matka!

Uf! Psycho, atmosféra ke krájení, ale dál? Nepochopila jsem, oč tvůrcům šlo a narozdíl od jiných filmů nemám pocit, že druhé shlédnutí by tomu pomohlo (kdybych na něj měla nervy). Ani vysvětlení celé alegorie, které jsem si po shlédnutí dohledala, nezměnilo můj pocit, že jde o naprosto šílené dílo dohnané do extrému. Chápu díky tomu lépe tvůrčí záměr, ale nedělá to z Matky pro mě lepší film. Kdyby to byl "jen" horor, asi by z toho u mě vyšlo celé dílo o kousek lépe. Jedna hvězda za tu atmosféru, napětí a naprosté vcítění se do hlavní hrdinky, druhá za herecké výkony. A ještě jedna věc se nedá dílu upřít - ať už jste jste nadšeni nebo znechuceni, jen tak na tenhle snímek nezapomenete... (23.03.2018)

(spoilery) Přepjaté. Někdy až k parodii. Nejsem si úplně jistý, že by mě Gaia měla tak rozčilovat do krajnosti dovedenou poddajností a pasivitou. Opravdu si její antropomorfní já nepředstavuju jako lehce pomatenou submisivní domácí paničku s posedlostí po domácích pracích. ___ Aronofsky se zas a znova vrací ke svým oblíbeným tématům. Abstrahuje rodinný mikropříběh přes obecný konflikt ideologií pozemského světa, až na úroveň alegorie k biblickým (a antickým) motivům (to poslední říká erased a má samozřejmě pravdu). Tísnivě strnulý, nereálný a mimoběžný vztah dvou lidí, kdy jeden je závislý na lásce druhého, druhých, k sobě a k tvorbě, zatímco ten druhý na svém obdivu k tvůrci a touze pro něj se obětovat a vytvořit "ráj na zemi," byl sám o sobě nejzajímavější. Bez dalších exkurzí k vysvětlování všehomíra bych se pohodlně obešel. ___ Mám pocit, že právě tou nejintimnější rovinou si Aronofsky trochu ublognul o svých pocitech z autorské tvorby – zejména z práce na Noemovi, respektive z následného (ne)přijetí ze strany veřejností. ___ Nic ve snímku neproběhlo náhodou, problém vnímám spíš v tom, jak moc vtíravě vše volalo po uznání svých symbolických hodnot. ___ S čím ale Aronofsky pracuje skvěle, je zvuk a čas. Postup tvůrčím procesem / vztahem / matérií / světem / cestou k poznání a k završení kruhu (což bude Aronofskyho oblíbený geometrický tvar), to vše mělo trpělivý spád a já si fakt užíval nejistotu a podivnost dění na plátně, ve které mě režisér udržoval po většinu snímku. V závěru dochází k poměrně brutálnímu a explicitnímu násilí na postavách, které tohoto jsou zpravidla ve světě filmu ušetřeny, a i to přispívá k uspokojivý katarzi. Tenhle film je stejně tak odpad, jako prvotřídní dílo. Nevím prostě. EDIT: Na druhé projekci jsem byl v multiplexu. Špatná volba. Lidé se s postupem snímku stále častěji smáli a teatrálně (tak, aby byli patřičně slyšet) zvažovali opustit sál. Tvrdím, že v tomto konkrétním případě k takovému přijetí ze strany diváků nedošlo pro příliš banální fúzi fragmentů řecké mytologie a Starého zákona. Snímek se pro tyto otrávené až znechucené diváky postupně a stále více stával naprosto nesrozumitelný. Nebyli to totiž Verbalové, který analogie ve snímku pravděpodobně pochopí, ale dá tomu odpad, protože mu to i tak bude připadat jako naprostá sračka. ___ Někde za půlkou hracího času dochází ke zlomu, kdy začíná být důležitá alespoň základní znalosti odkazovaných textů, jinak se Matka! stává silně nečitelnou, příliš absurdní. Snímek ve svém náhle frenetickém tempu asi pro mnohé přestává fungovat sám o sobě, nevystačí si - zejména protože se zdají absolutně nesrozumitelné skoky v dějí, motivace postav a mimoběžnost vzájemné interakce. Jako zajímavé také vnímám, že se přímé citace Hésiodose / Bible a kdo ví, čeho ještě, vyjmuté zpod ochrany vážených textů, stávají mnohem snáze terčem posměchu. (18.10.2017)

