39 stupňov
The 39 Steps
Režie:
Alfred HitchcockScénář:
Charles BennettHrají:
Robert Donat, Madeleine Carroll, Lucie Mannheim, Godfrey Tearle, Peggy Ashcroft, John Laurie, Helen Haye, Frederick Piper, Alfred Hitchcock, Miles Malleson (více)Obsahy(1)
Kanadský turista (Robert Donat) je v Londýne krivo obvinený z vraždy a tak musí prchať pred FBI a zároveň pracovať na dokázaní svojej neviny. Na úteku stretáva krásnu blondýnku (Madeleine Carroll)... Mysteriózny thriller s odleskom komédie a romance. (POMO)
Recenze (98)
Modelový útěkářský thriller, anebo temnější screwball komedie? Rozhodně film, který z rané Hitchcovy tvorby nejnápadněji předjímá North by Northwest. Oproti němu jsme zde lépe informováni o ústředním zločinu/MacGuffinu a namísto řešení nezodpovězených otázek si můžeme vychutnávat hladkost, s jakou na sebe jednotlivé scény navazují a zajišťují tak nepřetržitý pohyb vpřed. Neustále se střídají prostředí a objevují nové postavy, lišící se povahou i národností (Kanaďan, Angličané, Skoti). K výraznému zpomalení dochází teprve vinou několika delších vysvětlujících dialogů ve druhé půlce. Oproti pozdější Hitchcockově tvorbě je ve 39 stupních zjevná větší otevřenost (menší sofistikovanost, chcete-li). Hitchův smysl pro humor (černý) nebo jeho názor na něžné pohlaví (zrádné potvory) a venkov (zaostalí balíci) netřeba hledat výhradně mezi řádky. Díky parodii proslovů, jež svou prázdnotu maskují vzleností, nechybí ani špetka politické satiry, která v režisérově tvorbě není tak obvyklá. 80% Zajímavé komentáře: Sarkastic, NinadeL ()
Je to trochu paradox, ale ta Ondříčkova s úctou dělaná parodická verze 39 stupňů z prken Dejvického divadla o čtyřech hercích mi přišla o fous lepší originálu. Nejen, že je Jarda Plesl Robertem Donatem více než samotný Robert Donat, ale hlavně tam jsou ti ptáčci. A teď již k filmu samotnému. Vše co dělá Hitche Hitchem tu je skoro v čisté esenci (včetně nelogičností - čtyřiceti mílový úprk s policií v patách apod.). Jenomže to tak nějak nefunguje. Abych byl přesnější - mezi Donatem a Carrollovou to ne zcela funguje, ona jeho totiž dosti zastiňuje. Na což doplácí i film jako celek, am I right sir? Na druhou stranu to tempo je tak závratné, že mi to stejně došlo až po projekci. ()
Léta jsem se chystal pustit do Hitchcocka a když už, tak to vzít důkladně, se startem nakonec právě u 39 STEPS. Tenhle thriller slušně odsýpá v záhadě a dobírání se pravdy, zaujme útěky horskou krajinou, najde si prostor i pro humor a nějakou tu (až dalo by se říct "mad lovers") romanci, kde pro mě vynikal snad nejvíc. Tématy nejistoty, špionáže a falešných obvinění zajímavě předchází studenou válku a příslib je značný. ()
39 stupňů je velmi svěží detektivkou z raného Hitchcockova období. Svým tématem, nespravedlivě obviněným mužem z vraždy, je podobný jeho pozdějšímu a dle mého názoru nejlepšímu filmu Na sever severozápadní linkou. Je sice pravdou, že občas snímek pokulhává v logice, ale tady mi to ani trochu nevadilo. ()
Napodruhé a v krásné kopii jednoznačně za pět. Ďábelské tempo, spousta nápadů a prakticky všechno, proč mám Hitche tolik rád (včetně krásné blondýny Madeleine Carroll). ()
Ten film je tak hloupý, až je z toho člověku úzko. Neexistující motivace hlavního hrdiny, naivní špióni, zvraty jak z Komisaře Rexe. Ne všechno jde omluvit dobou... Tady se těžko hledá ta třetí hvězda, kterou dávám, jako u Hitchcocka tak často, za jeho technickou zručnost. ()
