Králův nesouhlas

O tom ako je pre ľudí životne dôležité, aby v ťažkých chvíľach na čele ich krajiny stál správny človek. A tým kráľ Haakon VII. rozhodne bol... Tri dôležité dni v nórskej histórii. Musím uznať, že to bolo výborne spracované, páčila sa mi hlavne kamera a hudba. A v neposlednom rade herec v hlavnej úlohe bol brilantný, hneď si ma dokázal získať, dokonca aj v tých menej vypätých chvíľach, v ktorých sa napr. zvažovali možnosti a viedli "jalové" politické reči, pretože aj tak muselo byť každému jasné, že si Nemci z pozície sily zoberú to, čo budú chcieť. Inak kráľ Haakon VII. je pre mňa povahovo veľmi sympatická historická postava a symbolom pevného charakteru a zdravého sedliackeho rozumu, čo sa prejavilo hlavne v jeho pamätnom prejave k vládnemu kabinetu po obdržaní nemeckého ultimáta. Klobúk dole. Nadpriemer. 75/100 (27.09.2017)

Pred 1. aj 2. svetovou vojnou Nórsko vyhlásilo neutralitu, aj napriek tomu bolo Nórsko prepadnuté. Nemecko potrebovalo čoraz väčšie množstvo železnej rudy zo Švédska, tá sa dopravovala cez Nórsky prístav Narvik.Keď ho začali obsadzovať spojenci dňa 9.4.1940 začali Nemci obsadzovať Nórsko. Zo začiatku situácia pre Nemcov nebola priaznivá a už hrozilo že jednotky britské, francúzske, poľské a legionári porazia nemecké jednotky, ale po prepadnutí Francúzska boli Spojenci odvolaní (v dňoch 30.4. a 1.5.1940) a sever Európy nechali napospas Nemcom. Väčšina Nórov sa jednoznačne postavila za obranu vlasti. Aj napriek tomu, že 15. apríla nórsky ministerský predseda Quisling, na pozvanie ktorého Nemci prišli, odstúpil a odovzdal správu krajiny nemeckým úradom. Kráľ odmietol kapitulovať a so svojimi zmobilizovanými jednotkami (16 tisíc vojakov) kládol statočný odpor. Ten bol zlomený až 9.6.1940. Kráľ Haakon VII aj naďalej vládol z exilu vo Veľkej Británii. Odtiaľ vyzýval cestou rádia k silnejúcemu odporu a zasadzoval sa o vytváranie nórskych exilových jednotiek (3 perute v rámci RAF). (22.02.2017)

Spíše komorní drama než nějaký rozmáchlý historický epos, ale to v tomto případě bylo spíš ku prospěchu věci. Norové poměrně přesně rekonstruují vypjaté chvíle, které přinesly první dny německé okupace a v osobě krále si tak trochu hýčkají své vlastenecké ego, nicméně nepřekračují v tomto ohledu míru přijatelného vkusu. Největší devízou jsou ovšem herci na čele s vynikajícím Jesperem Christensenem v roli krále Haakona a ještě lepším Karlem Markovicsem ztvárňujícím německého velvyslancem. Jen zamrzí, že jejich závěrečné jednání, které mělo být vrcholem filmu, bylo příliš krátké a z mého pohledu i trochu odfláknuté, což byla poměrně výrazná vada na kráse. Jinak ale nemám co vytknout. Velká spokojenost. 80% (08.03.2017)

Dlho je to iba solídny film podľa zaujímavého skutočného príbehu, ktorý nad priemerom udržiava skvelý herecký výkon Karla Markovics v úlohe nemeckého diplomata zomletého hitlerovskou mašinériou. Má to však veľmi silnú finálnu polhodinu, ktorej dominuje na jeden záber natočené rokovanie nemeckého veľvyslanca s kráľom, počas ktorého zaznie aj ono titulné "nie". (25.04.2019)

Norové mě zase jednou potěšili a natočili válečný film téměř bez války, který mě ale velmi bavil. Snímek nenabízí strhující akční scény, přesto dokázal přijít i s určitým napětím (a to jsem přitom věděl, jak to celé dopadne). Dilema, před nímž král stál, tvůrci složitě a sáhodlouze neopisují, jednoduše ho rozkryjí v dialozích se synem a německým velvyslancem. Mimochodem, Karl Markovics byl v roli velvyslance skvělý. Pokud zkousnete válečný film spíše z politické perspektivy, jděte do toho. (24.05.2020)