Zvony pre bosých

Mal som nulové očakávania, šiel som na to iba ako na povinnú jazdu a skrátenie si času pred iným premietaním - a nakoniec sa z toho vykľul jeden z 5 najlepších slovenských filmov, aké som videl. Výborne napísaný, absolútne vťahujúci príbeh. Hrejivá oslava ľudskosti a občianskej neposlušnosti. (21.03.2024)

Výborná, ale pre poniektorých až príliš komorná vec má napätie i spád hlavne v prvej polovici filmu, kde sa dvaja partizáni vlečú s mladým nemeckým zajatcom. Na tému 2. svet. vojny toho u nás vzniklo mnoho, ale tento film môžme radiť k tomu najkvalitnejšiemu. Dvojica Muller- Rajniak bola dobrá voľba, navyše častá nemčina pridáva na atraktívnosti. Hudba Z. Lišky mi výnimočne prišla miestami dosť disharmonická a rušivá, ale určite to bol zámer. Dobrý úvod neskôr vystrieda nudnejšia pasáž, kde po ubytovaní príde "útecha " v podaní poľskej herečky Ewy Krzyzewskej. Záver však opäť kvalitatívne povstal a zhrabol odo mňa štyri hviezdy. 80%. (06.07.2013)

Existenciální drama s nejednoznačnými postavami se sice odehrává v období SNP, které je však jen pouhou kulisou. Je to sartrovská úvaha o chování člověka v mezních situacích. Mezní situace donutí člověka chovat se tak, jak by se jinak nechoval a všechno prožívá se zvýšenou citlivostí. Hlavně pokud mu teprve začínají růst vousy a ještě nepoznal ženu z intimní stránky. Zvony pre bosých je film, kterých moc není, přesto se vyplatí si jej sehnat. Skvělý scénář Ivana Bukovčana, výtečná kamera Vincenta Rosince, nádherná varhanní hudba Zdeňka Lišky a naprosto excelentní herecké výkony ústřední trojice (Vlado Müller, Ivan Rajniak, Axel Dietrich). Nejvíc mě zaujal právě mladičký Axel Dietrich v roli šestnáctiletého německého vojáčka. Viděl jsem v jeho očích strach, naději, všechno. Všechno jsem mu uvěřil. Ten film je naprosto geniální a určitě se k němu vrátím. A moc rád... (20.03.2010)

Mrazivá balada o smyslu života, vině a trestu a o tom, proč by se zákony lidské společnosti neměly dodržovat, jsou-li špatné. Syrová černobílá kamera V.Rosince nám zprostředkovává neobyčejný zážitek doplněný neméně výtečnou hudbou Z.Lišky. Počáteční bezstarostnost se postupně proměňuje v existenciální drama hlavních postav. Jakoby se zde svářely dvě síly: touha zemřít a chuť žít. Jedinou ženskou roli měla hrát původně Hana Hegerová, byla však pracovně vytížená. Na její místo nastoupila vynikající polská herečka Ewa Krzyzewska - v některých záběrech neuvěřitelně krásná, v jiných až čarodějnicky démonická. Zvony pre bosých jsou balada a ty již z principu nekončí dobře. Zdejší uzavření příběhu je však opravdu kruté - není vítězů, není poražených. Protiválečné drama o nesmyslnosti zabíjení lze shrnout do krátkého dialogu hlavních postav: ,,Nejhorší na válce je spát takhle chlap s chlapem..." ,,Šak kdo válku vymyslel, musel být buzerant..." (16.04.2012)

Silná dráma, ktorú vylepšil dobrý koniec. Nie happyendový, ale taký, aký sa na danú situáciu hodil. Rajniak ako vždy exceluje, no Vlado Müller bol svojím zranením utlačený do úzadia, v podstate sa jeho rola obmedzila na hromženie a nadávanie jeho mocným hlasom, na veľké herecké scénky tu čas nezvýšil. Niekomu možno vadí, že Bukovčan nepopísal partizánov len ako mocných bojovníkov, ale že to boli často ľudia skrývajúci sa niekde v horách, kde sa aj pilo, aj milovalo aj rôzne iné robilo než partizánčilo. Nehovoriac aj o zločinoch, ktoré sú dodnes povinne zamlčiavané. Zvony pre bosých ukazujú partizánov ale aj ako milosrdných ľudí, ktorí Nemcov zbytočne nechcú zabíjať, čo sa nakoniec aj tak môže obrátiť proti nim. Tu je trocha propagandy, pretože väčšina z nich bila Nemcov hlava nehlava. Milostná historka s predabovanou poľskou herečkou na druhej strane poukazuje na to, že voči ženám bola vo vojne úcta aj medzi dôstojníkmi Wehrmachtu, hoci to nebolo vždy na 100% (23.08.2022)