Kill Bill

POMSTA JE POKRM, KTERÝ NEJRADĚJI PODÁVÁME ZA STUDENA….. Úžasná akční podívaná se spoustou překvapení, fantastickými nápady (dělení obrazu, detaily, anime). Ujištění, že pedofilie a nekrofilie se nevyplácí a zjištění, že v tomto krvavém románu vlastně vůbec nejde o krev. Výborná U.Thurman a sympatičtí záporáci. Prostě k sejmutí! Ačkoliv je to proti mým zvyklostem, musím pochválit i dabing (nečekal jsem, že to někdy napíšu). A fakt, že jde především o zábavu dotváří i vtípek v závěrečných titulkách s poděkováním O.Neffovi za zapůjčení helmy. Pokračování za okamžik..… (29.03.2008)

Kill Bill je určitě nejslabším filmem Quentina Tarantina. Bez diskuze zůstává, že je to bravurně natočená americká variace na kung-fu filmy, efekty a trikové scény jsou dotaženy do dokonalosti, ocenit se dá i dobře zvolená hudební složka filmu, ale pak už výčet kvalit tohoto díla končí. O kvalitách herectví se nedá příliš hovořit, když není co hrát a většina scén se soustředí jen na akci, nějaké hlubší myšlenky se nedočkáme, vždyť je to nepokrytě proklamovaný brak, umělecké ambice žádné, jen dobře zvládnutá filmařina... Ale stačí to? Zvláště když jsme u Tarantina zvyklí na novátorské postupy, vytváření či redefinování filmových žánrů, mistrnou práci s herci a scénáře, které posouvají měřítko z brakové četby na zfilmované dílo s uměleckou úrovní. Kde jsou ty skvělé filmové hlášky, které překročily hranice svého mateřského filmu a na celém světě vstoupily do řeči diváků jeho filmů? Ano, jsou tu jistě vizuálně nádherné obrazy, ale ty dnes umí (skoro) každý, (pseudo)symbolika asijských bojových umění a mystérium podivného východního příběhu o ženě (sic bělošce), již zaživa pohřbili a ona přeživšíc se začne mstít a sama samotinká v rámci krevní msty pobije armádu nepřátel. Jsou tu také výborné animované sekvence, které v duchu japonských filmů manga vyprávějí ty nejnaturalističtější sekvence filmu, které by natočeny klasickou kamerou zvedly hranici přístupnosti někam nad třicet let věku diváka:-) Pohříchu ale musím konstatovat, že tyhle kratičké mangy jsou mnohem lepší než hraný zbytek filmu. A to, i přes potoky až řeky krve, nudného a zbytečného filmu... PS: Jediná zajímavost je snad ta, že Tarantino téměř kompletně vykradl syžet francouzské filmové klasiky Nevěsta byla v černém... (22.01.2007)

Netušil som a ani som nikdy nechcel napísať toto, no od Tarantina pre mňa veľké sklamanie. Všetko je graficky, kamerovo a farebne vyblýskané a úchvatné, ale akčné scény nič moc a všetko mi kazili nepochopiteľne prehnane trápne potoky krvi, ktoré sa mi akosi nedali prekusnúť. Samozrejme jediné, čo poteší, je nával hviezd, ktoré mi aspoň poskytovali pocit, že nejde o úplnú somarinu. 65%. (25.11.2006)

Pryč je doba, kdy se točily filmy o životě. Ať žije doba, kdy se točí filmy o jiných filmech. A Tarantino je genius této nové epochy. Ukazuje nám, že citovat a vycházet není totéž, co krást. Po gangsterských Reservoir Dogs a Pulp Fiction nám opět ukázal, že umí. Jeho styl prosvitá skrze právě jmenované filmy i nový Kill Bill aniž by se dalo říci, že se napodobuje. Zatímco předchozí filmy byli založeny především na vtipných dialozích, Kill Bill má westernovou polohu filmu, kde se nekecá. Zatímco ovšem klasický western si svou pomalost a úspornost uchovává, jak v dialogové, tak v soubojové fázi - Kill Bill je jiný. Vychází s klasických honkongských kung – fu, kde když se přestane mluvit, film se teprve rozjede. Souboj je pro kung-fu film tím, čím je hudební číslo pro muzikál. Děj sice dopředu neposunuje - to ovšem nevadí, protože právě kvůli tomuhle jste na ten film přišli. Ta dokonalá choreografie, ty barvy, ta krása pohybu, dokonalý soulad Je to již otřelý postřech, že boj a tanec jsou dvě překvapivě si blízké formy lidské činnosti. Ovšem, to jak již jsem naznačila Tarantinův styl nedělá. Jeho styl spočívá především v inteligentní schopnosti citovat, aniž by měl člověk pocit, že jen opakuje, co bylo řečeno. Řeklo by se, že Tarantino vykradá celé úryvky z jiných filmů a tvoří ve pro žánru zaběhnutých klišé. Jenže Tarantino má tolik pro tvůrce důležitou schopnost ze starého vytvořit nové. Potrpí si na zajímavé hrádky se strukturou vyprávění. Užili jsme si ho již v Pulp fiction, ale Kill Bill zdá se nezaostávat. Neotřele působí i vložení celé animované, či spíše anime – sekvence. Podtrhuje tak, stejně jako ony pro kung -fu žánr charakteristické hudební vložky, ono lehce východní vyznění filmu. Cítíme však, že tu jde jen o hru. Tarantino nenapodobuje, Tarantino si pohrává s lehkostí člověka, který se na kung-fu filmy díval zřejmě pět let v kuse a teď je pro něj proto tento způsob vyjádření ten nejpřirozenější. Nevím, proč o tom pochybovat, že jde opět o další Tarantinův kultovní film. Už se těším na pokračování. (23.01.2004)

Q.Tarantino sa nikdy netajil obdivom k westernom S.Leoneho. Vo filme je množstvo detailných záberov očí, ktoré Leone rád používal a v kombinácii s tradične dobrým soundtrackom a aj použitej Moriconeho hudby, vám toto spojenie jednoducho musí napadnúť. Nepáči sa mi rozdelenie filmu na dve časti. Viac by som ocenil možno aj trošku skrátenú verziu, ale rozhodne v celku. Oceňujem snahu Tarantina oživiť hereckú kariéru D. Carradina, ktorý dobre zapadol do kvalitne obsadeného filmu. Inak skvelý film, ale od Tarantina čakal každý niečo viac. Treba sa zmieriť s tým, že Pulph Fiction pravdepodobne ostane navždy jeho najlepším filmom. 80%. (11.06.2009)