Bába z ledu

Hlavní hrdinka je člověk, se kterým musí každý soucítit, s jakou trpělivostí snáší rodinné problémy a především čecháčkovské, nechutné charaktery. Náhodu se jí do cesty připlete banda otužilců a především sympaťák Broňa. Drama je pojímáno velmi vtipným způsobem a nechybí zde mnoho silných okamžiků. Hereckému duu nelze nefandit, díky upřímnosti, herectví a jejich obdivuhodnému otužileckému výkonu. Moc se mi líbilo vykreslení jednotlivých charakterů lidských povah a to v příjemně utíkajícím dramatu, bez zbytečných dialogů, s nadsázkou a vtipem. V některých momentech je tempo vlažnější a trošku toho barvitého klišé nechybí, ale nikdy to není přes čáru, aby se divák nudil. Zdálo se, že vše směřuje k očekávanému závěru, který však svým hořkým finále hodně překvapí a Bába z ledu dokonale vystihuje název filmu. Mimo jiné ta slepice byla boží !!!! .......7/10 (14.03.2017)

Divák musí ocenit, že Zuzana Krónerová udělala pro roli maximum a otužování opravdu zvládla. Myslím, že film nemá moc velké šance urvat Oskara za nejlepší zahraniční cizojazyčný film, protože příběh je dost slabý. Přesto těch 106 minut vyloženě nenudí, ale že bych se na film podíval za pár let ještě jednou, to bych neřekl. Doufám, že si jen Bohdan Sláma vybral slabší chvilku na úkor připravovaného Švejka. (27.09.2017)

Vycházení se Slámou není pro mě jednoduché a musel jsem to pořádně vstřebat. Co se mi zdálo na začátku divné, nedotažené, se nakonec obrátilo. Zdálo se mi to jako nevábný mix žánrů - co začíná jako komediální oddechovka, končí jako rodinné drama - ale v tom spočívá vlastně smysl filmu a jeho ledové symboliky (té otužilecké i té emocionální). (08.03.2019)

Za sebe říkám, že tohle je filmařsky nejvyspělejší Sláma. Civilní herecké pojetí, zbytečné dialogy zde nahrazujou vše říkající pohledy. Herecké výkony tandemu Kronerová - Nový přirozený a velmi kvalitní. Jediný co bych této sociálně laděné vztahovce vyčetl je nevyvážený prostor pro vedlejší hrdiny (např. Marek s Petrou bez scény na rozdíl od Václava s Tatianou ) , ovšem to nic nemění na faktu, že se jedná o další důkaz, že český film stále souptá, stále stoupá a česká filmová kritika stále klesá a stále klesá. (24.02.2017)

Sláma by si měl dát restart a Český lev by se měl zrušit. S tou sociální prací balancuje Sláma od začátku a až dosud se mu z toho dařilo dělat filmy, které lze označit nejen za dobré a tzv. umělecky hodnotné, ale i mimořádné (viděl jsem Divoké včely a Čtyři slunce). U Báby z ledu už to neustál a došlo k tomu, co mu hrozí permanentně, totiž k vytvoření pouhého výchovného videa, jakkoli tematicky promyšleného (problémy jednotlivých postav, metafora různých podob chladu, jeho snášení a zahřívání, vnuk, závěr, rozbitá mísa, postavy odmítající nabízený happyend aj.). Oběma výše jemnovanými filmy jsou nám vyprávěny sice všední příběhy, které by ale nikdo jiný než Sláma vyprávět nedokázal. Bába z ledu je příběh sice nevšední, ale vyprávěný jako tisíce jiných, zaměnitelných a lhostejných příběhů, jimiž nás filmoví producenti neustále zahrnují. Veškerá rodinná "problematika" v Bábě z ledu naznačovaná je přehrávaná do trapnosti. Přehrávaná je v různých scénách i titulní postava (zejména tam, kde má vypadat jako ušlápnutá přestárlá matinka) - celkově postava krajně nekompaktní. Sláma jako scénárista napsal obtížnou, ale možnou postavu, vlastně postavu zcela všední, kterou však její představitalka a Sláma jako režisér nedokázali přesvědčivě ztvárnit. Opravdu přesvědčivá je Kronerová vlastně jen při nahaté scéně v posteli (což by ostatně mohla být kultovní scéna, kdyby ten film okolo za něco stál). Vinou nezvládnutí postavy také zaniká nosnost doslova pojatého názvu (bába "z" ledu), takže i závěrečná scéna v ledové vodě už vyznívá zcela hluše. Nového postava působí jako psaná pro Luďka Sobotu a oba synové i se snachou Vilhelmovou jsou nejspíš vystřiženi z nějakých těch komedií s Trojanem kolem přelomu století. Titulní píseň jako už tradičně strašlivá. Z tradičně silné Slámovy (a Markovy) filmové estetiky zbývá sem tam nějaký pěkný záběr a krásné zobrazení živočišného druhu otužilec český. Závěrečná dějová smršť přichází ve fázi, kdy už je mi všechno jedno, a vlastně jediným momentem kdy jsem měl chvilkový dojem, že se přece jen dívám na něco zajímavýho, je scéna na obecním úřadě. (13.03.2018)