Herz aus Glas
Drama
Západní Německo, 1976, 94 min
Režie:
Werner HerzogHrají:
Josef Bierbichler, Werner HerzogObsah
-
V tomto "hranom" filme viac než v iných Herzog kašle na rozvíjanie príbehu. Hoci tu je prítomná línia hľadania receptu povestného rubínového skla, tá je v podstate kostrou, rámom, ktorý režisér vypĺňa filozofickými úvahami o mieste človeka vo svete (vesmíre). Údajne herci hrali v hypnóze. Ak divák bude ochotný akceptovať film taký, aký je a pristúpiť na Herzogovu hru, môže sa dostaviť transcendentný moment... (oficiální text distributora)
V tomto "hranom" filme viac než v iných Herzog kašle na rozvíjanie príbehu. Hoci tu je prítomná línia hľadania receptu povestného rubínového skla, tá je v podstate kostrou, rámom, ktorý režisér vypĺňa filozofickými úvahami o mieste človeka vo svete (vesmíre). Údajne herci hrali v hypnóze. Ak divák bude ochotný akceptovať film taký, aký je a pristúpiť na Herzogovu hru, môže sa dostaviť transcendentný moment... Komentáře uživatelů k filmu (6)
-
Lima
Werner Herzog, tvůrce fascinujících ´Fitzcarraldo´ a ´Aguirre, hněv Boží´, samorost, originál, který kašle na diváckou odezvu a točí si filmy podle svého. Tenhle film předcházela pověst, že herci v něm zangažovaní byli zhypnotizováni, což jsou samozřejmě babský klevety, ale opravdu to tak vypadalo, vzhledem k tomu, s jak strnulými výrazy předříkávali svůj text a jak nepřirozeně ve svém hereckém projevu působili. Film má opět podmanivou "herzogovskou" atmosféru, s brutálně pomalu plynoucím dějem a s plno absurdními situacemi, které vypadají vskutku bizarně. Vesničani chodí po vsi jako zombíci vystřiženi z Romerova filmu, dva chlápci sedí v hospodě u stolu naproti sobě a s naprosto netečným výrazem, bez jediného slova a významu pro děj se tahají za vlasy, polévají se pivem, či si rozbíjejí sklenice o hlavu a povídají si o tom, jak si na sebe lehnou, jiný chlápek se strnulým pohybem a vějířem karet v ruce se jde podívat na požár a pak se zase bez jediného slova vrátí zpět, jakýsi vesničan tančí se svým mrtvým kamarádem a do toho všeho neustálé prostřihy na vytlemeného dědulu v křesle atd atd. Někdo tomu může říkat obrazy s filosofickým přesahem, jiného to může upřímně pobavit, někoho třeba i znechutit. Děj se točí kolem vesnické sklárny a pátrání po receptuře charakteristického produktu sklárny - rubínového skla - kterou si s sebou vzal do hrobu místní rodák. Vše v povzdálí sleduje a příběhem de facto provází postava, která žije v horách, umí předpovídat budoucnost a chrlí ze sebe jednu filozofickou myšlenku za druhou. Příběh "občerstvují" záběry na magicky krásné přírodní scenérie (přičemž ty v úvodu jsou záměrně jakoby z vadného filmového pásu) za doprovodu působivé hudby. Vše dohromady tvoří celek, který svým vypravěčským stylem někoho může k smrti nudit, jiného přinutit fascinovaně zírat na plátno. U mně to je tak něco mezi, proto dávám neutrální 3*. Opravdu těžko hodnotit :o)(18.3.2006)
-
asLoeReed
Složité, senzibilní a pro někoho klidně i dost nesympatické. Těžko o tom něco napsat; je dobré znát zápletkovou osu předem, nebo si ji aspoň přečíst po projekci. Protože jenom tak se dá potom soustředit na úplně jiné hodnoty: chvíli je deformace tváří, postav a jejich protagonistů, stejně jako celého tohoto Herzogova světa, únavná a nezajímavá (záměrně odpudivá), chvíli ale - a to v místech "zastaveného času", v pasážích, kdy se dění umlčí, a atmosféru utváří k divákovi vřelý hudební pod- či základ společně se záběry (krajiny, přírodních detailů a celků) - vše výtečně "hřeje". Málo slov, více důkladné práce s mizanscénou v této kostýmní a rekvizity využívající (a atrakce: foukání skleněných výrobků v továrně) zadýchané, metafyzické tragédii s podivuhodným koncem. (Hromadné obrazy jsou nasvěcovány jako stará malířská díla.)(3.11.2010)
-
giblma
Ve stísněně uzavřeném prostoru malého panství se v žhoucích výhních rodí krvavě rudé sklo, které dodává vesnici prosperitu a v pánech zase krotí běsy a dodává klid. Proto, když tajemství zahyne společně se sklářem, v mladém šlechtici se probudí šílenství a vesničané se pomalu s ním také pomalu začnou propadat do kdysi rudých střepů skleněného pekla._ My se s Herzogovými filmy navzájem prostě máme rádi.(3.11.2010)
-
Silverluv
Zajímavý kousek se zvláštní až bizarní atmosférou. Příběh odehrávající se v zapadlé horské vesničce, kde je pro místní usedlíky prakticky jedinou obživou sklárna, která znenadání přišla o své výrobní tajemství. Křehkou dějovou linii rozbijí více či méně filozofické a ekologické předpovědi místního jasnovidce, který je prakticky hlavní postavou a zároveň i průvodcem tímto zvláštním, trochu až hororovým příběhem. Nevím, film má určitě své kouzlo, a to hlavně ve vizuální a hudební stránce, ale jako celek mě moc neoslovil.(2.11.2005)
-
Pethack
Doufám, že to tady můžu říct naplno - tajemství rubínového skla je koloidní zlato!(5.3.2010)
-
isla
ČO?!(31.1.2011)
