Borg/McEnroe

Až překvapivě nudný film o jednom z nejlepších tenisových zápasů všech dob. Ten severský chlad tomu asi příliš nesvědčí. Nečekaně mnohem nosnější je nedávná americká krátkometrážní parodie inspirovaná legendárním winbledonským finále z roku 1980 Sedm dní v pekle... (28.01.2018)

Tenis nesledujem a nikdy ma nezaujímal, preto to mohol byť aj sakra nudný film a vôbec nie pre mňa. Ale nakoniec bol a bavil ma. Sranda je, že vo svojej nevedomosti som ani netušila, ako to skončí :-D Nie, nevygúglila som si to počas filmu a nechala sa prekvapiť. Väčšinu času som si myslela, že vyhrá McEnroe, že kvôli tomu to točili. Až na konci mi napadlo, že možno vyhrá Borg a McEnroe ho porazí inokedy. Mala som teda pridanú hodnotu v napätí :-D Páčilo sa mi to podobne ako film o súboji Laudu a Hunta, proste to bolo fakt dobré. Aj keď opakovane ho asi pozerať nebudem. (07.11.2018)

Borga i McEnroea si pamätám ešte z čias, keď som hltal Pravdu od poslednej strany, čiže od športových výsledkov a aj tie zriedkavé prenosy z tenisových turnajov som vždy hltal plnými dúškami. Borga som vždy doteraz bral ako studený čumák, s obrovskou mierou sebaovládania, ktorého úplným opakom bol "búrlivák" John McEnroe. Videl som jeho časté extempore, váľanie sa po zemi, trieskanie raketou, hulákanie na rozhodcov a mnoho iného ... Vtedy som sa tomu smial. Smial som sa preto, lebo bol iný ako všetci ostatní, ktorí tak poslušne hrali v bielom tričku a v bielych šortkách biely šport s názvom tenis. Vo filme ich vidím trochu inak, že aj Borg bol neurotik a svoju ľadový pokoj skrýval za škrupinkou psychickej nestability. Vo filme boli obe hlavné postavy stvárnené výborne, Borg však vyzeral dokonale ....4**** (23.09.2018)

V širších souvislostech: běháním za míčkem po dvorku= hra gentlemanů. Normální chlap, tzn. s testosteronem, může býti z takového sportu vykázán. Kdežto opravdový gentleman mnohdy, po vyhraném zápase, pláče několik desítek minut před celým světem, jako tříletý chlapeček. Nebo má desítky pověrčivých, stereotypních manýrů, které jsou na léčbu. No prostě tyhle princezničky jsou kapitola sama o sobě. Když vidím zasopleného vítěze grandslamu, nemilosrdně přepínám, ačkoli jsem mu pět hodin zapáleně fandila. Nemám na to nervy. Od dob McEnroea, vidím v tenise jediného chlapa, Serenu. Ale kecám, Novak je skvělý showman. Takže: krom toho, že nám tento krásný film nabízí mimořádně dobře natočené finálové utkání mužské dvouhry Wimbledonu 1980, věnuje se také psychickému rozpoložení sportovců v jejich soukromí. Retrospektivně nám nabízí pohled na jejich vývoj od dětství a na relativně malém prostoru docela výstižně ukazuje, čím vším si oba prošli. V kontextu s tímto mě rozesmívá hláška celosvětově proslulého ostravského lehkého autisty Ivana, který utrousil: "Je to jenom sport." Jasně, Wimbledon nikdy nevyhrál a je to VĚČNÁ škoda, počítám, že se nadřel možná víc než oni, ale za to, že pochopil o čem život je, jej budu uctívat navěky. :-) Ve filmu jsou k vidění parádní výkony ústřední dvojice i stále skvělého Stellana Skarsgårda, kamera, střih, scénář, dialogy, výprava, prostě výborné celé, doporučuji i divákům, kteří se o tenis nezajímají. Je to moc dobrý film. Tleskám. (30.01.2019)

Bezesporu námět jako hrom. Dva tenisoví bohové, povahově totálně odlišní a jejich památné finále z Wimbledonu roku 1980, které překonalo až to další Rafaelova a Rogerovo o notkou řádku let později. Prostě reklama na špičkový tenis té nejvyšší kvality. Na jedné straně pečlivě uhlazený, solidně vystupující Borg, jehož největší devízou byla povětšinou trpělivá hra od základní čáry, na straně druhé, tehdy ještě nastupují princ, vzteklý a výbušný hráč John McEnroe, který si naopak zakládal na útočném stylu servis, síť, volej. Tihle dva, byli tou dobou snad nejlepší reklamou na tenis a plnili stránky, všech novin hodně dlouho před začátkem turnaje. Co se však týká samotného filmu, nemohu se ubránit pocitu mírného zklamání. I když jsem to tak trošku čekal. Výborných, sportovních filmů se moc nerodí a tenhle nebyl bohužel žádnou výjimkou. Vadilo mi tam víc věcí. Nejvíc asi obsazení McEnroea. Sia na to sice herecky má, ale tady nedostal moc prostoru a ať se na mě nikdo nezlobí, mohli mu dát aspoň rezavou paruku. Tahle jsem měl před očima pořád starého Johna a na toho filmového jsem si až do konce nezvykl. Sverrir je naopak naprosto věrnou a dokonalou Borgovou kopií a za jeho výběr zvedám všechny palce nahoru. Celkově je to tak nějak přesně mezi, finále celkem ok a hlavně za pár maličkostí ( třeba střídání jazyků, věrohodně vypadající Borgova tehdy budoucí a pak jen bývalá žena) to nakonec zvedám na čtyři. Pokud chcete vidět, jak vypadalo jejích finále i s kulervoucím tiebreakem, zkuste kanál Yuotube, určitě ho bez problémů najdete. (30.12.2017)