foto

Grace Kelly

  • nar. 12.11.1929
    Filadelfie, Pennsylvania, USA
  • zem. 14.9.1982 (52 let)
    Monte Carlo, Monako
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku

Biografie

Narodila se jako Grace Patricie Kellyová 12. listopadu 1929 ve Filadelfii. Byla třetím ze čtyř dětí milionáře Johna Brendana Kellyho St., který byl synem irských imigrantů a Margaret Katherine Majer Kellyové. Ta byla původem Němka. Měla sestry Peggy a Lizzane, a bratra Johna. Už od dětství chtěla být herečkou, přičemž první příležitost dostala ve dvanácti letech a to v divadelní hře s názvem „Nekrmte zvířata.“ Mezi její herecké vzory patřila Ingrid Bergmanová a Joseph Cotten. V květnu roku 1947 odmaturovala na Stevens School, malé soukromé škole ve Filadelfii a poté se přihlásila na Bennington College, ale nevzali ji kvůli špatným známkám z matematiky.

O několik měsíců později odjela do New Yorku, kde se pokusila prosadit na divadle. Rodiče z jejího rozhodnutí rozhodně nebyli nadšeni a proto si musela přivydělávat jako modelka; účinkovala i v několika reklamách a seriálech. Zapsala se na Americkou akademii dramatických umění, kde před ní studovaly takové hvězdy jako například Katherine Hepburnová, Lauren Bacallová nebo Spencer Tracy. Grace byla pilná studentka, například si nahrávala svůj hlas na magnetofon, aby vylepšila svůj mluvený projev. Později účinkovala na Broadwayi ve hře "Otec," kde si zahrála s Raymondem Masseym (Jezinky a Bezinky, Na Východ od ráje). V roce 1951 dostala malou roli ve filmu „FOURTEEN HOURS,“ příběhu policisty, který se snaží zabránit sebevrahovi, aby skočil z římsy výškové budovy.

První významnou příležitost ji dal producent Stanley Kramer (To je ale bláznivej svět!, Hádej, kdo přijde na večeři), když ji dal vedlejší roli ve slavném westernu „V PRAVÉ POLEDNE“ V témže roce uzavřela sedmiletou smlouvu se studiem MGM, který je zaručoval týdenní plat ve výši 850 dolarů. O několik měsíců později začalo v Nairobi natáčení filmu „MOGAMBO,“ o kterém později prohlásila:“Jsou tři důvody, proč jsem roli v tom filmu přijala a sice John Ford, Clark Gable a fakt, že to byl placený výlet do Afriky. Kdyby se to natáčelo třeba v Arizoně, tak bych v tom nehrála.“ Role ji vynesla Zlatý glóbus za Nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli a její první nominaci na Oskara v téže kategorii.

V roce 1953, po úspěchu Mogamba dostala roli ve filmu „VRAŽDA NA OBJEDNÁVKU,“ což byla první spolupráce s režisérem Alfredem Hitchcockem.V onom filmu hrála Margot Wendiceovou, jejíž manžel se dozví o její nevěře s mladším mužem a rozhodne se ji úkladně zavraždit. Jejího manžela hrál Ray Milland (Ztracený víkend), se kterým se zpřátelili a údajně si i intimně sblížili, přestože Milland byl v té době již dlouho ženatý. Vražda na objednávku měla úspěch u kritiky i u diváků a Grace za ni byla nominována na cenu BAFTA v kategoii Nejlepší herečka.

V roce 1954 odmítla roli ve filmu „V přístavu,“ neboť chtěla radši hrát ve filmu „OKNO DO DVORA.“ O roli v tomto filmu mluvila s Hitchcockem už při natáčení Vraždy na objednávku, přestože tehdy ještě vůbec nebylo jisté, kdo tu roli bude hrát. Příběh fotografa (James Stewart), který věří, že z okna svého domu viděl vraždu a jemuž při „vyšetřování“ pomáhá jeho půvabná a bohatá přítelkyně, je všeobecně považován za jeden z nejlepších Hitchcockových filmů. Stewart byl nadšený tím, že bude moci pracovat s Grace a jak později uvedl časopis Variety ve své pochvalné recenzi, chemie mezi ním a jeho hereckou partnerkou fungovala dokonale.

A. Hitchcock: „Je dokonalá dáma. Elegantní, vzdělaná, neskutečně krásná, prostě prvotřídní. Zvenčí chladná, zevnitř plná ohně."

