Kickboxer: Odplata

Předchozí návrat do 80. let se mi docela líbil a přestože byl v hlavní roli těžkej nesympaťák, díky osmdesátkové atmosféře film neurazil. Tentokrát se ale dostáváme na klasické akční dno, které od novodobé Van Dammovi tvorby očekáváme. Až na pár výjimek je vše špatně a film tak láká hlavně na (trapný) souboj Van Damma a Tysona (který už se popral s Donniem Yenem i Seagalem) a první roli Björnssona od Her o Trůny. Ani jedna z věcí ale nepotěší. (12.08.2018)

Film si to podělal už tou schizoidní předtitulkou scénou. Míra idiocie a smysluplnosti oné scénky zcela koresponduje s celým filmem. Jako opravdu vymazlený scénář jsem nečekal. Mělo to být přímočaré a jednoduché... jenže ono ne. Takových stupidních zvratů a nesmyslných situací v jednom scénáři by jeden nevěřil. JCVD alias "Pan Kloubouk" je za trapáka, Christopher Lambert standard (ale potěšil) a nejlepší dojem nakonec zanechal Mike Tyson. Ano uznávám, souboje natočené bravurně. Ne jednou jen na jeden (!!!) záběr bez střihu. Žádná zběsilá střih-střih-střih-chaos akce. Praktiky díky tomu nedávám naprostou nulu. (11.02.2018)

JCVD, Christopher Lambert, Mike Tyson a Hora z Game of Thrones v pokračování Kickboxera? To nezní vůbec špatně. Aspoň pro určitou skupinu fanoušků. Co se může pokazit? Bohužel úplně všechno. Základem arénových mlátiček je, že jejich hlavnímu hrdinovi prostě musíte fandit. Bez toho to nejde. Aby to fungovalo, musí si nějak získat vaše sympatie. Alain Moussi má sice dobrou fyzičku, ale chybí mu Van Dammovo charisma a jeho osobitý styl. Na tom stál první Kickboxer, který byl sice nesmírně diletantsky natočený, ale měl díky JCVD svoje kouzlo. Kickboxer Retaliation se vás sice neustále snaží vizuálně ohromovat (rvačka ve vězení v jednom dlouhém záběru, rvačka v zrcadlové místnosti nasvícená ultrafialovým světlem, rvačka na střeše jedoucího vlaku – ty jsou tu, bůhvíproč, dvě!), ale nedokáže vás strhnout. Postavy jsou nijaké a nezapamatovatelné. Akce jsou bez šťávy, napětí, emocí, gradace a správného načasování. Místo toho, abyste je prožili, tak je spíš prozíváte. Závěrečná rvačka s „Horou“ je tak natahovaná, že jsem u ní málem usnul. Neakční scény jsou zmateně odvyprávěné a podivně sestříhané. Ocenit to mohou snad jen hardcore MMA fajnšmekři, kterým postačí, když uvidí svoje oblíbené borce ve filmu. Radši si místo toho pusťte Brawl in Cell Block 99. To má hodně podobnou zápletku a je to nejlepší exploatační film roku. (27.12.2017)

Pokud bych měl film hodnotit jen s ohledem na zpracování a množství soubojů, jednalo by se o více než lepší průměr. Je jich totiž dost a vesměs jsou zpracovány poměrně efektně, sem tam s nápaditou choreografií a i jejich přehlednost je ještě v rámci tolerantnosti. Navíc je vidět, že Alain Moussi fakt umí a i když po herecké stránce rozhodně nezáří, tak jeho sympatičnost dost zachraňuje. Jenže krom soubojů jsou tu ještě další věci a ty celý film těžce srážejí k zemi. A začnu hned u veterána Jean-Clauda, který je už tedy jednak fakt mimo a jednak by mě vážně zajímalo, jestli čekal, když před těmi třiceti lety natáčel svého prvního Kickboxera, jak bude nakonec s tou jeho postavou v –xtém díle Kickboxera nakládáno. Chudák malej. No nic, kdy už jsem ale u těch herců, tak van Damme nemusí být ale zas až tak smutný, neboť co tu předvádí Lambert, tak to je ještě o pár levelů děsivější výkon a sebeztrapňování se. Trénink hlavního hrdiny pak probíhá za přítomnosti Mika Tysona a Ronaldinha, což je od tvůrců určitě také zajímavý marketingový tah, ale ve výsledku jsem přesvědčen, že na diváka to má spíš naopak negativní dopad, i když třeba právě souboj Moussiho s Tysonem vypadá dost dobře, ale jen si prostě myslím, že tyhle berličky, v podobě obsazení známých sportovců, nejsou dobrým nápadem. Zápletka je pak nejtuctovější z nejtuctovějších, to už nemá cenu ani komentovat, horší spíš je, že se zde ale objevuje i dost hluchých míst, které narušují spád filmu a to není vůbec dobře. Samotný tvůrčí zpracování též nestojí za nic, žádné nápady, žádné ojedinělosti a ani atmosféra nefunguje zrovna dvakrát přesvědčivě, celkově se tak jedná asi o dost zbytečný snímek, nepřinášející krom soubojů už nic záživnějšího. (06.12.2019)

Decentně vyvanulý bojový sprej, po jehož aplikaci se všichni začnou rubat. Což je divácky zábavné. Jean-Claude Van Damme už kolikátou sezonu produkčně živí svoji slavnou značku Kickboxer, už neví, co by pro její vzkříšení udělal extrémně blbého, tak tentokrát je z něj slepý mentor/mentál s dýmkou a směšnou hučkou. Angažmá si už podruhé za sebou drží Alain Moussi, profesí kaskadér a muž jednoho výrazu a desítek kopů a úderů. Navazuje se tam, kde se minule skončilo. Hrdina Kurt Sloane (v hojně užívaném příjmení Sloane už začíná být solidní zmatek) je nejdříve v thajském vězení, kde je pravidelně lynčován (působilo to nechtěně úsměvně, jako nějaká parodie na vězení) pak zase venku, načež v rámci udělení svobody pro ústředního hrdinu skončíme v bojové sluji, kde dojde na dlouhé mlácení se s téměř dvoumetrákovým pořízkem jménem Mongkut. Na mě tak těžkotonážně nepůsobil, možná jen můj blbý odhad, nicméně budiž. Film nás spolehlivě svým jednoduchým a přímočarým pojetím přenese do doby, kdy po fotbalových trávnících běhal Ronaldinho (účinkuje zde mlčky), v ringu boxoval Mike Tyson (také je zde k vidění), o Christopheru Lambertovi se psalo jako o charakterním herci (také zde podivně šaškuje coby zákeřný padouch) a Van Damme byl hvězda. V té době byla po těchto filmech velká poptávka. Konkrétně tenhle by byl hodnocen dobře. Jenže dneska už jsou jiné trendy, bojovníkům na plátně není přáno. Co z toho vzniklo tentokrát? Film je po povrch napěchován pěkně nasnímanými i choreograficky odvedenými bitkami, jasnou předvídatelností a sympatickou partou kolem hlavního strůjce projektu Van Damma, s jehož kickboxerským "rebootem" se lačný divák minimálně ještě jednou shledá. Tak mu to přejme. 7/10 (16.03.2018)