Cizinci ve vlaku

Můj nejoblíbenější Hitchcock, obsahující vše, co od něj očekávám. Cynicky nekompromisní jednání k hlavnímu hrdinovi, zrelativizování jeho hodnot, mnoho dilemat, úskoků, gradující tempo a vyložené perličky, co se v záběru jen mihnou, ale přesto je divák před očima drží ještě po mnoha letech. Cesta k úspěchu = Robert Walker. Vím, že kožený Joseph Cotten nebo vyšinutý Anthony Perkins by v diváckém hlasování o Hitchockova oblíbeného záporáka dostali hlasů více, ale to částečně pramení i z toho, vůči komu ve filmech stojí. Většinou kladných, byť arogantních osobách či rodinách. Nagelovaný tenista Farley Granger není kladný, prostě nemůže být. Ve skutečnosti se do svých problémů sám zamotává a něco v jeho jednání nehraje. Robert Walker odbourává masku svého soka a vyloženě si to užívá. Dělá věci přesně v rozporu s tím, jak by se dělat měly (jeho zírání při tenisovém utkání). Divák by mu asi fandit neměl, ale je možné odolat? Naprostá špička a neodpustitelně podceňované. (18.07.2009)

Že jeden z 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete - tak to by se mně umíralo zvesela, pokud by byl tím posledním a dožila bych konce, díky monstróznímu, nechtěně grotesknímu nářezu pod kopyty koní v toč -kolotoč scéně, protože ta, ač poněkud trapná i na dobu vzniku, bude krom slušné zápletky, psycho záporáka a jednoho sofistikovaného záběru z tenisového mače možná stát za matnou vzpomínku... A buďme rádi za posun ve vývoji kriminalistiky, jelikož z Hitchcockova pohledu musela nevinného z investigativních postupů tehdejší mordparty jímat hrůza... a jestli ono to nakonec nebylo v thrillerovém rámci i tak zamýšleno... (10.10.2014)

Skvělý námět, několik dobrých momentů, zároveň se nemůžu zbavit dojmu, že Hitchcock téma zdaleka nerozvinul do míry zajímavosti, jaká se v něm skrývá. A to opomíjím dosti nesmyslné jednání většiny postav a logické lapsy či nesmyslné psychologické zkratky, které už by si dnes dovolil používat takto lehkovážně asi málokdo. Ve výsledku mi to přijde spíše jako lehce nadprůměrný žánrový film. Dvě silné scény: samotná vražda a antagonistův pohled z divácké tribuny tenisového turnaje, jehož nehybná hlava mezi synchonně kývavými pohyby ostatních diváků sledujících pohyb míčku je úchvatný. Rozhodně jsem ovšem zjistil, že kromě Bergmana a AMERICKÉ TRAGÉDIE byl pravděpodobnou inspirací pro Allenův MATCH POINT i právě této snímek (btw, scéna na kolotoči v poslední epizodě THE PUNISHER je jím inspirovaná zřejmě jakbysmet). (31.03.2018)

Hitchcock v plné síle a nejlepším rozmaru. Miluju, jak si vykládá film jako místo, kde se nikdo nemusí chovat skutečně racionálně a všechno se odvíjí podle rozmařilé "logiky", kterou za pochodu určují zhusta nelogická, až absurdní rozhodnutí, věčně vybočující děj neočekávanými směry. A celý systém přitom dál jede jako na drátkách, jako by nic. Lidičkové na správných místech střídají vhodné grimasy, úbory a pózy, udržují si své naivní či zlomyslné svity v očích, podle toho, jak jim byly rozdány karty, a všechno nejrozmanitějšími oklikami spěje k bravurnímu happyendu, kde se přese všechny trampoty a šmodrchanice musí třeba i náhodou prokázat, kdo byl goodguy a kdo badguy. Je to zdroj obrovské svěžesti, když se na Hitchcockovu tvorbu člověk umí takhle podívat, a samozřejmě a především od toho šibala Hitchcocka nejvtipnější způsob, jak kontuninuálně taškářsky parodovat naši západní společnost, a nezadat si. O to samozřejmější a vtipnější je, že většina jeho fanoušků by v něm sociálního kritika a posměváčka nikdy nehledala a pořád ho mají za "mistra napětí a hororu", což je opravdu povedené. Ale jestli kupříkladu zdejší bravurní vrcholná kolotočová scéna (kdo kdy viděl kolotočové koně s tak vyplazenými jazyky a uštvanými výrazy, jako by je škrtili? To si snad nechal vysochat na zakázku :) Nebo ten věčnost se plazící staříček-věchýtek, kterého všichni postrkují očima, ten klučina, co si celou u zrychlenou jízdu a pumelici mezi oběma soupeři náramně užívá, ječící slečna etc. - jesti tohle není kritická parodie spoluobčanů tak už nic...) není míněna jako komická a uštěpačná, tak jednou v nebi sním svůj klobouk před samotným Hitchcockem. Ale nějak si myslím, že mě spíš laskavě pozve na pár drinků, u kterých se celé hodiny a dny nepřestaneme hihňat a zajíkat. *~ (25.07.2017)

Nedosahuje to sice topových filmů Hitchcocka, ale má to skvěle vyšinutého magora Roberta Walkera, který trochu funguje jako mírná předloha daleko slavnějšího Normana Batese s "daddy issues". Prostřední část se sice vleče a má to pár děr, ale začátek s vraždou i závěrečný tenisový zápas s bitkou na kolotoči to skvěle vyvažuje. Škoda, že se z GENIÁLNÍHO nápadu a zápletky nepodařilo vykřesat ještě o něco víc. Jeden z filmů, který by byl po těch letech zralý na remake, protože už tehdy má určité blockbusterové proporce včetně příjemně ironického a cynického smyslu pro humor. (22.07.2020)