Poté přišla nabídka zahrát si ve filmu „VENKOVSKÉ DĚVČE,“ kde ztvárnila roli ženy, která je již unavená životem po boku zkrachovalého divadelního herce a bývalého alkoholika (Bing Crosby). Původně hrozilo, že ve filmu nebude moci hrát, protože to znamenalo pracovat pro studio Paramount, z čehož u MGM nebyli právě nadšeni. Role byla pro ni spíše netypická, neboť do té doby hrála především krásné a většinou úspěšné ženy. Právě tato role ji však přinesla Oskara v kategorii Nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli a tedy i pravděpodobně největší úspěch v její kariéře. Grace však o tuto roli velmi stála a pohrozila, že se sbalí a nadobro odejde do New Yorku. Její otec ale z tohoto úspěchu prý moc velkou radost neměl. Johna Kellyho St. úspěchy jeho druhé nejstarší dcery nikdy moc nezajímaly, přičemž neměl rád ani její nápadníky, na nichž vždy dokázal najít nějakou „podstatnou“ vadu.“

Jejím dalším filmem bylo válečné drama s názvem „MOSTY U TOKO-RI,“ ve které ztvárnila Nancy Brubakerovou, manželku pilota z Korejské války. Film zaznamenal solidní ohlas, byl například oceněn Oskarem za Zvláštní efekty. Poté následovalo krátké natáčení pro film „Green fire,“ kde měla malou roli majitelky kávové plantáže. Film propadl jak u diváků tak i u kritiky, která jej označila za její patrně nejhorší film. Sama Grace natáčení popsala takto: “Bylo to nepříjemné. Natáčeli jsme v takové vesničce plné špinavých chatrčí. Několik členů štábu se navíc nervově zhroutilo no prostě hrůza.“

Následovala třetí spolupráce s Hitchcockem na filmu CHYŤTE ZLODĚJE, kde si zahrála s Carym Grantem, který zde představuje bývalého lupiče šperků, jehož styl začne někdo napodobovat. Poté účinkovala v muzikálu „Z NÓBL SPOLEČNOSTI,“ což byla shodou okolností role, kterou hrála v devatenácti na Broadwayi pod názvem "Příběh z Filadelfie." Jednalo se o předělávku stejnojmenného hitu z roku 1940, ve kterém hráli James Stewart, Cary Grant a Katherine Hepburnová, jejíž roli v nové adaptaci hrála právě Grace. Přestože snímek nedosahuje kvalit originálu, i tak se jedná o nadprůměrný film.

Poté, co se vrátila z filmového festivalu v Cannes, kde vedla americkou delegaci začalo natáčení romantické komedie s názvem „THE SWAN,“ kde ztvárnila roli princezny Alexandry, kterou rodina nutí, aby si vzala svého bratrance, korunního prince Alberta, kterého hrál Alec Guinness. V té době si již psala s knížetem Rainierem III, se kterým se setkala při svém nedávném pobytu ve Francii. Monacký vládce ji nedlouho poté požádal o ruku a Grace jeho nabídku přijala. Premiéra filmu „THE SWAN“ tak byla naplánovaná na den jejich svatby, jíž se zúčastnilo na 600 hostů, mimo jiné i Cary Grant, David Niven, Ava Gardnerová, Gloria Swansonová (Sunset Boulevard), hotelový magnát Conrad Hilton, dále několik diplomatů a významných politiků. Obřad sledovalo v televizi přibližně 30 milionů lidí. Po svatbě přijala titul "Její Knížecí Jasnost Kněžna Monacká," známá byla ale především jako "Monacká kněžna Grace." Svatba však zároveň také ukončila její hereckou kariéru, přičemž všech 11 celovečerních filmů ve kterých hrála bylo na příkaz jejího manžela v Monaku zakázáno.

Během své kariéry hrála často manželky či partnerky mužů, jejich herečtí představitelé byli mnohem starší než ona. Například Garymu Cooperovi bylo při natáčení filmu V pravé poledne už 51 a Carymu Grantovi bylo při natáčení Chyťte zloděje již 52, zatímco Grace byla v těchto ale i jiných připadech o polovinu mladší. Dostávala mnoho významných nabídek, například se o ni uvažovalo pro roli Maggie ve filmu „Kočka na rozpálené plechové střeše (Cat on a Hot Tin Roof, 1958),“ kterou nakonec získala Elizabeth Taylorová. Grace byla nabídnuta i role ve filmu „Nový začátek (The Turning Point, 1977),“ jenž byl nominován na Cenu Akademie v jedenácti kategoriích. Příležitost vrátit se k filmu přišla i v roce 1964, kdy se Alfred Hitchcock rozhodl natočit film Marnie. Hlavní ženskou roli nabídl právě Grace, která zprvu souhlasila a proti nebyl ani její manžel. Později však byla nucena nabídku odmítnout, neboť obyvatelům Monaka se nelíbila myšlenka, že by jejich kněžna hrála zlodějku, která si navíc prožije románek se Seanem Connerym. Byla zde i další komplikace a sice ta, že Grace svým sňatkem předčasně skončila s herectvím a porušila tak svou smlouvu se společností MGM, která jí tak mohla zabránit, aby hrála v jiném filmu, dokud své závazky vůči studiu nedodrží. Roli v Marnie tak nakonec získala Tippi Hedrenová.

