Vezmeš si mě, kámo?

Francouzské komedie mám rád, dokonce je vyhledávám. Jako to ale bývá u všeho, občas narazím i zde. Tareka Boudaliho, který tento film režíroval, a i si ve filmu zahrál, mám rád. Viděli jsem jej asi už ve třech komediích a vždy mě neskutečně bavil. Tady se to úplně nepovedlo. Nemohu říci, že by to nebylo zábavné. Občas jsem se zasmál, má to dobrou myšlenku, nechybí typický francouzský humor. Čas od času to ale hodně tlačí na pilu, je to chvílemi zbytečně přehnané a lehce to zapadá do trapných vtípků, které nikoho nezajímají a jsou ohrané. Je to škoda, těšil jsem se hodně a byl jsem mírně zklamaný. (12.05.2018)

Nemyslím si, že bych se na tuto komedii, ještě někdy znovu podíval, ale zase jsem u ní nijak netrpěl. Téma jsem znal už od Sandlera a řekl bych, že ho mí neoblíbení Francouzi přece jen zpracovali o něco lépe. Ne, že bych se zrovna smíchy válel po zemi, ale scény s Dussartem nebo s matkou mě slušně pobavily. (02.11.2018)

I když se asi z této „buď taky gay“ zápletky dalo vytřískat ještě víc humoru, každým dalším snímkem si pánové Boudali a Lacheau ukrajují víc a víc z mého fanouškovského srdce  a co se týče Francie, jsou pro mne její současné jedničky, co se komediálního žánru týče. Ona to je vlastně romantická komedie. Hodně černá, hodně nekorektní, ale pořád romantická komedie. Romantická komedie, kde ti mají, spolu budou žít až do smrti a zároveň romantická komedie, která se nebojí udělat si srandu ze všeho a ze všech. Francie se pořád ještě nebojí a nepodléhá korektním tlakům a za to jí velký dík. (27.04.2023)

Francuzska verzia Kdyz si Chucky bral larryho - a ne, ja si nerozumniem s verbalom ani s Livingdeadom. Jednak zase tematika homosexualneho manzelstva je podana ako nieco naprosto normalne, bla bla bla , zijeme v 21. storoci bla bla bla , rovnost v pristupe , bla bla bla, i duhove rodiny su rodiny bal bla bla. Laska je len jedna, nie je hetero a homo verzia, ne, ne, ani picu, laska je len jedna. Normalne ale homosexuali mi nevadia, mam k nim naprosto ambivalentny vztah, nejake nenavistne prejavy ma presli, dokazem ich tolerovat len ich nikdy nepodporim. Lebo oni nikdy nepodporili mna. Vtedy ich necham - nech sa naprosto nekonfliktne staraju o vlastne telesne otvory a nech si vyskusaju aj vsetky telesne tekutiny. Ked sa vsak v pritomnosti mojej velactenej prdele zacnu objavovat ovalne a valcovite predmety a ked nejaki ludia zacnu mat potrebu strkat tieto predmety do mojich telesnych otvorov, tak potom uz som schopny i vrazdy. A mozem mat kamaratov z radov homosov, mne je jedno ked buzny pichaju buzny - hlavne ne mna, ze jo. Ovsem musia mat dokonaly homonadhlad, musia si vediet zo svojho seksualneho zivota spravit prdel a musia mat namakane nazory ako pomerne kul /v plote/ buzna Martina Navratilova - jej nazory sa mi uz dlhodobo pacia. S tym nemam problem, Navratilova ma dobre nazory a opakujem som tolerantny ateisticky blb. K tym dvom francuzsky hercom. ked ich to bavi, mne je to jedno, len aby nezabudli ze jestvuje nieco ako  Stanislavskeho metoda  30 % (13.11.2018)

Vezmeš si mě, kámo? je poněkud zvláštním způsobem pojatá sonda do života sexuálních menšin, manželských podvodů a řetězce zamotaných lží, která je místy vskutku nekorektní a otrlá (rozhodně nic pro citlivé milovníky pejsků bez smyslu pro černý humor). I když člověk od počátku trochu tuší, kam to celé bude směřovat, tak se tvůrcům přece jenom povedlo i pár překvapení. Yassin byl tedy upřímně řečeno na palici a chlapec by se měl ujasnit, co vlastně vůbec chce - hlavní postava mohla být rozhodně sympatičtější. Na druhé straně ale pobavil nezastavitelný inspektor Dussart a místy i vykulený Fred. Celkově jde o film na jedno zhlédnutí - při opakované projekci by šlo hodnocení pravděpodobně níž. (05.01.2020)