Vražda na objednávku

Více než samotná struktura hrátek s napětím a překvapením (která je pro Hitchcocka ostatně příznačná) mi na tomto snímku přijde hrozně zajímavá práce s hlavním „záporákem“. Hitchcock si zde velice nápaditě pohrává s běžnými konvencemi a to různým lehoučkým a nenápadným překračováním hranic a následným navrácením se do (v té době) přijatelného scénáře. Samozřejmě, že v padesátých letech bylo nemyslitelné, aby se postava vraha stala hlavním hrdinou snímku. Avšak v případě Vraždy na objednávku se to občas skutečně tak jeví. Nejen, že většinu filmu sledujeme dění právě očima Tonyho, což už samo o sobě znamená do značné míry vytvoření si empatie k této postavě. My jsme dokonce Tonym (potažmo Hitchcockem) vtaženi do konstantního citového vydírání, kdy je nám neustále připomínáno, že žena Tonyho podvádí a klame ho a on je tím pádem ten v právu. I napětí ke konci je tak trochu „postavené na hlavu“ - divák (aniž si to v té chvíli uvědomuje) je postaven do role, kdy napětí není ani tak spojeno s ohrožením kladné postavy, ale spíš s ohrožením antihrdiny. Což mimochodem také vyvolává nad koncem snímku částečnou úlevu, avšak částečně též (iracionální) zklamání. Co to znamená? Podle mého názoru to značí hlavně to, že by Hitchcock, kdyby to bylo jen trochu možné, natočil něco jako Zatímco spíš už v padesátých letech. (12.11.2016)

Na majstra Hitchcocka som v poslednej dobe trochu zanevrel. Filmy, ktoré som videl naposledy čpeli starinou, naivitou, mnohé sa mi zdalo byť príliš prvoplánové, skrátka to bolo niečo úplne iné, ako keď som v mladosti obdivoval každé jeho dielo. Vražda na objednávku zastavila môj chladnúci obdiv. Na malej ploche bola rozohraná diabolsky vykonštruovaná vražda, ktorá mala uľaviť poníženiu egomaniaka. Všetko sa zdalo byť dokonalé, všetky kolieska do seba zapadali. Ibaže dokonalosť sa vyskytuje iba v dokonalom svete obývanom dokonalými ľuďmi. A tiež na papieri. Rozbeh filmu ma príjemne prekvapil a aj keď neskôr som nad niektorými nepravdepodobnými kombináciami ohŕňal nos, štyri hviezdičky som pridelil bez zaváhania. (28.05.2017)

Hitchockova série pokračuje. Co se jen může pokazit, když si objednáte vraždu manželky? No hned několik věcí. Na to se snaží přijít postavy během filmu. Samotná zápletka je dost jednoduchá, protože všechno víme z první ruky. Závěrečné rozuzlení ale však nikoliv. Další ukázka toho, jak skvěle se dá manipulovat s divákem a jeho pozorností. Opět se nejde nevšimnout úžasné Grace Kelly. "Sázím na psí dostihy." (22.03.2019)

Divadelní, ale napínakové a opět ohromující. Buď vám bude vrtat hlavou, jak může být někdo tak geniální padouch jako Ray Milland nebo budete váhat nad tím, zda po světě chodila půvabnější herečka než Grace Kelly. Film je velmi spartánský, ale všechny klíčové situace a dialogy (vysvětlování postupu vraždy, všechny rozhovory s inspektorem Hubbardem, démonická scéna soudu) jsou natočeny tak pečlivě a... nebojím se říct bezchybně, že člověk opět musí smeknout. Hitchovy filmy jsou jako procházka muzeem... musíte mít na to náladu, pak vám bude úplně šumák, že to co vás obklopuje má na kontě pár desítek křížků, protože pochopíte, že je to výběr toho nejlepšího z (filmové) historie. Bráno touto optikou, patří Vražda na objednávku mezi ty důležitější expozice v Hitchově křídle. (07.01.2008)

Tohle přesně Hitchcock uměl jako nikdo jiný. S minimem technických prostředků, s jednoduchým motivem a s několika málo excelentními herci dokázal zplodit mistrovský psychologický thriller, který si své mohutné tempo pramenící již v úvodním rozhovoru drží bez jakýchkoli režisérských nebo scénáristických výkyvů. Přestože film musí skončit jediným možným způsobem, Hitch dokázal nemožné - strhnout diváka do takové míry, že na nějaké chystané finále až do jeho nástupu ani nepomyslel. Kdo by také chtěl, aby taková nádhera někdy skončila? :)) 95% (27.05.2014)