Ulička slávy

Film je užitečné vidět, když máte někoho v armádě. Řekne vám hodně o povaze války a budete mít více respektu. První půlhodina expozice je celkem nudná. Středobodem je Billy (Joe Alwyn) a jeho zkušenosti jako vojáka. Líčí se zde kontrast mezi tím co je skutečné a co ne a jak umí být patriotismus různorodý. "Zabíjet nás baví, přece nepošlete do Iráku mírové sbory" říká voják. Řekl bych, že vůbec poprvé v americkém filmu zaznělo z úst hlavního hrdiny, že je to válka o ropu, což ukazuje na pomalouu změnu toho, co si američané mohou dovolit říkat po Trumpově nástupu (a po objevení jejich vlastích bohatých břidlicových zásob plynu). (23.10.2017)

Ang Lee si rád hraje s filmem jako takovým a v posledních tak 10 letech hlavně s výrazným vizuálem, který je vyzdvihován více, než samotný příběh. Stejně tak tomu je i v Uličce slávy, která není ani zdaleka klasickým válečným filmem (válka je zde asi 5 minut) jako spíše protiválečným a ukázkou, jaké trauma si mladí kluci z války mohou přivézt. Toto jsme viděli x krát a bohužel v mnohem lepším a emocionálně silnějším provedení s lepšími herci. Ve výsledku mě tak dost zamrzelo, že Ang Lee nenatočil klasický válečný film, protože ta jedna bitevní scéna měla v sobě více nápadů a emocí, než zbytek dvouhodinového filmu. (11.09.2021)

Poměrně povrchový náčrt PTSD zapadající do průměru mezi tematicky podobnými filmy. Táhnout to má Alwyn, který na to ale není dostatečně zajímavý herec a ve svých pár scénách ho zastíní i Kristen Stewart. Scény z Iráku mají určitou sílu, ale občas jsou nešťastně napojené ve flashbacích. A vlastně je to taková nic neříkající skládanka herců a scén slepená americkým vlastenectvím, z níž čiší nevyčerpaná ambicióznost. (12.06.2018)

Vtipnejsia a komornejsia verzia flags of our fathers. Pre militantneho americana (az na zaverecne i love you) vkusna naborovka, pre tradicneho europana (obcas) skvela satira. Pekne si to ang lee vymyslel. Skoda, ze nie v strhujucejsej podobe. Slape to len na pol plynu, no za pozretie to urcite stoji. 7/10 (02.08.2017)

Okrem blbého amerického patriotizmu a oslave legalizovaných vrahov sa v tomto snímku nájdu aj pozitíva. Je tu psychologická otázka návratu vojaka do bežnej spoločnosti, kedy sa bojí aj ohňostroja. Ak by táto myšlienka, hoci nie novátorská, bola rozpracovaná hlbšie, mohlo ísť kľudne o drámu s oscarovými ambíciami. Takto sme ostali len pri náznakoch a najzaujímavejšou scénou bolo vystúpenie Destiny`s child. (01.03.2017)