Simón y Mateo
Simone e Matteo un gioco da ragazzi
Kid Stuff
Šimon a Matúš idú na riviéru
Convoy Buddies
Režie:
Giuliano CarnimeoScénář:
Sergio BazziniHrají:
Paul L. Smith, Antonio Cantafora, Dominic Barto, Ángel del Pozo, Mario Brega, Riccardo Petrazzi, Nello Pazzafini, Fernando Bilbao, Enrico Chiappafreddo (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Klasická komedie s hrdiny kopírujícími Terence Hilla a Buda Spencera nabízí tradiční příběh dvou neohrožených hlupáků, kteří nevědomky pašují zbraně přes hranice. Ani tentokrát nechybí velká řada nezapomenutelných scén a geniální ústřední melodie. (Levné knihy)
Recenze (266)
Tosim má pravdu, ale v tomhle případě je to daleko větší zábava než jamais vu:)) ()
Deja vu ()
Dvě pohodový hovoda dělají to, k čemu byli předurčeni, pohodový hovadiny. ()
Jako dítě jsem žral Spencera s Hillem i Šimona a Matouše, a ve rvačkach ve škole byl za Šimona. Nyní se na to občas kouknu se synem, který se Šimon jmenuje, takže ve rvačce s ním na mě zbývá Matouš. Jinak, když bych to měl porovnat, tak teprve nyní jsem si uvědomil, že největší rozdíl je v tom, že Šimon a Matouš mají mnohem jadrnější jazyk, kdy pro sprosté slovo nejdou daleko. Největším plusem je pro mě velmi chytlavá ústřední melodie On My Way. ()
Jen bych se opakoval - klasika své doby, dnes bohužel ryzí průměr - ale nemůžu dát méně, než 4 hvězdy... ()
Mně je jasný že tomu nemůžu dát víc, protože já jsem si tímhle projít nedokázal, u mě to vyhrál Bud Spencer a Terence Hill a tihle dva to naprosto minulo. Je mi jasný, že kdybych je měl rád od mala, tak jim taky nasázim plnej počet, ale takhle to prostě nejde. ()
Scénář: Sergio Bazzini, Tulio Demicheli .. Nezapomenutelné bitky, nezapomenutelné hlášky a v mládí tolikrát opakovaná zábava při každém dalším podívání až do zničení videokazety..:-)) Souhlasím, že právě tohle patří do Zlatého fondu komedie. ()
Více než-li zdařilý klon na "buddy" snímky Hilla a Spencera. Dokonce tak moc povedený, že je ve výsledku lepší mnoha filmů originálního nerozlučného fackovacího dua. ()
Klasika podruhé. ()
Jelikoz me prvni dil fakt namlsal, tak jsem se na druhej hodne tesil, ale bohuzel, tady sla latka dolu. Problem je, ze film nenabizi nic noveho. V prvnim dile byla desna spousta originalnich vtipnejch napadu, jenze tohle je proste klasika, jednoduchej pribeh, kterej pusobi dojmem, ze uz jste ho videli, dobrej dvojnik Spencera, horsi dvojnik Hilla, pekna ustredni melodie. Problem je, ze bitky nemaj zas tak super choreografii a nejak zvlast hodne jich tu neni a pak taky, ze Dominic Barto neni moc vyuzitej. Nicmene porad se jedna o solidni zabavu a sem tam je tam fakt nakej krutej vtip. ()
Hodnotím z pohledu tehdejší doby, pochopitelně, že dnes by ty jejich pudrovačky a nebo honičky už tolik neuspěly, ale nemějte ty kluky rádi, to zkrátka nejde. Jako malá holka jsem si dokolečka pouštěla úvodní song On My Way. ()
Slušná variace na Terence Hilla a Buda Spencera. Klasika mého dětství plná nezapomenutelných bitek a honiček. ()
"Chcete na nás, abysme pracovali? To jste tedy na špatný adrese. Nedávno jsme to zkoušeli a potřebovali jsme šest měsíců, než jsme se vzpamatovali." Jsou to sice dvě nefachčenka, ale tu práci vzali a já jsem se u toho jako malý mohl uřehtat. Jenže od té doby jsem evidentně nedospěl, takže se u toho řehtám pořád. Sice už to nemá úplně ty grády, ale nostalgie to bez problémů vynahradí. Takže si užívám každou bitku, přetlačování s náklaďáky, Šimonovo taneční číslo i mafiány v rozpadajícím se Citroenu. Už jen to, že ten nejvíc nejzlejší gangster se jmenuje Frou-Frou, je pro mě důvodem k smíchu a i má děravá palice si bude navždy pamatovat to Matoušovo starostlivé "Nebolelo to moc?" po každém Šimonově razítkování hlavy. ()
