Králův nesouhlas

Skvostně natočené spíše komorní historické drama rekonstruující události osmého až jedenáctého dubna roku 1940. Německý průmysl potřebuje švédskou ocel, která se dopravuje do Německa přes norský přístav Narvik. Německé lodě k plavbě používají norské výsostné vody, kde na ně Britové a Francouzi nemohou útočit. Je jasné, že se Norsko nakonec stane bojištěm. Spojenci se rozhodnou norské vody zaminovat, aby německé lodě vytlačili do mezinárodního prostoru, zatímco Němci se rozhodnou rovnou pro akci "Dánsko a Norsko pod německou ochranou", známou oficiálně jako Weserübung. Rychlý přepad, plánovaný tak, aby norskou vládu a krále postavil před hotovou věc, je však zmařen rozhodným odporem obránců pevnosti Oscarsborg, kteří neváhají a potopí německý křižník Blücher. To zdrží obsazení Osla o mnoho hodin a král, vláda i parlament se mohou přesunout na sever. V nastalém chaosu tito představitelé státu debatují, zda je ještě možno celou situaci diplomaticky vyřešit. O totéž se pokouší německý vyslanec, diplomat, kterému není příliš po chuti vojenské řešení situace. Situace využívá zrádce Quisling, který se prohlásí předsedou vlády, ale prakticky nikdo jej neuznává. Nakonec se podaří vyjednat setkání krále s německým vyslancem, kde však král, při vědomí, že by se zpronevěřil své úloze a fakticky přepadení legalizoval, neuzná okupaci a odmítne německé návrhy. Filmařsky jde o precizní práci, své odvádí Jesper Christensen jako král Haakon VII. a především Karl "Stockinger" Markovics coby vyslanec Bräuer. Neustále se nachází mezi kladivem a kovadlinou, přičemž poznává, že mezi zbraněmi nemlčí jen múzy, ale obvykle i diplomaté. Líbil se mi pohyb kamery, která často bez střihu spolu s aktéry putuje pomístnostech či z interiérů ven a zase zpět. Atmosféra je tíživá, napětí je cítit na každém kroku. Vlastně nemám co vytknout. Jak už tu zaznělo, je dobré tento film vidět dohromady s dánským 9. dubnem, odehrávajícím se ve stejné chvíli, jen dánský film vidí situaci z pohledu prostých vojáků, zatímco Norové se zaměřují převážně na krále a jeho okolí. Několik krátkých scén z boje se přesto objeví, skvěle ozvučených. Jen houšť takovýchto filmů. (04.07.2017)

„Co chceš, abych udělal? Mám říct, že to král nařídil?“ - „Ukaž jim, kam až jsme schopni zajít.“ - „A jak daleko? Jak daleko jsi ochoten zajít?“ - „Náš názor musí mít přece váhu. Měli bychom jen přihlížet a nehnout prstem? Takový je plán?“ Králův nesouhlas je spíš historický, než válečný film. Zároveň silně životopisný, král má podstatně větší prostor než události samotné. S čímž jsem neměl až takový problém, škoda jen, že těch „jsem milující dědeček“ chvil nebylo méně. Smíšený pocit jsem měl pak z toho přespříliš uctivého chování německého velvyslance, naštěstí tu roli dostal Karl Markovics, který byl velmi autentický. Po solidním začátku (ostřelování lodě, atmosféra šoku a chaosu) se ze snímku stal postupně veskrze průměrný životopisný film, takové tedy bude i mé hodnocení. „Norsko je nezávislým národem. A nebyl by jím, kdybychom akceptovali německé požadavky. Naše odpověď je proto ne.“ - „Víte, co to znamená.“ - „Váš vlastní Führer říkal, že národ, který se vzdá agresorovi si nezaslouží žít. Dobrovolně se nevzdáme.“ (11.12.2022)

Nóri sa po Dánoch tiež rozhodli zfilmovať svoje hektické dni pred i počas nemeckej invázie. Úplne ideálne by bolo pozrieť si tesne pred týmto filmom dánsky 9. April . Film sa odohráva presne v tých dňoch a o Dánsku tam padne tiež zopár viet. Kvalita filmu je fajn, ale výhrady by som mal k samotnej postave kráľa, ktorá je dosť nevýrazná. Podstatne lepšou a zaujímavejšou postavou je nemecký veľvyslanec, ktorého výborne zahral aj u nás dobre známy rakúšan Karl Markovics. Kráľove "nie" mi prišlo v tom zmätku ako prázdne a bezvýznamné gesto. Všetci vládny predstavitelia zmizli, nikto nevedel kde sú, národ nevedel čo sa deje a právom sa pýtal čo bude s nami. Ministri a velitelia armády situáciu podcenili a nepripravený nemohli čeliť tlaku nemeckej armády. Kráľova hrdosť trvala iba tri dni...Niekedy je jednoduchšie priznať porážku a nepripravovať svojím zlyhaním a zlyhaním vlády o život ďalších nevinných. Toť len môj skromný osobný názor. Film ok. 80%. (19.02.2017)

Dlho je to iba solídny film podľa zaujímavého skutočného príbehu, ktorý nad priemerom udržiava skvelý herecký výkon Karla Markovics v úlohe nemeckého diplomata zomletého hitlerovskou mašinériou. Má to však veľmi silnú finálnu polhodinu, ktorej dominuje na jeden záber natočené rokovanie nemeckého veľvyslanca s kráľom, počas ktorého zaznie aj ono titulné "nie". (25.04.2019)

“VŠECHNO PRO NORSKO!“ /// Norské pobřeží bylo pro Němce ... ble ble ble … prostě historie. Norové na to jdou jinak než Dáni. Ukazujou, co dělal král Haakon VII, co vláda a de facto rekonstruujou ony válečný dny a útočej na norskou vlasteneckou notu. Hodně prostoru má velvyslanec Curt Bräuer, kterej má zplnomocnění vod samotnýho Adolfa. Prostě dobový drama, který je z 90% politika a z 85% óda na krále. Příběh z norskýho „Českýho“ století dramatizuje události a s bojůvkama, jako je potopení křižníku Blücher se moc nemaže. Oslava symbolu boje za demokratický Norsko udělá každýho (pravýho) Nora (a amatérskýho historika). Tož to já nejsu. Já bych radši víc toho topení námořníků… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 2011 napsal Alf R. Jacobsen, neznám. 2.) Chci se něco dozvědět o operaci Weserübung. 3.) Thx za titule „majo0007“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (24.02.2017)