Ptáci

Ptáci jsou napínavý film, ale rozhodně ne tak děsivý, jak by se podle žánrového zařazení mohlo zdát - i když hlavně zvuky, které létající zabijáci vydávají, budí v divácích určité rozpaky a Hitch ladně brnká na naše nervy. Absence hudby je díky vynikajícím zvukovým efektům (šustění křídel, hlahol racků) celkem logická a pomáhá pozvolna houstnoucí atmosféře. Tippi Hedren byla kouzelná a jedna ze světlých stránek tohoto díla. Po technické stránce filmu nemám co vytknout, kamera i režie na jedničku, triky byly povedené a i když se první hodina filmu dějově trochu vleče, pro vybudování napětí to není vůbec špatné. Co dál? Otevřený závěr. Byl to režisérův jasný záměr a když se na to člověk podívá s odstupem, tak je to vlastně nejlepší řešení, nechat konec filmu nejasný (závěrečná scéna patří do zlatého fondu světové kinematografie). Cokoliv se nám na PTÁCÍCH nepozdává (Jessica Tandy, pár nelogičností, slabší první polovina) vynahradí legendární scéna, kdy sedí Melanie před školou, čekajíc na Cathy s cigaretou v ruce a v pozadí se začínají slétávat vrány, chystající ničivý útok. To bylo opravdu výborné (a často parodované např. v Simpsonech). Podtrženo, sečteno - jedná se rozhodně o jeden z nejlepších filmů v pestré Hitchcockově filmografii a nebýt výše zmíněných hlušších pasáží v úvodu, hodnotil bych maximálně. P.S. V době uvedení filmu Alfred Hitchcock prohlásil, že pokud budeme pozorní, odhalíme smysl děsivého běsnění opeřenců a pak si film užijeme mnohonásobně intenzivněji. Přiznám se, že ani po zhruba třetí, čtvrté projekci, jsem příčinu neodhalil, ale tuším, že bude spojena s postavou Melanie. Pomůže mi někdo? (23.01.2010)

K filmu jsem přistupoval s velkými předsudky, jako ke staré a směšné ptákovině a byl jsem jenom zvědav, zda-li se více nasměji, nebo jestli se budu pouze smrtelně nudit. Opak byl pravdou: Čekal mě skutečně kvalitní a inteligentní film, který rozhodně nezestárnul (Pochopitelně s výjimkou trikových záběrů, což však nikdy nebyl můj obor.) Hitchcock se tu projevil jako výborný režisér, co se dějové stránky týče. Málokdy máme možnost sledovat film, ve kterém není ani jediná scéna přebytečná, kdy jednotlivé události do sebe nadmíru dobře zapadají a zdánlivá obyčejnost a tuctovost mnohých okamžiků se nakonec ukáže jako nejlepší možná varianta pro vybudování celkové atmosféry filmu. Přestože film si své postavy příliš nehýčká, dlouho jsem žádné kladné postavě nepřál co nejohyzdnější smrt tak jako sebevědomé Melanii. Proto mě silně štve pochopitelný dějový přístup, kdy na hlavní postavu nalétávají ptáků stovky, ale ona dělá jako by nic. A nějaký vedlejší ubožák je nemilosrdně skosen prvním nebo druhým útokem. Za dva největší klady filmu pak považuji výborný nic neřešící a neroztahaný konec a především naprostou absenci obludného vysvětlování proč a jak a kvůli čemu, což mě může v podobných filmech vytočit nejvíce ze všeho. Film ve vás nezanechá jasný a přehledný pocit, kdy si můžete říci, kvůli kterému nepoctivému člověku nebo kvůli jakému lidskému pochybení se to všechno stalo, nýbrž správně chladný prostor pro uvažování alespoň nad tím, co nám tím Hitchcock chtěl říci! (20.12.2004)

Najznámejší a najpopulárnejší film kultového amerického režiséra Alfreda Hitchcocka je snímok "Psycho". No a hneď tesne za ním sú "Vtáci", ktorých natočil v roku 1963. Ja osobne ho mám ešte radšej ako "Psycho". "Vtáci" su pre mňa vrcholom jeho tvorby. Mám slabosť pre tento titul. Páči sa mi jeho jednoduchý koncept, ktorý však disponuje vďaka Hitchcockovej režisérskej genialite a famóznej filmovej kreativite velice silnou atmosférou. Výborný natural-animal horror. Päť hviezdičková klasika. ***** (02.05.2016)

Velmi slušně budovaný thriller, který v dnešní době málo koho může šokovat ale ve své době vzniku bych se nedivila kdyby lidé měli hrůzu se jen přiblížit k nezvyklím zvířecím útočníkům po skončení filmu.Napětí ke konci opravdu graduje a právě proto mě překvapil nebo spíše zklamal konec který byl podle mě nedotáhnutý. (05.09.2010)

The Birds jsou zatím jediným Hitchovým filmem, kterému jsem dal plný počet. I když není tak opěvován jako Vertigo, Rear Window nebo Psycho, tak je pro mně nejzáživnějším a nejméně nudícím. Přitom atmosférá je od začátku skvěle budována a při konečných scénách tuhne krev v žilách a po skončení jsem se bál nějakého náletu. Vztah mezi Tippi a Rodem je perfektně vykreslen a cynické dialogy vévodí. Režie je více méně bezchybná a zatím moje největší potěšení z jeho filmů. I přesto si stále myslím, že je trošičku nafouknutá bublina. (15.05.2008)