Podstatně slabší a sušší peprná komedie než byl Šimon a Matouš, přesto stále dobrá zábava se slušnou porcí kvalitních facek a šprýmů. 64% ()
Kdysi jsem ten film zbožňoval, dokonale odpovídá vkusu desetiletého kluka, jde o ryze nenáročnou oddechovku ve stylu Terrence Hilla a Buda Spencera, tedy spoustu rvaček, hlášek a laciných vtípků. Celkový dojem 25 %. ()
"JDI DO HAJZLU, TY IMPOTENTE, I S TVÝM TÁTOU, TVOU MÁMOU, TVOU SESTROU A TÍM VOLEM, CO TI VYSTAVIL ŘIDIČÁK!" První díl jsem neviděl, ale tenhle druhý je těžká klasika mého dětství (snadno rozpoznatelná podle chytlavého ústředního songu), kterou jsem měl radši než všechny Spencer-Hillovky, které kopíruje. První polovina filmu líčí cestu Šimona a Matouše kamionem na Riviéru a nese se v duchu porušování dopravních předpisů, demolování bezpočtu aut a pošťuchování s neschopnými gangstery (jejich šéf rozdávající pohlavky a přimhuřující oko je BOŽÍ), druhá po příjezdu do Marseille zase přináší klasické Spencer-Hillovské bitky vrcholící finálem na lodi. Dneska už to taková prča není, ale jako malej jsem to miloval. ()
Ale, k čertu s nimi. Jsou takový ošklivější, než Bud Spencer a Terence Hill a jako nevinného kluka mě to dost mátlo, ale ta hudba, ty honičky, ty humory a bitky, prostě to všechno, co vyextrahovali z originálu tito epigoni, bylo po čertech srandovní a dost jsme se u toho jako děti řezaly. V průměru asi takto. Za přiznané kopírování dávám čtyři hvězdy (doufám, že přiznané, v opačném případě bych neváhal nasadit šrapnel). Za hudbu (skvělou úvodní písničku On my Way, kterou si, nevím proč, pořád pletu s Dune Buggy z filmu Jestli se rozzlobíme, budeme zlí) další čtyři hvězdy. Za občas nalezený originální gag tři hvězdy. Za to, že tvůrci neměli prachy na Buda a Terence a mohli vytvořit naprosto famózní a následně kultovní sérii o Šimonu a Matoušovi dávám jednu, protože odpadem dělit nejde. Početně to vychází na průměrné tři hvězdy. A to hodnotím podle tehdejšího dojmu. Nedokážu si představit, že bych na to čučel dnes nebo jindy. To přehnané napodování originálu by mi přeci jen asi brzo začalo lízt na nervy. ()
Zatímco premisa, že tupí jsou pronásledování tupějšími a u toho se střídají honičky, flákance a dlabance, je známá, jména Smith a Cantafora už tolik ne. Jenže když dva dělají totéž, může to být totéž a chvílemi možná i lepší. Říkáte kacířský flusanec do obličeje dvojice Bud Spencer a Terence Hill? Lepší plivanec do tváře, než hněv Frou-Froua..! ()
Zdaleka nedosahuje kvalit těch lepších filmů s Budem Spencerem a Terrencem Hillem. Spíše podprůměrná zábava obsahující malé množství rvaček a navíc ještě dost nenápaditých. Tenhle film mi asi brzo vyšumí z paměti.. A kdybych měl někdy v budoucnu zase možnost ho vidět. No, tak to bych si radši pustil Když se rozzlobíme, budeme zlí. ()
Když v roce 1975 vznikl snímek Šimon a Matouš jedou na Riviéru, tak jsem ještě ani nezačal chodit na základní školu, natož aby mne pustili do kina. Upřímně jsem měl tehdy ještě jiné zájmy, než koukat na bláznivé komedie a spíše jsem vždy v podvečer sledoval Večerníček a když se poštěstilo, tak jiné pohádky, které se uráčila Československá televize na prvním nebo druhém programu pustit. Až o několik let později se mi jména Šimon a Matouš (Paul L. Smith a Antonio Cantafora) dostaly pod kůži, když jsem zřejmě zaslechl, jak se o ztřeštěných