(1001) Až budu velká, přeju si, abych mohla psát jednu knihu za druhou pořád o tom stejném, jenom trošku jinak, a všem se to stále tolik líbilo, jako se všem líbí Hitchcockovy filmy. Mně tohleto totiž zabraňuje v kinematografickém požitku. A čím víc jsem těch filmů od něj viděla, tím je to horší. ()
„Krásná, záhadná žena pronásledovaná zabijáky. Zní to jako špionážní román.“ Velmi kvalitní špionážní thriller. Ne však snad proto, že by samotné téma muže, který se snaží prokázat svoji nevinu a zároveň dopadnout skutečného zločince, bylo nějak zvlášť originálně pojato. Tento snímek sází na něco jiného, tuto krimi honěnou totiž vhodně doplňuje od začátku občasným humorem a pak také funkční romantikou (jakože od chvíle spojení „siamských dvojčat“ je film velmi úsměvný a jiskření mezi ústřední dvojicí je opravdu zábava sledovat). Navíc, samotnou pointu (držení a předávání informací) snad ani nejde odhadnout. Jenže na plný počet film nemá. Zadní projekce ještě tak do očí nebijí, ovšem „vzdušný“ trik už docela ano, zrychlený pohyb jako by byl dodán z jiného filmu, a přeskočenou pasáž po scéně s knihou nepovažuju za úspěšný režisérský tah, jako spíš šetření rozpočtu, a to nepříliš férové vůči divákovi. Ovšem pokud bych dokázal nad tímhle vším přivřít oči, nemůžu to samé udělat v případě konce, který byl tak strašně naivní, až mě naštval. Jak byl celý film vcelku chytrý, tak konec si vypomohl pěkně hloupou berličkou (a ani ten milý „úchop“ v posledním záběru nedokázal zakrýt fakt, že závěr tvůrci nepěkně odflákli). V celkovém součtu mi to tedy dává „pouze“ solidní 4*. ()
Majstrovské dielko takmer po všetkých stránkach! Hitchcock sa vrhol do znamenitého thrilleru, vôbec jedného z prvých, s mikroskopickou presnosťou, akoby ho počas natáčania viedla akási vyššia sila. Všetko stojí na minimalistickej, jednoduchej krimi zápletke, ktorá však svoju neskutočne lišiacku pointu využíva pre maximálne naakumulovanie diváckej pozornosti a spokojnosti. Bez možnosti kopírovania scén nám Hitch udáva pravidlá hry, ktorým som sa bezmocne podriadil a jediné, čo som na konci filmu ľutoval bolo, že tak rýchlo skončil. Originálne scény, ktorých využitie dodnes patrí k samozrejmostiam vo filmovom priemysle, slovné prestrelky medzi ústrednou dvojicou mali iskru a iskrenie medzi nimi som zaznamenal taktiež. Čo tam po nejakých logických nejasnostiach v konaní, či mierne unesenom hraní hlavných hercov. Vidieť film v tridsiatych rokoch, žasnem a onemený odchádzam z kina. 90%. ()
Přesně takhle si představuju šestákový román. Autorem Thirty-Nine Steps je Skot John Buchan. Toto jeho první dobrodružství s akčním hrdinou s knírkem, Richardem Hannayem, poprvé vycházelo jako seriál na pokračování v Blackwood's Magazine v létě 1915. Později vyšly ještě další čtyři romány s Hannayem v nesnázích. O adaptaci prvního dílu pro film se postaral oblíbený spolupracovník Hitchcocka Charles Bennett. Nenáročný divák byl spokojen a postupem času se román stal klasikou a další adaptace na sebe nenechaly čekat (1959, 1978 a 2008). Co říci k obsazení? Ačkoli Robert Donat patřil mezi tu šťastnou partičku, která se sešla nad Jindřichem VIII. (1933), své herecké kvality jako solitér nepotvrdil a i když krátce platil za hvězdu, hned v dalším roce pokazil film s Marlene Dietrich Rytíř beze zbraně (1937). A Lucie Mannheim? Jako hostující hvězda z Němec měla až překvapivě málo prostoru. ()
