Kimi no na wa.

Tak to letos Makoto Shinkai opět vyhrál. Nádherný anime filmeček, který se ze začátku tváří jako takové to veselejší, až na hlavu postavené fantasy s na první pohled dost nelogickými prvky (každý si určitě řekne, proč se nemohou kontaktovat, když mají na sebe číslo, atd.), ale postupem času se to rozvine v něco, co zde popisovat nebudu, protože na rozdíl od ostatních zde chápu význam slova „spoiler“ a jak moc to může pokazit požitek. Zpracováno výtečně. Obrazem něco, z čehož každému, kdo dá na krásnou kresbu, potečou pomyslné sliny. Žádné zbytečné postavy navíc, ke kterým by si člověk nedokázal udělat za ty ani ne dvě hodiny určitý vztah. A dějově to zase dokázalo vypustit vše ne tolik podstatné a nabídnout neskutečně napínavé finále. Samozřejmě i hromadu upřímných emocí. Já - spokojen. Po nepřílišném nadšení z podobně vizuálně poutavého Koe no Katachi vybírám jako letošní nejlepší anime film právě tento. 95% (08.08.2017)

Kdybych neměl nakoukanou anime řadu Rascal Does Not Dream... dal bych filmu i vyšší hodnocení, ale takhle nemůžu. Příběh je rozhodně zajímavý a nedivím se, že mnoho lidí zaujal, ale zas tak moc to mé srdce nezasáhlo. Taki a Mitsuha jsou fajn dvojice a všechno tam dává svůj smysl, jenže se to chvílemi i docela táhne a dílku bych tak ubral takových 10 minut. Animace je ale jinak nádherná, hudba vše skvěle podkresluje a je tu i pár zajímavých twistů. Na druhou stranu je film ale trošku nadhodnocený a celkově tu máme kvalitnější příběhy s různými paradoxy, jako je právě Rascal. 75% (09.09.2020)

Tenhle film je opravdu příjemným pohlazením po duši. Začátek sice působil trochu zmatečně, no nakonec se z toho vyklubal překrásný příběh o střetu dvou mladých lidí, které neustále sužoval pocit, že jim v životě něco chybí. Hrozně si cením, s jakou lehkostí a přirozeností děj vygradoval a že i přes komplexní hrátky s časem a prostorem nepůsobil nikterak přeplácaně. Dlouho se mi nestalo, že by ve mně film zanechal takové příjemné hřejivé pocity se špetkou melancholie na závěr, kterou lze stěží popsat slovy. Opravdu nádhera. Vizuálně taktéž. Asi to nebude pro každého, uznávám, ale pokud jste hluboko v srdci trochu snílek, věřím, že si přijdete na své… :) mě osobně to oslovilo daleko víc, než Miyazakiho opěvovaná Cesta do fantazie a vřele to doporučuju všem, kterým nevadí kreslená tvorba. Za sebe pevně věřím, že se na to nedívám naposled… (25.06.2023)

Šinkai Makoto má zkrátka svůj styl. Kámenem úrazu je však to, že jeho filmy pak všechny působí podobným dojmem. Z nějakého důvodu jsou dokonce i plakáty jeho filmů tak podobné, že není divu, že se mi to všechno slívá dohromady. Důraz na oblohu, dvě postavy s nějakým osudovým vztahem... Zkrátka to všechno působí jen jako obměna toho samého. A to je podle mě trochu škoda. Na druhou stranu, tenhle snímek přece jenom svou kvalitou a příběhem lehce vyčnívá. Rozhodně se mi líbil víc, než některé jiné Šinkaiovy filmy, které jsem viděla (přiznám se však, že jsem zdaleka neviděla všechny, takže nemám jak pořádně srovnat). Docela chápu, proč se tenhle film setkal s takovým úspěchem. Příběh je dobře vystavěný a vztah obou postav taky hezky vyobrazený, dokonce se dá mluvit o jisté "dojemnosti". Za mě byla ta "dojemnost" ještě docela příjemná a v mezích, ale je nutné říct, že Šinkai je přesně ten typ režiséra, který má tendenci přehánět to s melancholickou atmosférou. Právě proto mi jeho styl úplně nesedí. A to přitom jsem člověk, který si na nostalgický či melancholický tón ve filmech docela potrpí, jenže jde o to, aby vznikal přirozeně. U Šinkaie je to někdy tak nějak "na sílu", nebo jinak řečeno "přes čáru". A to mi vadí. Naštěstí v tomhle filmu to až tak přehnané nebylo. Ano, konec k tomu měl sice blízko a z mého pohledu nebylo nutné to konečné vyústění takhle rozvléct, ale nakonec jsem byla spokojená. Abych to shrnula, Kimi no na wa sice nepovažuju za žádný skvost, ale uznávám, že se řadí k významným anime filmům posledních několika let. ~(4,2★)~ (16.09.2019)

Anime nevyhledávám (dosud jsem viděla jenom "povinnou" Mononoke), ale tohle mě uchvátilo. Příběh je sice hlavně z počátku náročnější na zorientování se, ale užívala jsem si nádhernou animaci, jímavou hudbu, a i když jsem si nebyla jistá, že jsem pobrala to střídání časových linií, závěr ve mně vyvolal spoustu emocí. Po další projekci už zvedám na maximum. Překrásné. (03.03.2019)