dobrodružství dvou nerozlučných kamarádů, někdo bavil. Bohužel jsem marně pátral v paměti, kdyže jsem tedy konečně představitele dvou smolařů viděl, ale určitě jsem měl zmatek v tom, že jejich představitelé byli téměř k nerozeznání podobní dvojici Terence Hill a Bud Spencer, kterou se snažili herci Paul L. Smith a Antonio Cantafora napodobovat. Abych si vše ujasnil, napsal zasvěcený komentář a správně film Šimon a Matouš jedou na Riviéru ohodnotil, pustil jsem si jej po letech znovu. Na začátku jsem se rychle seznámil s dvojicí kamarádů Šimonem a Matoušem, kteří byli dlouhodobě nezaměstnaní a protože neměli peníze, živili se drobnými krádežemi. Jednoho dne se pokusili prodat své řidičáky na nákladní auto, když v tom jim neznámý muž (Francisco Merino) učinil nabídku, kterou nešlo odmítnout. Pokud bezpečně převezou kamion se zbožím z Itálie do Marseille, čeká je tučný honorář. Nákladní vůz byl plný sprejů proti hmyzu, a tak museli být obzvláště opatrní, protože při nárazu by mohly tlakové nádobky explodovat. Při celní kontrole objevil Šimon (Paul L. Smith) a Matouš (Antonio Cantafora) mezi bednami revolver, což je ale nijak nerozrušilo, naopak si se zbraní užili trochu legrace. Poklidně pak pokračovali ve své cestě a ani si nevšimli, že se jim na paty pověsila banda mafiánů, kteří je chtěli připravit o náklad. Během pronásledování na silnici došlo k několika dramatickým situacím, nicméně nákladní vůz i ten osobní s čtveřicí mafiánů v čele s Luckym (Dominic Barto), nakonec přijeli do francouzského přístavního města, kde se mezi nimi v garážích odehrál závěrečný souboj. Toho se zúčastnil i šéf bandy Frou-Frou (Antonio Monselesan), ale naše dvojice hrdinů bitku vyhrála a kamion dovezla do správných rukou. Náklad si převzal další mafián Monsieur Le Renard (Eduardo Fajardo), kterého chránil jeho hlavní bodyguard (Fernando Bilba), který jim za úspěšnou akci nabídl nový kontrakt. Šimon a Matouš měli tentokrát převézt kamion s nákladem sezamového oleje do Dakaru, ale až na lodi zjistili, že byli opět podvedeni a chtěli svrhnout náklad do moře. To se samozřejmě nelíbilo těm, kteří jim náklad svěřili a tak se rozpoutala honička s efektními bitkami. Šimon s Matoušem nakonec mafiány přemohli a náklad i gangstery pak posadili do kamionu, kde si je převzali celníci. Peníze, které od šéfa za zbraně a přepravu získali však při útěku před policií ztratili v moři a tak byli nuceni zůstat v Africe, kde se pak odehrálo další dobrodružství dvojice Šimon a Matouš. Během sledování jsem se snažil na film nahlížet tak, že byl natočen už strašně dávno, abych od něj neočekával nesplnitelné. A dobře jsem udělal, protože děj byl velmi jednoduchý, naivní až dětinský, leč celkem zábavný a hlavně naprosto ztřeštěný. Jednoduchý příběh byl okořeněný několika rvačkami ve stylu slavnějších kolegů Buda Spencera a Terence Hilla, no a mně se líbila i ta samotná cesta na Riviéru, kam jsem se 27 let po natočení filmu podíval také (Caen, St. Tropez). Vtipný byl také šéf bandy Lucky, který hlavou dělal potrhlou mimiku. Mou hlavou však vrtal tolikrát zmíněný náklaďák Fiat 691, který měl řízení vpravo, ačkoliv se od druhé světové války jezdí v Itálii jako u nás. Teprve později jsem se dozvěděl, že to nebylo vozidlo s Velké Británie, ale že Italové nechávali nákladním vozům řízení vpravo, aby měl řidič lepší přehled při jízdě po horských cestách s nebezpečnými krajnicemi. Zajímavé, ale teď už je čas hodnotit. Suma sumárum, snímek Šimon a Matouš jedou na Riviéru ode mne získal tři Šimonovy hvězdy ***. () (méně) (více)