Gilmorova děvčata: Rok v životě

Přiznávám, jsem zaujatý, seriál a jeho reprízy sleduji přes dvanáct let. Úroveň jednotlivých epizod osmé řady rostla v čase, nejzdařilejší díl, po mém soudu, spatřuji v Podzimu. Krásné, důstojné, dojemné, poslední čtyři slova vyrazila dech, troufám si tvrdit, že málokdo z nás je očekával. Děkuji tvůrcům za úžasné chvíle, které jsem mohl u tohoto díla strávit. Kousek z něj budu nosit neustále v sobě. (23.12.2016)

Konec žádného seriálu mě nikdy nemrzel tolik jako konec Gilmorek. Ne proto, že by byly mým vůbec nejoblíbenějším seriálem (byť jsou vrcholu hodně blízko), ale jednoduše proto, že pro mě vždycky byly víc o feelingu než o čemkoliv jiném, a ten si držely úspěšně celých sedm let (včetně proklínané finálové sezóny) a mohly v něm pokračovat prakticky nekonečně. Když jsem se dozvěděl, že Gilmorova děvčata ještě neřekla svá poslední slova, respektive svou poslední salvu slov, očekávání byla veliká, obavy možná ještě větší. Podaří se Gilmorkám udržet jejich feeling pramenící ze směsi propracovaných vztahů, bleskurychlých dialogů narvaných popkulturními odkazy, sympatického humoru, lála songů pro každou příležitost a všeobjímající pohody? Za mě jasně ano. Samozřejmě, do čtyř (tedy osmi, vzhledem ke stopáži, tak či onak zoufale málo) dílů se nedá narvat děj uplynulých deseti let, věci jsou velice často jenom zkratkovité nebo naznačené, dřív stěžejní postavy se tu teď třeba jenom mihnou prostě proto, aby tu byly, a nějakých dalších pár výhrad se jistě najde. Ale co na tom, když se ten hořkosladký feeling i po desetileté pauze dostavil prakticky okamžitě a nezmizel po celou dobu stopáže (dokonce ani při tom nepopiratelně předlouhém a v podstatě úplně zbytečném muzikálu). Amy Sherman-Palladino zkrátka měla ještě co říct, řekla to, já jsem za to rád (obzvlášť oceňuju vývoj Rory a Emily, obě dozrály tam, kam dlouho směřovaly, v případě té první to bylo potřeba, a v případě té druhé to nesmírně potěšilo, nehledě na fakt, že fantastická Kelly Bishop dostala pořádnou příležitost zazářit), a doufám, že se do Stars Hollow s jejím dovolením zase za pár let podíváme. A ano, potřeba to není, jenže Gilmorky nejsou seriál. Gilmorky jsou životní styl. (13.01.2017)

Přiznám, že nejsem hardcore fanynka, nicméně mě tenhle seriál, hlavně poslední dobou, hodně bavil a přece jen je to svým způsobem už klasika, kult. Na revival jsem čekala jako na trní. Jediné, na čem mi záleželo, aby to bylo tak super jako celý seriál a ne jako poslední řada a aby byla Lorelai s Lukem. A taky jsem chtěla hodně Logana :D Všeho se mi dostalo. Smála jsem se, trpěla jsem, brečela jsem. Není to perfektní, jsou tam hluchá místa (muzikál ugh), ale esence seriálu, humor, řečnění, vztahy matek s dcerami, vztahy obecně, to vše je jak má být. Slavná poslední slova mě zaskočila, nečekala jsem je. (26.11.2016)

Návrat Gilmorek měl být jednou z největších událostí seriálového podzimu, jenže obrovská očekávání tomu tak trochu zlomila vaz a výsledkem je rozpačité zklamání. Ač bylo pěkné po letech se vrátit do oblíbeného maloměsta a podívat se, kam se posunuli životy hlavních hrdinů, tak to prostě nedostálo očekávání. Našlo se spoustu zbytečných a dlouhých scén (příklad za všechny je letní muzikál) a celkově to nezanechalo ten dojem, který si fanoušci po letech přáli a ani poslední čtyři slova to nijak nezachránili... (09.12.2016)

Bezduchá recyklace dějových linek, která propichuje nostalgickou bublinu chránící Stars Hollow a odhaluje Gilmorova děvčata taková, jaká opravdu jsou - sebestředná, nevyzrálá a povrchní. Rory zradil její potenciál a očekávání, že po úspěšných studiích jí spadne kariéra do klína sama. Lorelai se opět ztrácí ve své vlastní hlavě a všechna domnělá příkoří si musí řešit v Kalifornii. Jenže u této dvojice vlastně nenastala žádná změna, vývoj. Rory opakuje stejné chyby dokola (ne/vztah se zadaným mužem), Lorelai vlastně také. Jediný, kdo se vyvíjí je Emily. Drasticky, ale vyvíjí. Do toho připočtěte úmornou stopáž podpořenou místy nesmyslným podbízením fanouškům (bez Christophera, Jasona, Brigády a Deana bychom se všichni obešli). Absenci příběhu vám zkrátka hraní na nostalgickou notu nenahradí. Pokud jde o tak očekávaná poslední slova, dokazují jediné - jakmile má tvůrce vymyšlený závěr od počátku psaní show, málokdy to nakonec sedí, protože to v drtivé většině případů kašle na dosavadní vývoj (viz HP). Zkrátka a dobře, tenhle rok ze života Gilmorových děvčat za moc nestál. (01.12.2016)