Tak staré, že místy umírám smíchy a tak nelogické, že je to moc i na mě, ale tempo je tempo, vtipný přízvuk je vtipný přízvuk a Madeleine Carroll je... prostě je. Sice vedle ní Robert Donat působí jako ochotník, ale to vadí asi jako papírově ploché charaktery. Hlavně, že slovní přestřelky jsou vtipné, jiskří a já se nenudím. ()
Mno já to vidím na lepší 3* Z raný Hitchovi tvorby to patří mezi ty povedenější kousky co jsem měl dosud možnost shlédnout. I když občas jsem měl problém se v tom trochu orientovat a film mi místy přišel překombinovaný. Ty úsměvné zrychlené akční scény snad nebudu ani komentovat, ale tak zase rok 1935, že jo... Každopádně film aspoň nenudí a svižně uplyne, takže extra zásadní výtky k němu zase nemám.65% ()
Asi prvý Hitchockovský Hitchcock. Napínavý,vtipný, hravý krimi thriller.Predobraz North By Northwest. Akurát ten McGuffin mal možno ostať utajený. ()
Hitchcock zkrátka umí a 39 Steps je další parádní ukázkou jeho umění, kde je prostor pro dramatičnost, napětí, romantiku a atmosféru nejrůznějších prostředí, ale i samotného příběhu. ()
Asi ne tak rozmáchlé a propracované jako North by Northwest, ale i tak o třídu napínavější a zábavnější (nedobrovolné připoutání a následné slovní přestřelky) než Sabotér. A konečně Hitchcockova blondýna, která mi neleze na nervy. ()
7/10 Má to ešte ďaleko od dokonalých kúskov, ktoré Hitchcock točil v 40tych a najmä 50tych rokoch, ale ide o dobre vystavaný špionážny thriller so sympatickým duom Donat/Carroll. ()
Mistrovský film, který mě - jako už tolikrát před tím - přiměl pocítit obdiv k Hitchcockovi, resp. k tomu, jak dokázal být novátorský a invenční (několik záběrů v tom filmu je naprosto geniálních a lapal jsem u nich po dechu). Když si člověk vezme stáří toho filmu v kombinaci s tím, jak je stále životný a zábavný, nejde se ubránit úžasu - zde byl rozhodně Hitchcock ve vrcholné formě. ()
Ač trochu podobný pozdějšímu snímku Na sever severozápadní linkou, tady vůbec nedošlo z mé strany k žádnému emočnímu či estetickému hnutí. Herecké párové spojení s postavami tu prostě nefunguje a jejich role jim nevěřim. Scénář není tak chytlavý, režie svými standartními postupy není tak vyšperkovaná. Prostě slušně odvedený základ. [6/10] (Gaumont British) (Čb. /// Produkce: Michael Balcon, Ivor Montagu /// Scénář: Charles Bennett podle románu Johna Buchana /// Kamera: Bernard Knowles /// Hudba: Jack Beaver, Hubert Bath) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] ()
Tenhle Hitchcockův styl odlehčený špetkou romantiky a humoru mě baví. Stačí vážně jen trochu a jeho filmy jsou pro mě rázem dobře stravitelné. Navíc nechybí tempo, dobrodružstí a všudypřítomná konspirační záhada. # příběh 7 | humor 2 | akce 2 | napětí 3 | pustil bych si znovu 6 ()
Podle mě jeden z těch lepších filmů, které Hitchcock natočil. Špionážní thriller se zlou ženskou, která se nakonec přidá na stranu hlavního hrdiny. V Londýně v jednom hudebním sále probíhá vystoupení, kde jistý "Mr.Memory" předvádí svou perfektní paměť a znalost faktů - denně se jich prý naučí 50, což obdivuji. Dokonce zná přesnou vzdálenost mezi dvěma kanadskými městy, která jsem zapomněl :D. Vystoupení sleduje jistý Richard Hanney, když se najednou ozvou výstřely. Následuje panika a Hannay se dostane do kontaktu se zdánlivě vyděšenou ženou, která ho přesvědčí, aby ji odvezl do svého bytu. Zde mu řekne, že se jmenuje Annabella Smithová, že je špionka a že střílela, aby vytvořila rozruch a unikla svým vrahům. Tvrdí, že odhalila spiknutí s cílem ukrást důležité britské vojenské informace. Tohle spiknutí vede muž, kterému chybí horní článek jednoho prstu. Zmiňuje také "39 kroků", ale více k tomu neřekne. V noci vtrne Smithová do Hanneyovy ložnice a varuje ho, aby utekl, než se skácí k zemi s nožem v zádech. Hannay najde v její ruce mapu Skotské vysočiny, která ukazuje oblast kolem Killin, s budovou nazvanou "Alt-na-Schellach". Zvoní mu telefon a v telefonní budce stojí dva chlápci, a tak se na chodbě převlékne za mlíkaře a uteče. Na nádraží Waverley v Edinburghu slyší hlášení o tom, že začalo celostátní pátrání po vrahovi Smithové. A tím začíná jeho útěk před všudypřítomnou policií a skrývání se před lidmi, kteří ho poznávají. Policie začne prohledávat vlak, a tak vleze do jednoho kupé a začne líbat jistou ženu jménem Pamela, aby se vyhnul zatčení. Ženská ho však podrazí a nahlásí ho policii, a tak mu nezbývá nic jiného, než utéct z vlaku oknem. Cestou na sever přespí Hannay u rolníka a jeho mnohem mladší ženy Margaret, která k němu má jistou náklonnost. Druhý den časně ráno Margaret zahlédne blížící se policajty a varuje Hannaye, který se snaží uplatit starého burana, aby ho nenapráskal. To se ale úplně nepodaří, a tak dá Margaret Hannayovi kabát svého starého a nechá ho utéct. Také za to pak dostane pořádný výprask. Nakonec se Hannay dostane do Alt-na-Shellach, do domu profesora Jordana, kde se zrovna koná večírek. Jordan si vyslechne jeho příběh a skrývá ho před policií. Hannay řekne, že veliteli špionážní akce chybí horní článek malíčku levé ruky. Jordan ukáže svou pravou ruku, na které chybí horní článek malíčku. Pak nabídne Hannayovi možnost spáchat sebevraždu, ale nakonec ho zastřelí a vypadá to, že je konec. Omyl, kabát od starého vidláka mu zachránil život! Hannay se vydává za šerifem a ten mu nevěří, protože Jordan je jeho nejlepší přítel, a tak Hannay zase utíká oknem. Dostane se na politickou schůzi a je zde mylně považován za řečníka. Pronese velmi improvizovanou řeč, ale zase je zde ta mrcha Pamela a ta ho vydá policii. Je tedy odveden, ale Pamela se odvedení také nevyhne, k vlastní nespokojenosti. Policejní vůz projede kolem místní policejní stanice a policajti říkají, že jedou do Inverary, 40 mil daleko. Je jasné, že to nejsou skuteční policisté, ale agenti spiknutí! Ovce blokují cestu a spiklenci vystoupí ven, aby je rozehnali, a také k sobě připoutají Pamelu a Hannaye. Hannay se rozhodne utéct do mlhavé noci a táhne Pamelu s sebou. Tito dva spoutaní jedinci se dostanou do jedné vesnice a přenocují v hostinci. Hostinský je nechá na jednom pokoji, protože mu nakecají, že jsou svoji. Hannay spí, a Pamele se povede vyklouznout z pout, ale na chodbě slyší, jak falešný policajt telefonuje a mluví o tom, že Jordan si bude něco vyzvedávat v Londýnském Paladiu. Chlápci začnou vyslýchat hostinského, ale jeho paní je elegantně vypoklonkuje ven. Další den o tom Pamela řekne Hannayovi a ten ji pošle do Londýna, aby alarmovala policii, ale ta ji nevěří, protože se žádné tajné dokumenty neztratily. Místo toho ji chtějí využít k tomu, aby je zavedla k Hannayovi. Následuje závěrečná scéna, během kterém v Londýnském Paladiu vystupuje Mr. Memory, a zde konečně dojde k rozlousknutí celého příběhu. Napínavý špionážní thriller o chlápkovi, kterému nikdo nevěřil, ale on to nevzdal ani přes nepřízeň osudu a to se mu vyplatilo. () (méně) (více)