Borg/McEnroe

No to jsem si dneska zase dal! Filmovej den. Po jednom thrilleru a jednom horroru jsem chtěl zvolnit a vybral jsem naivně tuhle sportovní oddechovku. Depka od začátku do konce. Ale fajnový. Borg se povedl neuvěřitelně, nikdy víc se nepovedlo takhle zahrát živoucí předlohu, Gudnason prostě JE Borg, včetně vystupování, chůze a vizáže, ty dva by od sebe nerozeznali snad ani Björnovi příbuzní. McEnroe už byl o poznání horší, ale to je taky větší oříšek... Jinak je film prakticky jen o Wimbledonu v osmdesátým, občas nějakej ten průstřel do dětství a dospívání obou hrdinů, ale nic extra podstatnýho, o životopisným díle se moc nedá mluvit. (12.01.2020)

"Slib mi, že už nikdy neukážeš ani jedinou zatracenou emoci. Buď jako papiňák a nic nevypusť ven." A tak se z horkokrevného nerváka Borga stal skvěle namazaný stroj. A jak se z geniálního matematika Johna stal cholerik na kurtu? I o tom je tento snímek a mě to hodně bavilo. Jen s tím slavným finále Wimbledonu 1980 je to trochu slabší. Já sice hodně zapomínám, ale tento zápas jsem viděl v přímém přenosu a nikdy na něj nezapomenu. Prostě je těžké být napnutý, když vím, jak to dopadne. To však nic nemění na tom, že zápas to byl skvělý, posunul vývoj tenisu o pěkný kus dopředu a ve mně vzbudil touhu být nejlepším tenistou na světě. A dotáhl jsem to až na pozici světové Nuly, ale o tom asi nikdo film točit nebude. (02.09.2018)

“KDYŽ PROTI TRIUMFU I PONÍŽENÍ JAK PROTI SVŮDCŮM SPOLČENÝM JSI KRYT“... /// Švédsko dalo světu Volvo, skupinu ABBA a Björna Borga… (no možná i něco jinýho, ale…). A Amerika?… prostě jen vyprodukovala dalšího šílence (vím vo čem píšu – byl to můj tenisovej vzor!). Nejdřív to vypadalo na dva životopisy, ale ten Johnův je hodně stručnej. (Nakonec – to severský tvůrčí obsazení mluví za všechno.) Kulisu tomu dělá Wimbledon 1980, kterýho tématem bylo čekání na rozbití stroje jménem Borg. Palečky mám držet Björnovi, což mi nevadí, protože mám tyhle kluky, co něco uměj rád. Navíc Shia je super a Gudnasson… to je jako by Borg hrál sám sebe. Srovnání s filmem Rivalové je na místě, ale… Ano, jedná se o nejlepší film s tenisovýho prostřed (když vono jich moc není). Jenže na rozdíl třeba od Pelého, si moc neužijeme dramatickýho sportu. Psychologie tu je, ale nezainteresovanýmu publiku to asi stačit nebude. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) U sportu nedávám najevo emoce. 2.) Miluju tenisty se záchvatem vzteku. 3.) Thx za titule „Num71“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (31.01.2018)

Pětka od srdce, protože ratio může namítat, že scénář Ronnie Sandahla se v prostřední pasáži trochu nepřehledně utápí v odbočkách. Srovnání s Rivaly je na místě. Borg/McEnroe jsou ale lepším dramatem, protože místo povrchního konfliktu dvou plakátových ikon pracují se subtilnějším typem napětí – jsou o dvou typech překonávání vnitřní tenze, o dvou typech přijetí sebe samého. Stroj vs. Floutek, přitom ale vnitřně dva podobné typy vulkánů, kteří volí různé cesty k cíli. Filmu dominují precizní herecké kreace.LaBoeuf musí hrát magora, aby konečně našel hereckou disciplínu a to, co předvádí lidská jehla Sverrir Gudnason je jednoduše fenomenální. Dokáže být strhující i ve chvíli, kdy stojí zády ke kameře. Film je především BORG, ale přesto si najde dost prostoru, aby v závěru zúročil i zvláštní sympatie k McEnroeovi. Poslední půl hodina jen umocní obrovskou zbraň v podobě dynamického střihu, skvělého výtvarného využití kurtu a osobní kamery Nielse Thastuma. Elegantní, strhující a inteligentně vrstevnaté drama, kterému nepodrazí nohy ani nižší rozpočet. Pleasure do posledního míčku. Game, set, Metz. (04.01.2018)

Až na závěrečný zápas pěkná nuda. Předtím se tam tenis vlastně vůbec nehraje, jenom během přípravy na ten zápas sledujeme ledabyle poskládané flashbacky ukazující minulost obou tenistů. Co jsem si z ní odnesla: akorát to, že to byli vzteklí magoři. Pokud mi ty flashbacky měly tenisty přiblížit, abych si je oblíbila, tak naprosto selhaly. Na rozdíl od Rivalů mě tihle dva vůbec nezaujali, dál se o ně zajímat nehodlám a na tenis se kvůli tomuhle filmu taky dívat nezačnu. Mimochodem to lomítko v názvu sedí mnohem víc než to "vs" - to proto, že se oba setkají až před zápasem, tedy skoro až na konci filmu. Do té doby je to takhle: kus přípravy Borga + flashbacky/ kus přípravy McEnroea + flashbacky. Díky závěrečnému zápasu ovšem lehce nadhodnotím, jelikož i přesto, že jsem si během sledování zjistila výsledek, pocítila jsem trochu toho napětí. 6/10 (30.05.2020)