Ulička slávy

zvláštní a celkem těžko uchopitelný film a to jak dějově tak formou.Ang Lee tohle vyprávění pojal po svém a nebýt mnohdy těžko uvěřitelných patetických keců,které pronáší ne zrovna uvěřitelné typy lidí,bylo by to celkem solidní válečné drama,řešící zda je víc jedinec,nebo "povinnosti" k druhovi ve zbrani.Samozřejmě s trochou toho posttraumatického stresu.Znovu vidět nemusím,ale na jedno podívání proč ne...60% (29.03.2017)

„Ľudia ľahko zabudnú.“ Hm. Viem, čo tým chcel Ang Lee ukázať. Precitnutie vojakov, vracajúcich sa z vojny. Možno nepriamo chcel ukázať aj ich príliš nízky vek, nie príliš vysoké IQ a povedzme primitívnu povahu, ale tým by som si nebol istý. Niečo na tom zaujalo aj hercov ako Kristen Stewart, Steve Martin, Vin Diesel a Chris Tucker. Tucker hrá v nejakom filme v priemere raz za 10 rokov, ale väčšinou je to blbosť, takže jeho prítomnosť v hocijakej snímke vôbec neznamená žiadnu záruku kvality. Ulička slávy je neskutočná nuda. Prvá hodina a pol bola peklo, ale našťastie sa to posledných 30 minút prekvapivo a nečakane rozbehlo a ako postavy, tak divák začal mať celej tej maškarády po krk a to vytvorilo viacero zaujímavých momentov. Mladučkým vojakom praskajú nervy a výsledkom sú WTF scény, v ktorých fyzicky napadnú civilov (!). Alebo je ukázané, ako zažili vojnové peklo, ale voči speváckemu vystúpeniu sú úplne bezmocní a zničí ich to. Páčil sa mi aj záverečný pokec s Dieselom. Ale nebyť toho, idem v hodnotení na brutálnych 20%. Každopádne je to ako celok strašná nuda a na Skrotenú horu a Hulka sa to absolútne, absolútne nechytá. (04.08.2017)

Skoro dvě hodiny leze banda nesympatickejch vojínů po stadionu a žvaní o všem, co jim přijde na hubu. A zatímco vy - jakožto divák - čekáte, až tam konečně něco vybouchne, objeví se závěrečný titulky. Dialogy jsou extrémně nudný, nezajímavý a primitivní. Nosnej pilíř v podobě příběhu tu chybí úplně a herci ve svých rolích nemají žádnou šanci cokoliv předvést, soundtracku je málo a vůbec si ho nevšimnete a ani Joh Toll, jeden z nejlepších kameramanů, neměl nejmenší chuť film povznést alespoň vizuálně - prostě proto, že nebylo jak. Nemam pochopení pro vznik tohohle filmu, ani nevim proč ho natočil Ang Lee. "Billy Lynn's Long Halftime Walk" je suverénně nejnudnější film nejen uplynulýho roku, ale pravděpodobně i mýho života (a to jsem člověk, kterej si libuje ve tří hodinovejch eposech)! (28.01.2017)

,,AMERIKA MÁ DNES NOVÉHO HRDINU“… /// Snaha o pohled do vojákovi duše. A taky snaha o vyjádření pocitů „vzorku“ Americkýho národa. Máme se zamyslet, jak vono to s tím patriotismem asi je? Teda Američani, páč našinec spíš propíčuje večer nad nepojízdným autem než nad přestřelkou v Iráku. A to je hlavní problém - netýká se nás to! Ale aspoň můžeme zjistit, že ani v Americe se vlastenectví nevyučuje. Buď to v sobě máte (takže vás tak vychovaj), nebo … Filmová rozvaha na téma - jaký je to bejt hrdina. Nenadchne. Kromě fajn válečný scény je to převážně snůška řečí, který ukolíbaj k spánku. Rozhodně to bude pravdivý… protože (a to i v našich končinách) lidi rychle zapomínaj. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 2012 napsal Ben Fountain, neznám. 2.) Nevím jaký to je, když je můj nejhorší den zároveň tím nejslavnějším. 3.) Thx za titule „urotundy@cbox.cz“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne (03.05.2017)

Zvláštne hodnotenia. Ang Lee je viac americkým režisérom, než tým čínskym. O to pokoj. A táto vojnová téma je niečo čo by som od neho nečakal, hlavne nie v tomto prevedení. Ale Billy Lynn je obrovskou kritikou amerického militarizmu skrze oči najmladších vojakov. Možno je to trochu účelové, ale na to kašľať. Billy Lynn mapuje cez retrospektívy a prítomnosť dve verzie skutočnosti, ktoré sa v " amerických hrdinoch" ešte stále nepretavila. Hlúpa vojna/ straty na životoch. Machinácie tých čo majú moc a čo k vojne nepričuchli, nenávisť a až posvätná bázeň od tých, ktorých životy sú determinované na neschopnosť vystúpiť zo svojej ulity a vidieť svet trocha inak ako len krajinu slobody, ktorá je aj tak len pozlátko pre hlúpych. Formálne komplexné - Lee je predsa len majster rozprávač. A tiež je tu pochopiteľné, že film si ako keby nikto nevšimol. Hoci mám pocit, že nám Európanom nehovorí už nič nové. Aj tak je to celkom fajn reflexia na jeden národ, ktorý si je často veľmi istý sám sebou a nedbá pritom na tých, ktorý krajinu pomáhajú budovať. Posledný príhovor Vina Diesela karmicko presný. Skôr by som film nazval poetickou meditáciou o vojne a spoločnosti. Tak mi to v hlave funguje. Steve Martin si strihol pekného sonofabitcha. (13.03.2017)