Bylo by snadné poslat tento Aronofského počin jak do odpadu, tak i k plnému hodnocení. V prvém případě bych si to obhájil tím, že jde o šílenou slátaninu, která se tváří jako něco víc a pokouší se o přínos nějakého sdělení. V druhém případě bych se tu rozplýval nad nápaditostí, skrytými metaforami a odkazy na Bibli, poselstvím atd. Bezprostředně po zhlédnutí jsem skutečně matku! ohodnotil odpadem, avšak stále mi právě viděný počin ležel v hlavě, nutil mě přemýšlet, dohledávat si o něm informace a přijít na to, proč se mé hodnocení tak moc liší od hodnocení mých oblíbených uživatelů. Naťuknutí v mnoha recenzích či vysvětleních děje mi otevřelo oči ke zcela jinému nahlížení na zpracovanou látku. Musím uznat, že nejrůznější odkazy na Starý i Nový zákon jsou perfektní a osobně by mě zajímalo, kolik uživatelů, co hodnotí film tak vysoko, pochopilo skryté vazby či metafory, aniž by si o snímku dopředu cokoliv zjišťovali, zajímali se o něj a případně se někde dočetli, o co tvůrcovi šlo. První část snímku mi zaváněla celkem solidní podívanou, v níž spousta nelogičností v chování postav srážela dojem. Druhá, kde dochází k prezentaci brutality a násilí, byla natolik absurdní a šílená, že jsem byl odhodlán zůstat u nejhoršího hodnocení. Stále jsem čekal, jaké bude rozuzlení, zda se dozvíme něco, co nás naprosto odrovná. Neříkám, že tu něco takového nebylo, ovšem nejsem si jistý, zda to bylo zcela srozumitelně podané. Filmy, o nichž je potřeba si nejprve něco zjistit, aby mohly být správně a pořádně pochopeny, filmy, o nichž si po zhlédnutí musíte dohledávat jejich vysvětlení, které se navíc strašně různí a je těžké se dopídit něčemu oficiálnímu, nejsou v několika posledních letech mým šálkem kávy. Vzhledem k tomu, že mě však matka! donutila dlouze o příběhu přemýšlet, nemohu ji dát odpad. Pocitově se nedostanu nad 1*, avšak nechci Aronofského počin zcela zatratit. (25.02.2018)

¨Fakt nemám problém s divnejma filmama, to asi ví každej, co ví, na co koukám, ale... Tady mi většina divnosti přišla jako příliš laciná a příliš samoúčelná, příliš dlouhá a s Jennifer Lawrence, která je sice dobrá herečka, ale zde se od první vteřiny tvářící podobně jako někdo, komu se zrovna pokouší prokousat ušním bubínkem pavouk, co poslouchá metal a má rád palačinky. A ne, není to špatné, jen to nemá mnoho co nabídnout a snaží se ten fakt schovat za snahu o bizarnost a biblické motivy - protože když se budete trochu snažit, můžete je naroubovat na jakýkoliv film. (05.02.2018)

Sledujem tú širokú škálu rôznych hodnotení a je jasné, že tento film si hľadá fanúšika o čosi ťažšie. Aronofsky svoje filmy zvláda bravúrne a ja som mu to zožral. Radím sa do skupiny, ktorej film sadol. Našli sa momenty, keď som takmer nedýchal. Film má pomalšie tempo, čo mi max. vyhovuje a aj práve preto vyniknú napínavé a vyhrotené momenty. Herecky úžasne zahrané, Bardem skvelý ako vždy a J. Lawrence predvádza asi svoj najlepší výkon. Zvraty v deji neriešim, aj keď to bolo miestami veľmi divoké. Hodnotím ako na mňa film pôsobil. Jednoducho som od neho nevedel odtrhnúť oči, prišlo mi to zaujímavé, napínavé a veľmi dobre zahrané. Je úplne jedno či ste veriaci alebo nie, bral som to ako psychologický horor a dostal som o dosť viac než som očakával, pretože kvôli dosť mizernému hodnoteniu som film dlho odkladal. 80%. (07.07.2021)