přání byl). Kolega sud už téměř vše napsal, já jenom dodám, že i socialistická TV použila střihačské nůžky na příliš "tvrdé" záběry, vždy když se tam moc souložilo, ale vždy nenápadně a jenom kousek, aby diváci nic nepoznali (pornokino!). Ten rozdíl je patrný jen díky místům, kde se v dnes existujících sběratelských kopiích hovoří francouzsky. Dabing par excellence, zejména Zahajský, Drahokoupilová, Holý, ale i tehdy ještě mladý Schánilec. Marlène Jobert byla i v pětatřiceti sexbomba se skvělou postavou. (25.11.2012)

Film o tom, že konkurencia v policajnom prostredí neprináša lepšie výsledky a pôsobí skôr kontraproduktívne. Videl som lepši i horšie francúzske filmy s touto problematikou a dlhšie som premýšľal, či ponechať pôvodné štyri hviezdičky. Nakoniec som ich celé zoslabnuté ponechal. Claude Brasseur si film uzurpoval pre seba a urobil dobre, pretože ostatní plnili úlohy sparringpartnerov. Marléne Jobert som neveril úlohu policajtky, ale úlohu príťažlivej ženy áno. (10.05.2020)

Spíš než o válku policajtů jde o kompetenční spor dvou různých oddělení, ale nepředstavujte si ho jako házení paragrafů a citování směrnic. Tohle jsou ostří hoši, kteří si s podrazem nebo sviňárnou hlavu nelámou. Problémy řeší tvrdě a nekompromisně. No a když to někdo odskáče, tak je to jeho chyba. Od Claude Richa jsem to jenom nečekal, ale jindy tak sladká Maléne Jobert už mě trochu vyděsila. Atmosféře to ovšem bez debat prospělo, takže i když film netočilo žádné režisérské eso, nehrál v něm žádný z ikonických drsňáků, a soundtrack nesložil ani Ennio Morricone ani Francois de Roubaix, vznikla kriminálka, která sebevědomě dotahuje ty nejlepší. (16.08.2023)

Typická francouzská kriminálka přelomu 70. a 80. let se silným obsazením v čele s Claudem Brasseurem a Marlene Jobert. V konfrontaci s dnešní filmovou tvorbou by to bylo na spolehlivé čtyři hvězdičky, ale v dobovém kontextu se přece jen jedná pouze o mírný nadprůměr, a to především díky scénáři, který trpí určitou nedotažeností. Jinak jde opět o typické motivy z francouzské produkce oné doby, tedy kritika politických praktik mocenských špiček, násilí ze strany policie a rivalita jednotlivých složek policejní moci, která zabraňuje účinnému zásahu ze strany státní moci. Celkový dojem: 65 %. (08.11.2009)