Po svatbě se Grace věnovala především svým dětem, dcerám Karolíně Louise Marguerite, Stephanii Marii Alžbětě a synovi Albertovi Alexandrovi Louisi Pierreovi. Mnoho času také věnovala charitě a veřejně prospěšným činnostem, byla například prezidentkou Monackého červeného křížem, zasloužila se o pozvednutí místních uměleckých institucí a založila Nadaci kněžny Grace, která podporovala mladé umělecké talenty. Mimo jiné i díky těmto aktivitám si ji obyvatelé Monaka zamilovali, přičemž se všeobecně se traduje, že celkově zlepšila pověst Monackého knížectví. Už její svatba s Rainierem přinesla opětovný zájem turistů (a tedy i významný zdroj příjmů do knížecí pokladny) o tento druhý nejmenší stát na světě, který na tom do té doby nebyl finančně právě nejlépe. Částečně se vrátila i na jeviště, kde četla poezii a namluvila komentář k dokumentu „The Children of Theatre Street,” v jehož prvním minutách i krátce účinkuje.

I přesto však nebyla v osobním životě přiliš šťastná. Spisovatelka Joanna Spencerová ve své knize „Grace, rozčarovaná princezna,“mimo jiné uvádí: „Nejkrásnější okamžiky prožívala se svými dětmi, avšak v průběhu let snášela čím dál hůře podřizování manželovi i pravidlům knížecího dvora.“ Grace se velice stýskalo po volnějším způsobu života, na který byla zvyklá z Ameriky, kam se také často vracela, mimo jiné i jakožto členka správní rady společnosti 20th Century Fox productions.

V roce 1981 se zúčastnila svatby prince Charlese a princezny Diany, kterým jako svatební dar věnovala stříbrný rám. O rok později začala natáčet film „Rearranged,“ který však již nedokončila. 13. září 1982 se vracela autem se svou dcerou Stefanií z venkovského sídla zpět do Monaka, když dostala náhlý srdeční záchvat, při kterém ztratila kontrolu nad řízením vozu, jež poté sjel z více jak třicetimetrového srázu. Její dcera, kněžna Stefanie utrpěla krční zlomeninu, její matka však po nehodě již nenabyla vědomí a následující den zemřela na krvácení do mozku. Bylo ji pouhých dvaapadesát let. Později se říkalo, že k oné autohavárii došlo v místech, kde se v roce 1956 točila scéna pikniku pro film Chyťte zloděje. Její syn kníže Albert II (od roku 2005 je vládcem Monackého knížectví) však tyto dohady označil za nepravdivé. Televizní rozhovor pro pořad ABC News, který se odehrál jen několik dní před tragickou nehodou se tak stal jejím posledním veřejným vystoupením. Protože ze všech květin měla nejraději růže, kníže Rainier dal na její památku v Monaku zbudovat veřejnou zahradu růží. Nikdy se už znovu neoženil.

James Stewart (při jejím pohřbu):“Víte, já Grace miloval. Ne proto, že to byla kněžna, ne proto, že to byla herečka nebo proto, že to byla má kamarádka, ale zkrátka proto, že to byla ta nejlaskavější žena jakou jsem kdy poznal. Grace přinesla do mého života radost a něhu, kdykoli jsem ji spatřil. Každý pohled na ni byl svátkem. Bude mi velice chybět, nám všem bude chybět. Bůh ti žehnej, kněžno Grace.“

V roce 1993 vyšly ve Spojených státech a v Monaku poštovní známky k její památce. Na americké známce je uvedena jako Grace Kellyová, zatímco na té monacké jako "Kněžna Grace." Stala se tak vůbec první filmovou herečkou, jejíž tvář se objevila na poštovní známce.

Je dodnes považována za jednu z nejkrásnějších hereček Hollywoodu. Například britský filmový časopis Empire v roce 1995 sestavil žebříček 100 nejvíce sexy hvězd v dějinách filmu a Grace Kellyovou umístil mezi prvních pět. Americký filmový institut ji zařadil mezi patnáct nejvýznamnějších filmových hereček všech dob. Je pochována v katedrále Sv. Mikuláše v Monte Carlu v Monaku.

Jan "HawkeyP" Kozel

Herecká filmografie

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace